Fórum
Kategorie: Airsoft akce, ZARAGUA IV. - 2016

Operace Zaragua IV - Pohled organizátora

Operace Zaragua IV - Pohled organizátoraOperace Zaragua začínala v roce 2013 jako nástupce akce Asportal, který ač tradiční, byl stále jen obyčejnou přestřelkou dvou stran, kterých je v Čechách mnoho. Před čtyřmi lety, při prvním ročníku Zaragui, jsem navrhl, že to chce něco nového, něco co se nevidí každý den a co nemá každá akce. A tak vznikla idea boje čtyř stran, které mají vyrovnané síly a stejné úkoly. A k mému potěšení to fungovalo...a tak si uděláme malou retrospektivu z mého pohledu velitele a zároveň organizátora.

Vznik Operace Zaragua

Když jsme přemýšleli jak nahradit zašlý Asportal, jakožto akci pro fanoušky dnes již neexistujícího fóra o airsoftu, věděli jsme dvě věci. Nechtěli jsme dělat Mil-Sim, protože toho tu je vcelku dost a akce s touto tématikou jsou dostupné po celý rok. Nechtěli jsme ani vymýšlet LARP, protože organizace podobných akcí je příliš obsáhlá a složitá, nehledě na jejich nároky pro hráče. A naše nová akce musí být vhodná pro každého, tak aby si ji užil někdo, kdo střílí týden, i airsoftový veterán s dlouholetými zkušenostmi. Prostě jsme chtěli jen dobrodružné střílení. A toho jsme se rozhodli držet. Jen to střílení chtělo nějakou šťávu a zápletku. Něco o co budou lidé chtít bojovat. Aby hra byla postavená na tom, že není důležité kolik lidí kdo zabil a jaké ztráty měl, ale to, zda splnil ten či onen cíl. A náhle jsme měli Zaraguu, centrum obchodu s drogami. A o ty se vždy bojuje bez ohledu na lidské životy. Ale kdo o ně bude bojovat a proč?

Jo, vymýšlel jsem si tehdy hrozný systém hry a pěkný nesmysl na první pohled, ale společně s Honzou Šulcem jsme dali do kupy něco, co vypadalo slibně a zároveň jednoduše. A mimochodem, už ani netuším, proč jsme naší fiktivní jihoamerickou provincii pojmenovali Zaragua. Prostě to tak vyšlo.

Klasické airsoftové akce mají většinou jen dvě strany, kdy jedna z nich obvykle prohraje buď na špatnou kvalitu bojovníků, nebo chyby velení, nedej bože organizaci akce. A protivníka nemá kdo zastavit. Toto organizátoři často řeší přidáním dodatečné třetí frakce, která může dění vyvážit. Ale tato třetí frakce většinou není plnohodnotná vůči svým protějškům, především co se počtů týče. Ale je to takový ten realistický scénář klasického konfliktu, kde jsou dvě silné strany a k nim jedna partizánská, u které nikdo neví kde se objeví a s kým bude zrovna spolupracovat. Čtyři frakce, které mají stejné cíle, víceméně i stejnou sílu, to už je spíše občanská válka. A přesně to se děje i v naší Zaragui, kde každá frakce má vlastní motivaci, ale stejný cíl.

Kecám, v praxi je to tak, že když bojují dvě strany, je malá pravděpodobnost, že budou vyrovnané a boj zajímavý. Když jsou tři, tak vždy to bude jen o těch dvou silnějších a ta třetí bude smutně koukat jak prohrává. Ale čtyři, tam je vždy šance, že některá z nich zazáří, protože nepřátel je vždy třikrát tolik než přátel. A jestli mám něco rád, jsou to vyrovnané boje, protože prohra ve vyrovnaném souboji je čestná a zábavná. Právě na vyrovnané a dlouhé bitvy mám nejlepší vzpomínky. A přesně takové vzpomínky jsme chtěli dopřát i ostatním.

Posledním problémem bylo rozlišení hráčů. Věděli jsme, že v případě čtyř frakcí, si nějaká z nich bude stěžovat na nápadnost svých pásek, nehledě na to, že ani já pásky moc nemusím, pokud se nejedná o malé přestřelky. Jenže přikázat konkrétní typ uniforem, či jiný dresscode by bylo také omezující a leckdo by nedorazil, protože by nesplňoval nároky. A tak jsme přišli s ideou povinných pokrývek hlavy pro rozlišení, protože ty lze snadno rozeznat, těžko se schovají a zároveň víme, že každá armáda či jednotka může nosit na hlavě téměř cokoliv bez ohledu na maskáče.

