Zdroj: https://airsoft.cz/zajimavosti/historie-airsoftu-blow-back-pistole-cast-2  •  Vydáno: 7.6.2016 13:40  •  Autor: Alfred

Historie airsoftu – Blow back pistole část 2.

V minulé části jsme si chronologicky představili historii blowback plynovek. Nyní se podíváme na konkrétní modely pistolí, které zásadně ovlivnily trh s těmito zbraněmi a nastavily nové standardy.

1991: MGC Glock 17 GBB Designer: Tanio Kobayashi

První skutečná blowback pistole.

Když MGC vydalo tuto pistoli, na trhu existovalo jen pár zbraní s mechanismem podobajícím se blowback mechanismu. Pravdou ale je, že tyto modely nebyly moc použitelné, protože zkrátka nebyly spolehlivé a nefungovaly dobře.

Naštěstí MGC Glock 17 GBB reprezentoval perfektní a funkční blowback mechansimus, který byl o mnoho spolehlivější, silnější a přesnější než jakékoliv pokusy předtím. Navíc i volba modelu byla zcela ideální. Pistoli Glock 17 totiž ještě žádný výrobce nenabízel. Pojetí Glocku jako pistole s polymerovým rámem bylo v té době velmi inovativní a není proto divu, že zájem o tuto řadu modelů byl v Japonskou veliký zájem. V této době byly japonské časopisy věnující se zbraním plné článků o pistoli Glock jako o moderní pistoli budoucnosti a mnoho autorů poukazovalo na to, že tento model by měl být brzo vyroben i v rámci airsoftové/modelářské komunity. Model Glock 17 reprezentoval reálnou moderní a futuristickou pistoli, která bude ideální, aby se stala nositelem nejnovější generace blowback mechanismů MGC. Situace na trhu, názor fanoušků i odborníků, to vše zaručovalo komerční průlom pro MGC ihned po vydání této zbraně.

A přesně tak velký dopad měl MGC Glock 17 pro celý japonský trh. Měl téměř stejnou úsťovou rychlost a přesnost, jako modely s pevným závěrem. V podstatě MGC dorovnala parametry pistolí s pevným závěrem a přidala blowback mechanismus pohyblivého závěru. A právě v té době začal rychlý odklon zákazníků k modelům pistolí s pohyblivými závěry.

Z dnešního pohledu, není mechanismus MGC Glock 17 rozhodně dokonalý. Měl své nedostatky. Když zmáčknete spoušť, otevře se expanzní ventil. Pokud uprostřed zmáčknutí pohyb zastavíte, začne ihned z ventilu unikat plyn. Aby pistole fungovala dobře, bylo tedy nutné spoušť zmáčknout tak rychle, jak jen bylo možné. Asi největším rozdílem oproti současným blowback mechanismům je, že část mechanismu zbraně (plynový píst) je pevně připevněna k rámu zbraně, nikoliv pouze závěru, jak je dnes zvykem. A samozřejmě i hlaveň je pevně uchycena k rámu zbraně. Ve své podstatě, když jste natáhli závěr, viděli jste do vnitřku mechanismu zbraně.

Celé to má za následek to, že nejprve se vykoná pohyb závěru a teprve poté je kulička vystřelena. Plyn byl tedy primárně určen k pohonu závěru a zbytkové množství pro pohon kuličky. Ačkoliv se to nezdá, tento archaický mechanismus dovoloval překvapivě přesnou střelbu a dobrý dostřel, téměř srovnatelný s dnešními základními blowback plynovkami (a to první verze tohoto gGlocku neměly hop-up). Celkově byla funkce MGC Glock 17 velmi dobrá i na dnešní poměry. Hlavní ale byl fakt, že zpětný ráz blowback mechanismu byl silný, téměř stejně jako Westerna Arms Magna blowback. A to bylo to hlavní, co udělalo z této pistole v roce 1991 velký hit.

Mimochodem, video tohoto Glocku s „rozborkou“ můžete vidět na této japonské recenzi ZDE. Ještě dodám, že s blowback mechanismem, který je částečně zabudován v těle zbraně se dodnes setkáme u levnějších blowback plynovek třeba od ASG.

