Fórum
Kategorie: Zajímavosti, Plynovky

UHC-MGC M1911 MAG-NA-PORT

UHC-MGC M1911 MAG-NA-PORTVíte, občas si rád zavzpomínám na to, jaké to bylo třeba před deseti lety, kdy jsem začínal. AEG měla tak půlka lidí co hrála a bojovat s manuálem nebylo nijak neobvyklé. Plynovky byly pro fajnšmekry co na to měli a odstřelovací pušku jste potkali během bitvy v jednom či dvou exemplářích maximálně. A pak si taky vzpomenu, co všechno se v té době používalo za modely zbraní a které z nich už se vlastně ani nevyrábí. Jenže pak jsou lidé i starší než já, ti kteří začali airsoft provozovat ještě před novým tisíciletím, v devadesátých letech. A ti by vám řekli, že snad vše co se v té době vyrábělo za zbraně, se už nedělá. No a nakonec jsou tu kousky ještě starší. Z let osmdesátých. A přesně jeden takový retro kousek si tu čistě pro radost zrecenzuji, protože spousta dnešních hráčů jednoduše nemá představu, jak moc airsoft pokročil, natož jak to vypadalo dříve.

Osmdesátá léta jsou pro airsoft stěžejním obdobím. Lze je brát jako počátek našeho koníčku. V té době tomuto odvětví panuje Japonsko a minimálně do konce tisíciletí se to určitě nezmění. Na počátku 80. let se objevuje první airsoftová zbraň určená pro bojovou střelbu, nikoliv jen jako model co něco střílí. V polovině těchto let pak vzniká Tokyo Marui (Firma existovala už dříve, jen se jmenovala jinak a hrála si s RC modely), objevuje se první automatická airsoftová zbraň od Asahi a díky ní začíná éra klasického airsoftu (to jsou ty zbraně na hadičky, co se dnes zase vrací do módy). A ta éra potrvá až do poloviny devadesátých let. Tazuo Kobayashi (ano, ten co pak založí značku Tanio Koba) nám toho času vyvíjí první pistoli, která nemá hadičku a plyn má v zásobníku (a taky střílí třírannou dávkou). To je rok 1985. A vlastně ten samý člověk pak zapracuje a na přelomu let 1986/87 vyvíjí první blowback mechanismus u plynové pistole (a pak ho ještě párkrát vylepší). Taky se objevují první experimenty s elektrickými mechanismy ve formě hybridů plyn-elektrika (WA z roku 1986 a MGC z roku 1989). A Tanaka už taky začíná vyrábět airsoftové zbraně...i když jen revolvery na patrony. Dokonce se objevují první odstřelovací pušky, které vyrábí UHC pro japonskou Marukoshi. No a na konci osmdesátých let už celý airsoftový svět čeká na vyvinutí první AEG zbraně (aby utnuli všechny hadičky) a smiřuje se se zákazem freonových plynů, oblíbeného pohonu tehdejších zbraní (HCFC-22, u nás mu říkali R-22 a všichni ho známe jako Red Gas). Jednoduše to byla pro airsoft bouřlivá léta. A mohl bych se tu o tom rozepisovat ještě dlouho (možná jindy, možná jinde, kdo ví), ale o tom tento článek není. Tento článek je o pistoli, která z těchto let pochází. A tou je model od slavné značky MGC. A né ledajaký. Patří mezi nejpopulárnější modely airsoftových zbraní od MGC vůbec. Minimálně v té době. Takže popojedem.

Ještě k tomu Red Gasu a freonovým plynům, ono nešlo ani tak o zákaz, jako o plánované omezení výroby těchto škodlivých plynů. Teoreticky o roku 2020 by už neměl být žádný takový plyn dle světových úmluv vyroben.

Jo a kdo neví co to je MGC, tak to je jedna z prvních dvou firem, která vůbec v japonsku začala nějaké repliky zbraní vyrábět. Ale o tom taky až jindy.

UHC – MGC M1911 Mag-na-port je plynová pistole bez blowbacku ze série MGC Colt MKIV Series '80. Ve své podstatě lze tuto sérii charakterizovat jako spoustu modifikací základního modelu MGC M1911. Tento model, ač byl prodáván pod hlavičkou MGC (i se značkou Made in Japan), byl ve skutečnosti vyráběn na Taiwanu značkou UHC, byť stále přímo a výhradně pro MGC.

To nebylo a není moc neobvyklé, protože UHC například dodnes vyrábí manuální zbraně pro Tokyo Marui a UHC Super 9 jste mohli mnohem dříve vidět jako věhlasnou japonskou pušku Marukoshi, jak jsem již zmínil. A nejen pod tímto názvem. To samé třeba dělala KWC. A také někteří výrobci airsoftových dílů.