Zde jen vzpomenu, že jsme na prvním ročníku Zaragui testovali alternativu i pro jednotky ZFOR, kdy jsme povolili vojákům ZFOR místo helem nosit i lodičky. Což se ovšem neosvědčilo, neb nikdo nenosil lodičku tak jak se má, ale tak, aby mu nespadla z hlavy a tak z určité vzdálenosti docházelo k záměně s vojáky COPROXu.

Málem bych zapomněl na výkony zbraní. Pokud vím, jsme možná i poslední velká akce v ČR, která nejen že má limity na výkon zbraní, ale také si je hlídá a měří. Někteří se ptají proč. Jednoduše proto, že je to nejen bezpečnější, ale především to zajišťuje, že celá akce je o tom, kdo co umí, né o tom, kdo má silnější pružinu, či větší upgrade. Právě proto si účastníci Zaragui pochvalují střety, kdy na protivníka vidíte a jak s oblibou říkám, víte přesně, který zmetek vás sejmul. Jsem proto rád, že v posledních dvou letech je cca 90% účastníků vybaveno zbraněmi do 130 m/s, kterým jediným je umožněna střelba dávkou.

Když jsem mluvil o začínajících hráčích, tak i oni jsou důvod limitů. Nemusí se bát, že by si se zbraní v základu nezahráli.

Výše zmíněné věci nemáme v plánu měnit. Střílení, čtyři frakce a rozlišení pokrývkami hlavy společně s limity na výkon.

Minulé roky

První Operaci Zaragua jsme připravovali vcelku bezstarostně. Lidé dorazí a budou si chtít zastřílet. Tak jim to dopřejeme a nebudeme jim to dělat až moc složité. Scénář i plán akce byl víceméně jednoduchý a snadno čitelný. Buď ve správný čas na jednom ze dvou polí či v dole, ukradni koku či diamanty a pak je na jednom ze dvou výkupních míst prodej. Máš pocit, že za koku je málo? Udělej z ní drogy ve varně a pak je teprve jdi prodat. V praxi jednoduchý systém, kdy hráč nemusel přemýšlet, jen plnit rozkazy a vše obstaral velitel frakce. V tomto ohledu se ukázal především Krbec stejně vypočítavý jako já a tak mu nedělalo problém systém rychle prohlédnout (ačkoliv před akcí neměl tušení o co půjde) a snadno si domyslet, co se bude v každé fázi hry dít dál. Velmi početnou frakcí se na prvním ročníku stalo El Mosto, které těžilo z faktu, že se jednalo o frakci tvořenou z většiny jen členy Aliance Liberec. To vše zapříčinilo velmi svižný průběh první Zaragui.

Operace Zaragua II už těžila ze získaných zkušeností a bylo to znát. Systém hry se sice nezměnil, ale vylepšili jsme to, co nebylo ideální či nefungovalo dobře. Upravili jsme pozice kokových polí i základen a poprvé jsme zkusili trochu namotivovat jednotlivé frakce před samotnou akcí. A právě druhý ročník byl hodnocen velmi velmi vysoko, protože boje byly takřka nepřetržité a lidem během akce docházely jak kuličky, tak baterie. A to už se dnes na akcích moc často nevidí. Navíc právě tento rok se utvořila pevná jádra frakcí COPROX a LOF, tedy dvou frakcí, které se na bojišti nemohou ani cítit, přestože po boji spolu vždy rádi usednou k jednacímu stolu u piva v offzone.