1992: JAC Browning High-Power MkIII GBB Designer: Tanio Kobayashi

Nový standard pro realistický vzhled.

Když bylo ohlášeno vydání tohoto modelu od JAC, bylo to pro většinu fanoušků a modelářů velké překvapení, protože tato firma do té doby vyráběla jen množství různých pušek a samopalů, ale pistoli žádnou. A toto byla první pistole od JAC, navíc vybavená blowback mechanismem.

Když se JAC Browning HP MkIII dostal na pulty, čekalo japonské zákazníky druhé překvapení. Důvodem byl její neuvěřitelně realistický vzhled a dokonalé provedení. Tehdy populární MGC Glock 17 GBB byl po funkční stránce skvělý, ale modelářské provedení až tak úžasné nebylo. Designérem obou zbraní byl Kobayashi, takže není divu, že mechanismus blowbacku je hodně podobný. Jedním z mála rozdílů byl zpětný ráz, který byl u prvních verzí JAC Browningů tak silný, že lámal závěry z ABS plastu. Proto musely být v další sérii závěry zesíleny a vyráběny z polykarbonátu, aby vydržely.

Je zde však jeden důvodu, proč JAC Browning nemohl překonat MGC Glock. A tím byl fakt, že přes svoji slušnou přesnost, měl model od JAC soustřel výrazně pod úrovní mušky, resp. mířidel. Zkrátka se s ním nedalo mířit. A to dělalo z této zbraně kousek vhodný jen na vystavení do vitrínky.

I přes tento drastický střelecký nedostatek, byly prodeje tohoto modelu velmi dobré, právě díky vrcholnému modelářskému provedení, které v té době bylo nedostižné. JAC Browning HP MkIII udal nový standard vnějšího vzhledu plynových zbraní na dlouhá léta dopředu.

Mimochodem, pokud byste dnes měli tuto pistoli v dobrém stavu, můžete za ní utržit několik stovek dolarů.

1994: Western Arms Beretta M92F GBB First Version

Pád MGC

V roce 1993 vydal Western Arms pistoli M92F s nepohyblivým závěrem, o které by se dalo hovořit jako o nejlepší pistoli s pevným závěrem na trhu (tehdy byli pouze dva výrobci M92F s pevným závěrem: Digicon a MGC). O rok později vydává WA blowback verzi této pistole. A hned po jejím vydání ovládá trh, do té doby střežený MGC.

WA M92F GBB měla nový typ uspořádání vnitřního mechanismu, kdy byl poprvé v historii plynový píst umístěn v závěru zbraně. Rozborka zbraně se tak stala velmi podobnou reálné rozborce ostré zbraně a i vizuálně vnitřní uspořádání působilo mnohem realističtěji. Už nikdy jste nespatřili vnitřek blowback mechanismu.

Ale nejen uspořádání mechanismu bylo revoluční. I spoušť reagovala a fungovala shodně s ostrou zbraní. Zbraň mohla fungovat jak jednočinně, tak dvojčinně a už nebylo nutné se obávat nechtěného vypuštění plynu ze zásobníku, pokud jste mačkali spoušť moc pomalu (to mělo mimochodem za následek mnoho komických situací, podobně jako když někomu povolí zobáček u tlačného zásobníku AEG). Mechanismus pohybu závěru už fungoval jako ve skutečnosti, takže nejprve vyšel výstřel a teprve po té se dal do pohybu závěr. Aby jste si představili dopad na celé odvětví plynových pistolí, je to jako kdyby ze dne na den měly elektrické zbraně plnohodnotný zpětný ráz a pohyb závěru. Nový mechanismus známý jako „Magna blowback“ zlepšil přesnost a výkon a povýšil praktickou užitnost a funkčnost plynových pistolí na novou úroveň, vyšší, než u blowback plynovek MGC a JAC.

Sečteno a podtrženo, není se co divit, že zákazníci přestali kupovat konkurenční blowback pistole, především ty od MGC. A to byl jeden z hlavních důvodů pádu tohoto giganta airsoftového průmyslu minulosti.

1996: KSC P230 GBB

Vstup KSC na trh.