Celá řada zbraní Government custom byla tak populární, že ze série COLT MK IV Series '80 existuje nespočet modifikací pistole M1911. Většinu dělalo UHC (jednalo se o sériové kusy), jiné pak vznikly úpravou sériových modelů přímo v Japonsku. A to jak přímo MGC, tak malými neznámými dílnami. V Japonsku na aukcích stále naleznete některé modely této série a tak není divu, že se obliba udržela téměř do dnešních dnů. Z této série jsou například i modely Wilson LE nebo Brown Maxi-comp.

Pro představu, sběratelská cena těchto zbraní se na trhu pohybuje v rozpětí od 50 dolarů až do cca 250 dle daného modelu. Model UHC-MGC M1911 Mag-na-port, který dnes recenzuji, se v Japonsku nabízí v rozpětí od 50 do 100 dolarů, v zahraničí i o něco výše, v závislosti na stavu. Cena se jako vždy odvíjí nejen od stavu, ale i třeba obsahu balení. Že se tato pistole už nevyrábí, nemusím snad připomínat. Zda je to její skutečná hodnota si netroufám tvrdit, zas tak velký expert nejsem. No posuďte sami a čtěte dál.

Když uvidíte obal této krabičky, je vám jasné, že tenhle kousek už je staršího data. Jednolitá barva s mnoha nápisy a barevným obrázkem pistole, jako byste si ji dnes fotili na facebook. Na krabičce jsou všechna loga MGC i ASGK (japonská organizace zaštiťující dozor nad výrobou airsoftových zbraní a dodržováním zákonem stanovených limitů).

Samotná krabička obsahuje kromě zbraně a jednoho zásobníku také malou lahvičku s plynem (HFC134A), vzorek kuliček nespecifikované gramáže a pak velmi podrobný návod k obsluze, s rozborkou a pokyny k údržbě. Také naleznete nezbytný rozpad zbraně. Navíc je u pistole i starý katalog příslušenství od MGC a seznam jejích prodejních míst (která už často neexistují, až na výjimky).

Samozřejmě vše v japonštině, kdyby jste to nečekali. A taky je součástí objednávkový formulář ve formě korespondenčního lístku. Posílají se vlastně dnes ještě koresponďáky?

Samotná pistole v dnešní době nepůsobí bůh ví jak úžasně. Ale je nutné si uvědomit, že tento typ pistolí byl vyráběn v 80. a 90. letech. Pistole váží 760g a na délku má 25 cm. V ruce sedí pohodlně a pistole je i na dnešní poměry těžká. Na první pohled je to zajímavá zbraň, ale závěr moc křičí, že je plastový, neb je velmi lesklý. Zvláštní ovšem je, že je lesklý pouze na bočních stranách, kde je ražení, kdežto zbytek závěru má matný zdrsněný povrch, který už jako imitace kovu vypadá velmi hezky. Na závěru jako takovém je ražení, nicméně kvůli licencím není úplně shodné s ostrým ražením. Málem bych také zapomněl zmínit, že závěr je z jednoho kusu, což už v té době bylo u lepších značek standardem.

Tělo pistole je také plastové, vyrobeno taktéž z jednoho dílu. Je provedeno velmi pěkně a v matně šedé barvě působí rozhodně více kovově než závěr. Obsahuje i loga MGC a ASGK. Na přední i zadní části pažbičky je vroubkování, pistole je také osazena nefunkční imitací dlaňové pojistky. Je zajímavé, že tato imitace je vyrobena z pochromovaného kovu, stejně jako ústí šachty pro zásobník. Ovládací prvky na pistoli jsou vlastně všechny kovové. Pojistka zásobníku, imitace záchytu závěru, imitace krytu výhozího okénka, vnější ústí hlavně, funkční pojistka závěru i úderník se spouští. To vše je kovové. Velkou zajímavostí jsou taktéž dřevěné střenky, které mají hladkou povrchovou úpravu a jednoduchý bezbarvý lak. Ve střenkách je také zapuštěna podobizna loga Colt, která je opět trochu odlišná od originálu.

Detaily závěru jsou také zajímavé. Především mířidla. Zatímco muška je plastová a přilepena k závěru, hledí je stavitelné a kovové s ražením.