Operace Zaragua III měla ambice překonat účastí 200 lidí a především kvalitou minimálně dorovnat druhý ročník. Poprvé jsme v ní vyzkoušeli dodatečné vedlejší úkoly, zahájili intenzivní propagační kampaň na FB a poprvé v rámci hry upravili cíle frakce ZFOR, aby lépe odpovídala jejím bojovým možnostem a charakteru. Za tuto frakci se totiž obvykle hlásilo méně lidí. Také jsme chtěli vytáhnout hráče do jiného prostoru než jen do centrálního údolí. Želbohu, vše nevyšlo tak jak mělo. Lidí bylo dost a vesměs si akci užili, ale oproti druhému roku se trochu více chodilo a trochu méně střílelo. Samozřejmě vnímání bylo individuální. Někteří si zastříleli stejně i více, jiní ne. Ač dynamická, nebyla třetí Zaragua už tak intenzivní. Svoji zásluhu na tom ale mělo i extrémní vedro překračující 35°C ve stínu. Jak jsme se později dozvěděli, vliv měl i velmi profláklý herní systém, který účastníci znali jak vlastní kanady a ničím je nemohl překvapit. Zkrátka to chtělo změnu. Změnu, kterou jsem tušil už dříve, protože právě experimenty s úkoly pro ZFOR byli mým malým testem, co by mohlo být v budoucnu.

Nový směr

Operace Zaragua IV měla stát na zcela nových základech. Stále byl primární cíl střílení. Jen ty důvody jsme museli změnit. Terén všichni dobře znají a mnou každý rok aktualizované mapy navíc ukáží i to, co na mapě od googlu či seznamu nenajdete. Takže musíme vymyslet něco, kde znalost terénu nebude až tak důležitá. Rozhodl jsem se risknout, dát získávání koky s diamanty do pozadí a vše směřovat na úkoly. Úkolů jsem vymyslel celkem 30 s tím, že každá frakce si každý úkol vyzkouší, vyjma několika úkolů, které jsou určené jen pro konkrétní frakce. Tedy opět, stejné cíle pro každou frakci.

Ovšem náročnost takového plánu a systému hry vyžadovala určitou synchronizaci a především dobrou informovanost nejen organizátorů, ale i velitelů frakcí, kteří do té doby nemuseli moc řešit, vyjma velení. Proto se letos i velitelé zapojili do přípravy. Úkoly měli měli předem k dispozici, mohli se k nim vyjádřit, či je upravit. Taktéž dodali fotky nebohých spolubojovníků, kteří měli sloužit jako cíle pro vraždící mise jejich nepřátel.

Jo, prachsprostě určili své kamarády na odstřel. Takoví vaši velitelé jsou. Teď to víte i vy.

Stručně řečeno, zapojili se všichni. Tentokrát musela být velká organizační porada, abychom si přesně prošli potencionální dění na bojišti. Já už jsem jen připravil harmonogram a akce se mohla spustit. Všechny úkoly byly koncipované tak, že se mělo těžiště bojů na začátku přesunout do lesa, poté do údolí, k letišti a až na konec k pláním a prostoru okolo off zony. Povaha úkolů byla také velmi pestrá. Od obyčejného dobij, najdi a znič, až po doprovody, patroly, či nájemné vraždy či průzkumné akce. Můj cíl bylo dát hodně úkolů a nutit frakce se dělit na menší skupinky, nebo dokonce zajistit, aby nebylo možné zvládnout všechny přidělené mise a frakce tak musely zvažovat, jaký úkol je důležitější, nebo splnitelnější.

Letos jsem opět zapracoval na propagaci, stejně jako na tom, aby se jednotlivé strany cítily více samy sebou. Udělali jsme nové průkazy na zbraně, placky pro LOF, opět byly k dostání nášivky jednotlivých frakcí. A tak jsme s nadšením vše připravili a spustili akci.

Operace Zaragua IV

Jak už tomu bývá, napoprvé se zjistí, že to není tak jednoduché, i když se přípravy nepodcenily. Dvě vozidla překupníka byla neustále v terénu, organizátorské mobily i vysílačky drnčely jak o život a činností, které se v rámci jednotlivých úkolů musely udělat, bylo nepřeberné množství. Některé úkoly navíc vyžadovaly figuranty z řad organizátorů či fotografů. Prostě toho bylo tolik, že nás to až trochu překvapilo. Je nutné si uvědomit, že každý úkol se potvrzoval, peníze se musely předávat obvykle osobně a neustále se něco rozváželo. A to nemluvím o tom, že i těch pár ukrytých kokových polí (jejich polohu velitelé samozřejmě znali), stálo za určitou námahu a boje. Ale nakonec se to nějak podařilo zvládnout, byť za tu cenu, že mě asi organizátorská pozice i přímo na bojišti nemine.

