Zdroj: https://airsoft.cz/elektriky/recenze-special-cast-2  •  Vydáno: 6.2.2017 9:28  •  Autor: Alfred

Čím střílíme - díl 2.

Speciál, věnující se zbraním zaměstnanců Bohemia Air Soft.

Abych trochu rozředil mé klasické recenze, říkal jsem si, že to chce zase nějakou drobnou změnu. Od kluků z našeho servisu vzešel nápad, že bychom se mohli pochlubit nějakou zajímavou zbraní z našeho pracovního kolektivu. Takže jsme si nakonec každý vybrali jednu, dvě vlastní zbraně, které vám představíme. Tentokrát se pochlubím já sám (Alfred) mojí zbraní.

Alfred Jäger

V BASu jsem byl několik let prodejce v kamenném obchodě, ale aktuálně mám na starosti organizace firemních akcí a propagaci. Airsoft provozuji už 12 let. Jsem členem týmu Deratizátoři a musím říci, že dodnes mě airsoft baví. Vlastním větší počet zbraní, takže jsem se musel rozhodnout jakou představit. Nakonec zvítězila moje velmi lehce upgradovaná a přestavená CA53 od Classic Army stará 2 roky.

Abych se nechlubil cizím peřím. Zatímco vnějšek jsem si upravil sám, vnitřní upgrade jsem přenechal klukům z našeho servisu, neb já sám jsem na rozebírání zbraní líný a trvalo by mi to několikrát déle než jim. Přestože všechny své zbraně zvládnu rozebrat, pokud jde o upgrade, ani sám sobě po tolika letech nevěřím tak, jako klukům na našem servisu.

Alfredův „HK53 Mod. Alfred“

Vždy jsem preferoval dlouhé zbraně, ale vyvstala potřeba mít nějakou kratší zbraň do budov a na noční boj, kde mé dva oblíbené FALy nejsou úplně vyhovující co do rozměrů, tak výkonu. Vzhledem k tomu, že jsem si vždy vybíral zbraně takové, které na bojišti člověk moc často nepotká, musel jsem i tentokrát mít něco extra. Chtěl jsem si udělat vlastní airsoftovou HK53 což je zkrácená verze útočné pušky HK33 z 60. let vycházející z pušky G3. Sice zabralo nějakou chvíli, než se mi vůbec podařilo sehnat krátkou variantu od Classic Army s výsuvnou pažbou, ale podařilo se.

Jak už bylo řečeno výše, základ celé zbraně tvoří CA53, což je zbraň vydaná v roce 2007. Pokud vím, vyrobila se jí pouze jediná série. Spodní plastový díl těla zůstalo původní, stejně jako kovové pouzdro závěru se zásobníkovou šachtou. Hlavním důvodem, proč jsem chtěl tento typ zbraně, byl fakt, že jednostranný přepínač vám neupadne a neviklá se, jako se tomu občas stává u zbraní typu MP5. A přepíná se s ním mnohem lépe.

Na pravé straně najdeme kovové výhozí okénko, které kryje přístup k regulaci hop-up mechanismu. Na zásobníkové šachtě je na levé straně vylaserována kudlanka a nápis „Mod. Alfred“.

Vrchní část pouzdra závěru zdobí montážní lišta pro MP5/G3 od ASG a seřiditelné hledí.

Původní výsuvnou pažbu pro MP5 jsem vyměnil za kovovou výsuvnou pažbu pro G3 od J.G.Works. Nepřekvapí asi, že do pojistného kloubu od CA vůbec nepasovala a nešla zajistit. Bylo nutné nejenže rozšířit drážky pro zajištění polohy pažby, ale také zbrousit vnitřní stranu vodících lišt, aby byly tenčí a bylo možné pažbu vůbec zasunout. Zdárně se povedlo. Pažba je osazena gumovou patkou. Z důvodů lišt v předpažbí není ovšem možné pažbu v zasunuté poloze zajistit, což mi nevadí, protože pro její vysunutí už nemusím mačkat pojistku pažby a sama od sebe se naštěstí nemůže vysunout.

Předpažbí na zbrani jsem potřeboval s montážními lištami pro montáž doplňků. Podařilo se mi sehnat relativně dost raritní předpažbí od G&G pro MC51 (kompaktní verze G3 pro SAS), které vyšlo v limitované edici v roce 2001 v počtu tuším asi 250 nebo 350 kusů. Má pěkný tvar a je vyrobené z velmi kvalitní hořčíko-hliníkové slitiny 6061. Kromě toho že disponuje R.I.S. lištami, tak dovoluje i uložení baterie a to je hlavní. Tohle předpažbí bylo bohužel dimenzováno pro MC51 od Tokio Marui, takže na mém CA nelícovaly otvory pro pojistný čep a ještě bylo předpažbí asi o milimetr širší. Díry pro čep se podařilo zbrousit, aby šel čep zasadit, ale přesto se lehce viklá kvůli vůli.

Osobně mi to nevadí, ale vadí to každému, komu jsem zbraň dal do ruky.

