Zdroj: https://airsoft.cz/elektriky/stti-sten-celokov  •  Vydáno: 24.5.2015 12:51  •  Autor: Alfred

STTi (s) STEN celokov

Samopal STEN je britský samopal z druhé světové války, znám především svojí jednoduchostí a bohužel také nespolehlivostí. Stačí vzpomenout na úspěšný atentát na Heydricha, kde se právě tento samopal našim parašutistům zaseknul.

Sten byl první samopal, vyrobený ve Velké Británii. Výroba tohoto samopalu probíhala od roku 1941 a díky minimálnímu podílu strojově obráběných dílů a naopak převaze lisovaných a svářovaných částí byla zbraň levná a tak ideální pro válečnou produkci. Ačkoliv britská armáda používala současně se STENem i samopaly Thompson a Lanchester, dočkal se STEN celkem šesti verzí a ve výzbroji vydržel až do roku 1960, než byl nahrazen samopalem Sterling. Označení STEN je zkratka jména jeho dvou konstruktérů a města, kde se samopal vyráběl (Shepherd,Turpin a Enfield) pod hlavičkou RSAF (Královská zbrojovka).

Samopal STEN byl vyroben v počtu více než 3,7 milionů kusů. To ho řadí na druhé místo, protože více vyrobeno bylo už jen samopalu PPŠ-41 (cca 5 milionů kusů). Pro zajímavost, třetí příčka náleží PPS-43 (2 miliony kusů), čtvrtá samopalu Thompson (1,7 milionů kusů). Na pátém místě je nám dobře známá německá MP40 (1 milion kusů). Toliko k samopalům druhé světové války.

Výrobcem této zbraně je známá značka Viva Arms, ale distribuována je pod hlavičkou Taiwanského STTi. Viva Arms se proslavila především kulomety z druhé světové války. Vzpomeňme například na její ZB26, M1919 či MG34. Samopal STEN je tak trochu mimo jejich standardní sortiment. Kulomet to není a že by se jednalo o zvlášť vyhledávanou zbraň se také nedá říci. Ale přesto jsme rádi že je. Není totiž mnoho britských druhoválečných zbraní...vlastně nejsou žádné...až na STEN.

Mimochodem, STEN velmi krátkou chvíli vyrábělo i AGM, ale jednalo se o malou sérii a ta rychle zmizela. Nejen v ČR, ale i ve světě je velmi obtížné vůbec jakéhokoliv STENa sehnat.

Krabice od Viva Arms není nijak zajímavá. Jediný, sprejem nastříkaný, nápis STEN MK.II zdobí víko kartonové krabice hnědé barvy. Uvnitř krabice je měkké pěnové polstrování, ve kterém leží rozložená zbraň, zásobník, dvě krabičky obsahující Li-Pol baterii, nabíječku (adaptér, balancér a redukcí pro evropský standard zásuvek), imbus klíč pro sestavení a jednostránkový návod. Tedy nic zajímavého.

Samotné sestavení zbraně je intuitivní. Člověk nepotřebuje ani návod. Založit baterku, nasadit víčko, pak pažbu a vše zašroubovat jediným šroubem. Pak si správně natočit šachtu pro zásobník a je hotovo. Toť vše.

Po tomto procesu v rukou držíte 74 cm dlouhou...hromadu kovu. A zde začíná náš první velký problém. Slovo „kov“ zní pozitivně, ale „hromada“ už zase tolik ne. První pohled na STEN jasně říká, že toto je laciná zbraň. Tím je myšlen celkový vzhled a původní válečný design. Tato airsoftová verze je také v podstatě jen hromada naohýbaných plechů, dvou trubek a hromady svárů. Takže zde rozhodně nehrozí, že by se cokoliv ulomilo, či poškodilo. Jenže na druhý pohled si uvědomíte, že tento laciný, a tak trochu reálný vzhled vlastně není vůbec hezký. Troufnu si říci, že je to ta nejošklivější zbraň na světě.