Když MGC zkolabovalo, někteří z jeho designérů přešli ke KSC, což byla proslulá dílna modelových zbraní, která však nevyráběla žádné airsoftové zbraně pod vlastní značkou, ale dodávala je MGC, pod jejích hlavičkou a značkou byly prodávány. Jak se dalo očekávat, netrvalo dlouho a KSC se vrhla na rozvíjející se airsoftový trh.

KSC vydala svoji první blowback pistoli v roce 1995, M93R 1^st Generation. Tento model se mezi lidmi nestal příliš populární, protože v té době byla KSC na poli blowback pistolí zcela neznámou firmou.

ZDE mám krásnou japonskou reklamu od KSC z roku 1994, když se představoval prototyp.

V roce 1996, před vydáním P230 GBB, KSC dodalo pár vzorků těchto pistolí do obchodů ve čtvrti Ueno, což bylo jedno z center tehdejších fanoušků modelových zbraní a airsoftu. Množství obchodů v této čtvrti mělo velkou zákaznickou základnu. Napříč spektrem fanoušků blowback pistolí vyvstalo velké podezření, zda KSC dokáže do tak malé pistole umístit vůbec nějaký blowback mechanismus. Dodané vzorky, které si zákazníci mohli prohlídnout, přesvědčily i ty největší pochybovače, že KSC je velmi schopným výrobcem blowback pistolí a mohla by na tomto poli být úspěšná.

KSC P230

Tato pistole se po svém vydání prodávala velmi dobře po celém Japonsku. Né že by to byl nějaký extra trhák, ale KSC si díky ní získalo důvěru u zákazníků. Vzhled a provedení zbraně byly ucházející. Zbraň neměla stopy po lití ani jiné spoje, byl dobře proveden povrch celé zbraně a mnoho dílů bylo vyrobeno na NC strojích. Střelecké parametry odpovídaly tomu, co by člověk očekával od malé pistole.

1999: KSC U.S. M9

Uprav si pistoli dle svého gusta

Když KSC ohlásila svůj nový model M9 a začala ho propagovat, reakce v Japonsku byly velmi chladné, protože na trhu už byly modely airsoftových pistolí M92F (když počítáme i modely s pevným závěrem, bylo na trhu okolo deseti variant pistole M92). Navíc se v té době objevily zmatky okolo ochranných známek a KSC musela použít vlastní variantu US military loga na M9.

Japonští zákazníci byli už unavení modely M92F, přestože se jednalo o oblíbenou pistoli. Bohudík, KSC U.S. M9 se prodávala velmi dobře. A důvod?

Pistole byla neuvěřitelně realistická, působila věrohodně a KSC se dalo záležet na detailech povrchů či konstrukce, jako například umístění závěru, jeho polohy či startovní pozici kohoutu. Je totiž nutné si uvědomit, že informace týkající se ostrých zbraní byly v Japonsku velmi omezené a tato nová pistole se tak stala skvělou možností se lépe seznámit s detaily ostré zbraně, které model KSC věrně kopíroval. KSC si pohlídalo každý vnější detail a tento model vybrousilo k dokonalosti. Když přišel na trh, stala se po modelářské stránce tato pistole nedostižnou. Navíc i zásobníky byly provedeny mnohem kvalitněji, než tomu bylo zvykem. V tehdejších dobách se totiž ladil především vzhled zbraně plus patka zásobníku, ale provedení zásobníku, který vidět nebyl, se občas trochu odbývalo. Někdy technickým provedením, jindy materiály. To ale nebyl případ KSC U.S. M9. Zásobníky navíc nikde neunikaly a byly spolehlivé.

Zpětný ráz byl o něco slabší než u jiných blowback pistolí, ale na druhou stranu, tento model bylo možné si na míru různě upravit. KSC totiž podporovala dodavatele náhradních a doplňkových dílů pro tuto pistoli, což bylo velmi důležité, protože to pomohlo také zvednout prodeje pistolí (naopak třeba Western Arms měl velmi přísnou politiku vůči doplňkovým a náhradním dílům, které by se pokusil vyrábět někdo jiný). To byl hlavní důvod, proč se tato pistole stala mezi hráči v Japonsku velmi populární jako plně upravitelná a opravitelná.