Na předpažbí mám upevněnou taktickou rukojeť a svítilnu s kabelovým spínačem od Swiss Arms. Kovový tlumič výšlehu je shodný s typem, který se používal na pozdějších verzích HK53.

Mikro kolimátor na zbrani plně vyhovuje běžnému míření. Osobně nemám rád velké zaměřovací doplňky, protože zvláště na kratší vzdálenosti mi zbytečně blokují zorné pole. Kolimátor má 11 stupňů jasu v červené barvě se záměrným bodem ve tvaru tečky, včetně reflexní úpravy předního skla. Není to žádná značka, ale obvykle předpokládám, že časem mi kolimátor někdo rozstřelí a tedy není důvod utrácet extrémní peníze. Přestože uznávám, že jsou i mnohem lepší kolimátory, mám rád jednoduchost a tento je plně funkční a vyhovující.

Paradoxně mám tento kolimátor už čtvrtým rokem a pořád se nic nestalo.

Zásobník používám standardně vysokokapacitní na 450 ran. Tedy točák. Pokud to lze, volím ten, ale žádají-li si to pravidla akce, mám i několik 57 raných tlačných zásobníků. Všechny jsou samozřejmě kovové. I to byl důvod volby této zbraně, protože její vysokokapacitní zásobník má větší kapacitu než MP5 a pro velké kropení v budovách je kapacita zásobníku zásadní.

Vnitřek zbraně stojí na mechaboxu verze 2 od CA. Vzduchotechnika je od ICS, pružina, pokud si dobře pamatuji, je SP110 od Guarderu. Hlaveň je 6,03 mm značky Madbull. Hop-up komora je původní kovová od CA. Společně s hop-up komorou jsem zanechal i původní plastovou trysku. Pokud něco z principu nikdy neměním, je to tryska a hop-komora. V tomto případě jsou i původní kola s motorkem a kovový trn. Všeobecně nejsem fanoušek rozsáhlých upgradů a obvykle měním minimum dílů. Ubude mi obvykle spoustu problémů, protože ač tomu lidé nevěří, u značkových zbraní se obvykle výrobcům daří vše poladit. Navíc výkon pro mě totiž není až tak důležitý a u kvalitnějších zbraní jsou i základní díly do pružiny M130 velmi často dostačující. Co se kabeláže je nová, silikonová a to včetně mos-fet.

Co se totiž výkonu týče, je zbraň dimenzována skutečně na CQB a noční boj, takže výkon je „závratných“ 115 m/s s 0,20g kuličkami. Má to tři důvody. Za prvé, pokud mají akce omezení úsťové rychlosti, obvykle je hranice 120 – 130 m/s pro boj v budovách. Já tak splňuji i tu nižší. Za druhé, nasvětlovací kuličky se nejběžněji vyskytují v gramáži 0,20 a 0,25g a při vyšším výkonu už by takové kuličky nebyly použitelné. A nakonec, nemusím se ani v noci ani v budově bát, že někoho zraním už jen pouhým zásahem při střelbě zblízka. Přeci jen, v noci člověk často netuší kam střílí, pokud nemáte noktovizor nebo si nesvítíte.

Což mi připomíná, že hop-up komora je vybavená integrovaným nasvětlováním, které je napájeno přímo z baterie zbraně.

Moje HK53 je spíše fajnovou věcí, bez nějakých ambicí na výkon. Zbraně typu MP5 se mi vždy líbily, ale pro mě se jedná o moc tuctový typ. Musel jsem mít něco extra, ale v podobném stylu. Tuto zbraň považuji za zajímavou samu o sobě, proto jsem nikdy neměl potřebu jí barvit či jinak rozsáhle upravovat. Chtěl jsem prostě mít jen další raritku a samozřejmě se více přiblížit vzhledu skutečné HK53 s ohledem na fakt, že to je přeci jen airsoftová zbraň. Samozřejmě je na zbrani spousta věcí, které jsou zbytečně drahé a šlo by je vyřešit jednodušeji i levněji, ale to by v tom nebylo to kouzlo. Navíc nemám na zbrani rád polovičatá řešení a ošklivě vypadající věci, jako jsou koukající dráty, baterie mimo zbraň nebo věci lepené lepenkou.

Mým motem je, že chci mít za každých okolností něco, co lidé běžně nemají, bez ohledu na výkon zbraně či její cenu. Moje zbraň musí být modelově pěkná, typově zajímavá, prostě jiná než je šedý průměr. I proto nemám rád pušky typu M4, vyjma klasické M16A1 a A2, protože ty mají úplně všichni. Já si lidi na airsoftu pamatuji podle zbraní, né podle jmen. A věřte, že pokud máte zajímavou zbraň, nebo v zajímavé úpravě, budu si vás pamatovat. A jelikož jsou moje kousky vždy velmi atypické s divnými mechaboxy i díly či jinými specialitami, jsem rád, že se vždy můžu spolehnout na kluky od nás ze servisu, když se náhodou něco pokazí. Zatím si totiž vždy poradili.