Ale pro originalitu se musí trpět.

Ergonomie je u této zbraně téměř sprosté slovo. Je počátek čtyřicátých let, takže neočekávejte, že u této zbraně byl jiný účel, než to, aby střílela. Zapomeňte na tvarované taktické pažbičky vašich M4 karabin. Zapomeňte na příjemná dřevěná předpažbí vašich AK. Také zapomeňte na jakékoliv seřizování mířidel.

Možná zapomeňte i na samotné míření.

Pažba je zoufale krátká, lučík zbytečně široký a spoušť ostrá a hranatá. Britové zkrátka vymysleli dokonale funkcionalistickou zbraň. Střílí, je si ji jak zapřít, máte jí za co držet, přes co mířit a víc přeci nepotřebujete. V porovnání se STENem i takový obstarožní M3 Grease gun působí jako to nejlepší na světě, co jste kdy drželi.

Dobrá, teď už vážně.

STEN má celé tělo vyrobené z kovu. Konstrukčně se vlastně jedná o rouru, do které je usazen mechabox. Co z mechaboxu kouká ven, je zakryto naohýbaným plechem. K tomu je připojena nasazovací pažba a posuvná šachta zásobníku. Vše je kovové a k sobě buď přivařeno, nebo našroubováno. Zbraň je natřena černou barvou v matném provedení. Mile potěší to, že odstín černé je na všech dílech totožný. Pouze trochu zarazí stříbrný kroužek u hlavně, který je spojovacím dílem vnější hlavně. Samotné díly trubky závěru, těla a spouště s lučíkem, jsou udělány hezky a jsou k sobě dobře našroubovány i přivařeny. S touto částí není jediný problém, skvěle to vypadá a drží. Nebál bych se nějakých problémů. A pokud se budeme bavit o tuhosti těla, tak zde je bez diskuze jedno z nejpevnějších těl vůbec.

Zkuste si zlomit kovovou trubku.

Plechy zde jsou také lisovány a ohýbány, jako u ostré verze. Opět, co není přivařeno, je krásně přišroubováno. Lučík zbraně je k tělu přivařen a na můj vkus je příliš široký, ale zde je opět znát jednoduchost a funkčnost konstrukce.

Zbraň má samozřejmě natahovací páku, ale ta je víceméně jen pro ozdobu. Ačkoliv jejím pohybem lze otevřít či zavřít závěr, jinou funkci nemá. Hýbat s ní tedy lze, ale asi si ji dotáhnete napevno, aby se raději vůbec nehýbala a dál s ní nic vymýšlet nebudete. Otevření závěru vám totiž není nikterak k užitku.

Slabším místem už je ale pažba zbraně. Samotná pažba je jen trubka (opatřená ražením) s kovovou patkou a je v podstatě nezničitelná. Ke zbrani se pažba připevňuje stejně jako u originálu, tedy jednoduchým zasunutím do připravené drážky a pak utáhnutím šroubu v čele trubky závěru zbraně. Ačkoliv šroub lze velmi dobře a pevně utáhnout, nemá na pevnost uchycení pažby až takový vliv. Šroub totiž drží jen pojistný kroužek, který brání vypadnutí pažby z drážky. Ale pažba jako taková drží pouze na výše zmíněné drážce. A samozřejmě, že drážka není dokonale přesná (ani u originálu nebyla). Takže pažba se vám ve finále může velmi lehce viklat. Což by tolik nevadilo, kdyby se s ní nehýbal zároveň pojistný kroužek, na kterém je hledí.

Já vím, říkal jsem, že mířidla jsou tady nic moc a vlastně jste o nic nepřišli, ale stejně je to škoda.

Každopádně ačkoliv 3 kg poctivé váhy kovu nejsou to nejhorší co vás mohlo potkat. Díky archaické neergonomii je totiž tato váha znát mnohem více, než by člověk řekl. Navíc konstrukce skoro znemožňuje držet zbraň v jedné ruce, pokud nemáte minimálně rukavice (jednoduše to není pohodlné a příjemné).