1999: Tokyo Marui M92F Military Model GBB

Impérium vrací úder

Před vydáním této pistole od Tokyo Marui, neměl Western Arms mnoho let v podstatě žádnou vážnou konkurenci pro svůj model M92F GBB, který se prodával velmi dobře. V zákulisí bylo mezi WA a Marui několik drobných právních tahanic, které vyústili ve vynucené stažení z trhu jediného blowback modelu od Marui, Desert Eagle .50AE. Samozřejmě nešlo o nic menšího, než patentová práva na celý blowback mechanismus.

Když v roce 1994 Western Arms prorazil se svým blowback mechanismem, vložil mnoho úsilí, aby jeho M92F byla tak reálná, jak jen to bylo možné. A právě tyto zákulisní právní tahanice nutily Marui pracovat na vývoji vlastního mechanismu. Pro potřeby Tokyo Marui bylo nutné navrhnout takový mechanismus, který bude zcela odlišný od „Magna blowback“ Western Arms. Tomuto úkolu se po dlouhou dobu věnoval celý jeden pracovní úsek. A výsledek?

Cena nového designu byla pouhých 12800 Yenů, tedy cca nějakých 3700 Kč. To byl velký skok, protože běžná cena jiných blowback pistolí byla okolo 20000 Yenů, takže zhruba 5800 Kč. Nezapomeňte, že se bavíme se o roce 1999. Pro mnoho lidí zůstalo velkou neznámou, jak bylo možné mít cenu takhle nízko oproti konkurenci. Důvody byly dva. Prvního si mnoho lidí nevšimlo. Tokyo Marui totiž zcela vypustila mechanismus vypouštění kohoutu – což byl pro Tokyo Marui vcelku pochopitelný krok, protože cílila na širokou skupinu hráčů, nikoliv jen na modelářské fanatiky. No a druhý důvod je jasný. Nízká cena byla jediným prostředkem, jak snadno poškodit věčnou nemesis, konkurenční Western Arms.

Mimochodem, vypouštění kohoutu bylo do zbraně doděláno v roce 2012 společně s regulovatelným hop-up mechanismem a dalšími dílčími úpravami vnitřního mechanismu.

Aby si Tokyo Marui zajistila vysokou míru věrohodnosti, objednala z USA skutečnou pistoli M92F, aby dosáhla dokonalého měřítka 1:1. Nezapomínejme, že mnoho zbraní vzniklo podle obrázků, nákresů, fotografií a technické dokumentace, ale mnoho výrobců nikdy nevidělo reálné předlohy svých modelů. Opět i díky tomuto kroku vypadal model od Western Arms vcelku lacině v porovnání s pistolí Tokyo Marui.

Odstranění systému uvolnění kohoutu mělo jeden negativní vliv, který ale brzo vyzněl spíše pozitivně především pro hráče airsoftu. Tokyo Marui M92F GBB mohla být natažena a zajištěna, což se v rámci airsoftu hodí.

Dostřel a přesnost vysoce převyšovala vše co bylo v té době na trhu s blowback pistolemi. Navíc lepší konstrukce plynového zásobníku způsobila, že každý výstřel měl i stabilní a podobný výkon.

Po vydání M92F vydalo Tokyo Marui množství nových blowback modelů, jako například Glock 26, Tactical Master, M92 Chrome a modernizovanou verzi Desert Eagle .50AE. Aby z nového mechanismu dostali jeho maximální potenciál, najali Tanio Kobayashiho, aby z jejich systému udělal ten nejlepší systém na světě. Samotný Kobayashi je přesvědčen, že právě blowback mechansimus od Marui je nejlepší na světě, přestože v dnešní době o tom již lze polemizovat. Slova, že „Říše airsoftu“ je Tokyo Marui dokáže asi nejlépe vystihnout fakt, že tento výrobce je dodnes významným hráčem na poli jak plynových, tak elektrických zbraní. Marui tak stojí před výzvami konkurenčních značek jako je KSC či věčného rivala Westarn Arms. A to beru opět v úvahu jen Japonský trh.