Díky nedělnímu dni jsme trochu zkusili úkoly rozředit, a vypadalo to o něco lépe, byť absence jedné herní strany byla jako vždy nepříjemná.

Nicméně, jako vždy, jsme o dost zkušenější, systém potřebuje ještě pár úprav, ale je to dobrý systém s potenciálem. Pokud se něco neosvědčilo, je to zahlcení frakce úkoly. V tomto ohledu asi příště trochu zvolníme. Některé úkoly se ukázaly jako zábavné a napínavé, jiné potřebují lepší podporu ze strany organizátorů, ale některé byly vyloženě špatné. No uvidíme co vymyslíme během roku.

Jestli něco letošní rok přinesl, byla to bezpochyby velmi dobře udělaná offzona. Ke stánku blízko, prostor okolo něj, dostatek míst k sezení a toalety tak akorát v dosahu. To vše poblíž stanoviště organizátorů, nemluvě o tom, že jsme tak měli velmi pěkný plac na nástupy či vyhlášení tomboly.

Zde musím poděkovat jak panu Zámečníkovi z Lesů Písek, který nám letos off zonu posekal zcela dle našich představ, včetně zpevněné cesty na místo pro stanování, tak panu Chalupskému za špičkové občerstvení, kterému jsme byli i letos, co se jídla týká, věrní. Budiž pochválena také jeho sličná obsluha.

Jak tedy hodnotím letošek jako organizátor? Nebylo to dokonalé. Ale byla to zábava. Jako vždy když zkoušíte něco nového, můžete si být jisti, že napodruhé to bude ještě lepší. Máme co vylepšovat, ale to bude vždy. Operace Zaragua nesmí ustrnout na místě. Musíme zkoušet nové věci, i když tu je vždy trochu riziko, že se to někomu líbit nebude. Na druhou stranu, zatím jsme vždy nabídli to, co jinde v republice nenajdete. Nejsme mil-sim, nejsme larp. Jsme jen „old school“ akce, kde se fantazii meze nekladou, protože nám je jedno kdo vyhraje. Nám jde hlavně o to, aby jste si to vy užili. A když se mě někdo zeptá, proč jet na Zaraguu, tak řeknu, že je to prostě jiná akce než všechny ostatní. Nabídne úplně jiný styl boje.

Moc se mi líbí, že jednotlivé frakce tvoří v jádru ucelené party, které i když se třeba vidí jen jednou za rok, se znají a cítí s charakteristikou své frakce. Nápad kluků od COPROXu s návleky bych snad dal do příštího roku jako povinný dresscode pro jejich frakci, stejně jako odznak na baretu u příslušníků LOF. A v tomhle ohledu jsem skutečně rád, že část účastníků dobrovolně vciťuje do rolí své frakce. Vždyť kdybychom všichni jezdili jen v maskáčích, byla by to nuda. A to je třeba věc, která by mě osobně potěšila do příštího roku. Více lidí, oblečených stylově k frakcím. Povstalci LOF ve stylu revolucionářů na Kubě či FARC s odznaky na baretech, drsní COPROX se svými tetováními oblečení v tmavých barvách nebo El Mosto pojaté skutečný kartel, se svým mixem civilního i vojenského oblečení a stylovými šátky na hlavě či obličejích. ZFOR, tam není co vytknout, vždyť armáda je prostě armáda.


Vydáno: 23.8.2016 9:49 | 
Přečteno: 1432x | 


Autor: Alfred
 | Hodnocení:

600x100_action-shop.gif
Operace Zaragua V

Komentáře rss


, Shrnutí odpovědět
Za mě to byla letos jednoznačně nejlepší akce. Na předchozích ročnících jsem nebyl, tak nemůžu posoudit, co bylo a nebylo lepší. Ale ze součtu letošních akcí jsem si Zaraguu užil opravdu nejvíc. Chválím všechno - organizaci, prostor a hlavně velení a atmosféru v týmu Coprox. Doufám, že příští rok mi to do toho nic nevleze a zase se s klukama vypravíme přes půl republiky do Písku. 10
icon odpověděl(a)
Jsme rádi že se akce líbila. Věříme, že příští rok bude akce ještě lepší než letos. Vychytáme drobné mouchy a myslím, že to bude velmi napínavá bitva :-)