Což osvětluje, proč britský výsadkář raději dveře vykopne (než otevře rukou), svírajíc přitom v obou rukách STEN, připravený hned střílet. V jedné ruce s ním prostě nijak rozumně manipulovat nelze, natož pak střílet.

Zásobníková šachta je upevněna na prstenci, který je na vnějším těle zbraně. Celý prstenec i se šachtou jsou kovové. V balení je kvůli skladování šachta na zbrani ve špatné poloze, takže si šachtu musíte natočit hezky na bok, tak jak to má být. Pojištění šachty na těle zajišťuje čep se silnou pružinou. Naneštěstí jsou tu dva problémy. Prvním je to, že prstenec se šachtou přesně nelícuje na tělo zbraně a rozdíl mezi průměry je milimetr či dva. Takže se vždy bude trochu hýbat. To ale moc nevadí, protože zbraň za zásobník tak často držet nebudete, byť to pak vypadá stylově a akčně, a když už ano, nebudete to vnímat. Druhý problém je ale závažnější. Prstenec totiž zakrývá seřizovací šroub hop-up mechanismu v těle. Pokud tedy chcete seřídit hop-up, musíte vyjmout zásobník, pootočit prstencem, seřídit hop-up a prstenec opět vrátit do původní polohy a vložit zásobník. Je vám jistě jasné, že to znamená především to, že není žádná možnost seřizování během boje či střelby. Rád bych řekl, že by to chtělo nějaký lepší mechanismus, ale mě osobně nic kloudného nenapadlo, vyjma vyvrtání díry do prstence s šachtou, aby šlo prostrčit imbusový klíč. Zmíním ještě pojistku zásobníku, která je relativně tuhá a díky ní samotný zásobník v šachtě drží absolutně nehnutě a pevně.

Když mluvíme o zásobníku, ten je stejný jako se používá do airsoftové MP40 (i ve skutečnosti si byly zásobníky velmi podobné - přesto nekompatibilní). Je vyroben z plechu a je tlačný na 55 ran. Podle mě funguje bez problémů.

Sten měl zásobník shodný se samopalem MP28. Ten Britové v manším počtu nakoupili před válkou z Německa a na začátku války ho okopírovali a vyráběli, pro své námořní síly a pozemní personál letišť, jako samopal Lanchester ve dvou verzích - Mk.1 a Mk.1*.

Vnější hlaveň zbraně je samozřejmě kovová. Chtěl jsem ještě něco říci k ovládacím prvkům, ale zbraň v podstatě žádné nemá. Né v podstatě. Ona skutečně žádné nemá. Žádný přepínač režimu střelby, žádná pojistka, záchyt závěru, nic. Jen spoušť.

Takže nic pro ty z vás, jež rádi nechávají prst na spoušti.

Co se modelu týče, viděl jsem i lépe provedené modely, jenže tenhle model jednoduše odráží hrubost a funkčnost válečné výroby. Nestará se o střelce a jeho potřeby, důležitá je jen funkce. Je úžasné, jak na člověka může padnout tvrdá realita historické střelné zbraně i v airsoftu. Kdo viděl ošklivého Stena v muzeu, potvrdí, že vizuálně není o co stát.