Velmi zajímavou částí je zásobník. Ten je vyroben z plechu a na první pohled se snaží tvářit jako ostrý zásobník do zbraně. Proto i průřezy skrz zásobník jsou průhledné, jako u ostré verze. Ale vlastně je to tak trochu jen zjednodušení výroby. V osmdesátých letech se totiž ještě stále vyráběly čistě modelové repliky zbraní, fungující na imitace patron, které však nic nestřílely, pouze používaly speciální kapsíky (to je na dlouho). A proto i první zásobníky na airsoftové pistole se jim velmi podobaly, nebo používaly shodná těla a jen jiný mechanismus vnitřku. Zásobníky byly často k nerozeznání od originálů. Vnitřek tohoto zásobníku je jinak plastový, stejně jako patka. Zásobník je pouze na deset ran.

No vizuálně je tato pistole zajímavá věc, kterou ani v současné době moc neuvidíte. Přeci jen, tehdejší úpravy zbraní, vlastně všechny japonské úpravy zbraní, působí dost exoticky. Až se občas nechce věřit, že jsou to repliky skutečně existujících pistolí. No někdy vlastně nejsou, ale to nevadí.

Určitě jste zvědaví, jaká je funkce takové pistole? No jedním slovem, archaická. Pistole má nepohyblivý závěr, což vás asi moc nepřekvapí. Co vás ale určitě zaujme je to, že pistole má vždy přednatažený úderník. Je to tzv. HARET systém. V podstatě se nejedná o nic až tak revolučního. Ve stručnosti, úderník udeří až v koncové poloze spouště, tak jako ve skutečnosti, a teprve po uvolnění spouště (vrácení do základní polohy) vrátí pružina zpět i úderník do natažené polohy. Při střelbě se pohybuje vnitřní hlaveň vzad, díky čemuž nabije kuličku a utěsní komoru vůči trysce zásobníku. Vnitřní úderník pak otevře trysku a pustí plyn do hlavně. Díky tomu je spoušť docela tuhá. Je to velmi jednoduchý a funkční systém, který u některých pistolí najdete dodnes. Je to klasický bez-blowbackový systém, který už jste určitě viděli.

Hlavně u levnějších CO2 pistolí. Akorát nemají přednatažený úderník a systém vnitřního úderníku na ventil je řešen ještě jednodušeji.

Když jsme hovořili o vnitřku zbraně, ten je kombinací plastů a kovů. Pistole má i pár ocelových dílů. Přiznám se, i když není rozborka této zbraně složitá, neměl jsem úplně chuť ji do dílu rozebírat. Přišlo mi to jednoduše velmi líto. Bronzová hlaveň má 14cm na délku a pistole nemá hop-up. Tím mám namysli, že máte ve zbrani jen bronzovou trubičku s utěsňovací gumičkou. Nic víc. Proto vás nepřekvapí, že výkon je cca 80 – 85 m/s s 0,20g kuličkami (a při použití Green Gas) a dostřel je okolo 15 m, možná o trochu dál. Ale v praxi se mi při střelbě osvědčily více 0,12g kuličky. Tedy né že by byl rozdíl v dostřelu byl tak veliký. Na jedno naplnění plynu pak vystřílíte i více než dva zásobníky.

Je nutné si uvědomit, že hop-up se objevil až v devadesátých letech a i tak se v nedával do každé zbraně. Nezapomínejte, že mnoho airsoftových modelů bralo možnost střelby kuliček jako funkční doplněk. To platilo hlavně o hezčích modelech zbraní a minimálně v Japonsku to občas platí dodnes. Na pořádné válčení byly tehdy zbraně s hadičkami...

Je to zvláštní, když si člověk uvědomí, kde až jsou dnešní plynovky, a jak tato pistole působí jako z jiného světa. Není to zrovna kousek, který by se hodil do vašeho pistolového pouzdra. Tohle už je čistě sběratelská záležitost. A i když u nás sbírání airsoftových zbraní nemá ještě dost fanoušků, tohle by mohl být vhodný začátek, pokud jste o tom přemýšleli. A když nic jiného, minimálně jste se zase dozvěděli něco zajímavého o airsoftu. Tak uvidíme, třeba zase někdy přidám nějakou retro recenzi... třeba na nějakou tu pistoli s hadičkou... nebo byste chtěli ještě větší exotiku? Nechte se překvapit.

Pokud vás tenhle kousek zaujal, tak vězte, že na skladě už jsou jen poslední, tuším čtyři, tři kusy. Všechny jsou v perfektním stavu a s kompletním příslušenstvím. A funkční samozřejmě. UHC-MGC M1911 MAG-NA-PORT stojí na airsoftshop.cz za 2.288 Kč ve standardní záruce a nebo v dekorační ceně, se slevou 200 Kč.


Vydáno: 20.7.2015 8:54 | 
Přečteno: 2588x | 


Autor: Alfred
 | Hodnocení:

600x100_action-shop.gif
Operace Zaragua V

Komentáře jsou automaticky uzavřeny 365 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.