Když se podíváme dovnitř zbraně, najdeme mechabox verze 7, tedy stejný jako je třeba u zbraní typu M14. Samozřejmě kvůli odlišné konstrukci zbraně je použita specifická klec motoru a spoušť, ale pro funkci to nemá vliv. Vzhledem k tomu, že zbraň má jen automatický režim střelby, nenajdete tu žádnou kulisu přepínače. Vnitřní díly mechaboxu jsou převážně základní plastové. Hlava pístu, tryska, trn, píst, hlava pístu, vše je ze základních dílů. Kola samozřejmě kovová a válec bronzový. Ložiska kluzná 6 mm. Pružina je základní o síle cca M100. A funguje to. Zbraň si sice říká o upgrade, ale zde si nemyslím, že je to vhodné. Není ani tak problém v mechaboxu, který by třeba nějakou tu M130 pružinu zvládnout mohl. Spíše je problém v kleci motorku a její upevnění k mechaboxu. Je jasné, že při velké zátěži nelze odhadnout jak se zachová. Takže osobně, pokud zvýšení výkonu, tak to nijak nepřehánět a myslet na to, že se jedná o malý samopal s krátkou hlavní. O tom, že pro případný upgrade je potřeba vyměnit spoustu vnitřních dílů, nemusím ani hovořit. Navíc velikost prostoru pro baterii také limituje.

Hop up je plastový, atypický. V něm uložená bronzová hlaveň má délku 205 mm. Rozhodně se zde nebavíme o terčové zbrani, vzhledem k délce hlavně a když pomineme mířidla, bude STEN opravdu lépe sloužit jako samopal. Takže střelba na kratší vzdálenosti, krátkými dávkami. Na zasáhnutí člověka to bude stačit. Je pravdou, že výměna za přesnější hlaveň by na základu zbraně nemusela být špatnou volbou. Každopádně případný upgrade bude jistě vyžadovat velkou pečlivost při volbě dílů.

Za mě osobně si myslím, že upgrade je zde zbytečná věc.

Výkon je i tak standardních 95 m/s s 0,20g kuličkami.

Kadence zbraně není nikterak omračující, ale při zásobníku na 55 ran to vůbec nevadí, spíše naopak.

Baterie ke zbrani je Li-Pol 7,4V nespecifikované kapacity. Ale víc jak 1200 mAh bych to dle velikosti netipoval. V sadě je i nabíječka s redukcí a balancér na nabíjení.

Co nehodnotím moc pozitivně je atypický konektor na zbrani a baterii. Vzhledem k místu ve zbrani, určeném pro baterii, to je pochopitelné.

Ke zbrani mám zajímavý poznatek, na který jsem na internetu narazil. STTi (s )STEN je dobrým základem na vnější úpravy. Díky jednoduchosti z něj lze vyrobit třeba model výše zmíněné německé MP28, verzi STEN MK.II S (s integrovaným tlumičem) nebo jiné pozdější verze STENa. Také je vhodná pro různé futuristické přestavby, či postapo zbraně. V praxi se navíc jedná o jednu z mála vhodných airsoftových zbraní pro reenacting druhoválečné britské armády. Samozřejmě sběratelé budou spokojeni tak jako tak. Ve výstavce bude taková zbraň působit skvěle a s pomocí šikovného modeláře může být k nerozeznání od originálu. Né nadarmo mají některá muzea pro ilustraci ve svých expozicích právě airsoftové repliky.

Shrnutí? STTi (s) STEN je skutečně hrubá zbraň, věrná své předloze. A v tom je její kouzlo. Střelecky to je stále jen obyčejná elektrika s krátkou hlavní, vhodná spíše pro CQB. Ale tuhle zbraň si nekoupíte pro vaše velká airsoftová dobrodružství, ani si tím nezvýšíte index krutopřísnosti na místním hřišti. Koupíte si jí právě proto, že je jiná, že je to STEN. Díky ní okusíte, jaké to bylo bojovat s něčím, co bylo v plenkách, bylo to nedokonalé a nepraktické, a přesto s tím bylo nutno vyhrát nejednu velkou bitvu a nakonec i celou válku. Tohle je prostě jedna z mála zbraní, kde na vás historie dýchne i když jste jen „obyčejný airsofťák“.

Model STTi (s) STEN lze zakoupit na airsoftshop.cz za 8.708 Kč ve standardní záruce, nebo samozřejmě i s dekorační slevou 500 Kč.