Zdroj: https://airsoft.cz/zajimavosti/gg-armament-world-cup-cqb-shooting-competition-2019  •  Vydáno: 13.5.2019 16:10  •  Autor: Alfred

G&G Armament World Cup CQB Shooting Competition 2019

První mezinárodní airsoftový turnaj v České republice už zná své šampiony, kteří nás letos pojedou reprezentovat na světové finále na Taiwanu!

Airsoft je v českém pojetí charakterizován především pojmy jako military, Mil-Sim, reenacting a ještě dříve jako manévry, nebo cvičení. Tak jako tak, jasně to charakterizuje český airsoft, který se u nás provozuje především v otevřeném terénu, velmi často na skutečně velkých prostorech. Je plný chození, plížení, maskování, hlídání, občas budování obranných pozic a samozřejmě střílení a válčení. Je to zcela odlišná cesta, než jakou airsoft začal v mnoha zemích na západě a jak vypadá dodnes v Asii či Velké Británii, kde je airsoft uzavřen na specializovaných hřištích. Ta jsou sice někdy větší, někdy menší, ale co do velikosti je nelze příliš srovnávat s prostory, jaké jsou u nás využívány na běžné akce.

V minulosti byly i u nás pokusy o určité sportovnější pojetí airsoftu, které je populární především v Asii. Ovšem pro národ, který si libuje ve výletech do přírody a který zároveň může bez problému soutěžit na uzavřených střelnicích s ostrými zbraněmi, to nebyla atraktivní zábava. Všechny tyto aktivity proto postupně vyšuměly nebo dodnes nepřekonaly svůj lokální dosah. Trochu škoda, ale zase to dovolilo airsoftu najít si u nás vlastní, nutno podotknout velmi unikátní cestu, ve které prakticky kráčí dodnes.
Abych nekřivdil, zase tak monotónní to není, protože za poslední dva roky se u nás začíná objevovat množství hřišť, na nichž se snaží organizátoři dbát určité airsoftové kultury, dělat trochu i turnaje a zároveň hřiště zvelebují. Zvláštní, že se u nás hřiště rozmáhají až po tolika letech od prvních airsoftových začátků.

My v Bohemia Air Soft jsme si ale minulý rok řekli, že je na čase přeci jen trochu oživit stojaté vody českého airsoftu, který se za posledních pět let nikam moc nepohnul. Bylo na čase provést něco velkého. Něco, co bude mít přesah a podpoří český airsoft. Přemýšleli jsme jen chvíli.
Už v roce 2015 jsme totiž věděli, že firma G&G Armament pořádá ve spolupráci s dalšími partnery velký mezinárodní turnaj, který je postaven na jejich terčovém systém M.E.T. Tehdy se účastnilo 17 týmů z 11 zemí světa. Hezká akce, asi zajímavá hlavně pro Asii.

Když jsme si na IWA 2017 povídali se zástupci G&G znovu o jejich World Cupu, bylo hlášeno na světové finále už 30 týmů z 25 zemí. V tu dobu začínala tato soutěž vypadat skutečně zajímavě. Změnilo se pojetí, prakticky zdvojnásobilo startovní pole a také účastníci byli skutečně z celého světa. A co teprve výhry! Vždyť vítězové si odváží kromě cti a slávy také peněžní i věcné výhry, nemluvě o tom, že má člověk šanci se podívat na Taiwan a poměřit síly s těmi nejlepšími na světě. Jenže tehdy jsme si ještě nebyli jisti, jak bychom mohli u nás národní kolo realizovat a jak se bude soutěž dále rozvíjet. Nechtěli jsme risknout jen tak nějaký výkřik do tmy.
Turnaj v roce 2017 byl dost zajímavý na to, abych strávil jedno červnové odpoledne tím, že jsem sledoval přímý přenos jednoho airsoftového youtubera, který celý turnaj dokumentoval. Bylo to napínavé, držel jsem palce Japoncům, kteří nakonec skončili pátí. Že vyhraje Chile, to jsem nečekal. Celou dobu si ale říkám, že na tomhle turnaji bych si chtěl zasoutěžit i já. Na tomhle turnaji by si podle mě chtěl zasoutěžit každý, vždyť jej mnoho hráčů airsoftu považuje neoficiálně za mistrovství světa, tu největší a nejkomplexnější soutěž co je.

Uběhly skoro dva roky a blížil se další světový šampionát s pořadovým číslem tři. Během naší cesty po Asii jsme navštívili s Honzou Šulcem i G&G a téma World Cupu jsme znovu otevřeli a seriózně jsme probírali možnosti účasti českých reprezentantů.Podmínky se nám zdáli schůdnější, byť náročné a stále velmi finančně nákladné (jen pro představu – hovoříme zde o částce přesahující 100 000 Kč). I týmů už bylo znovu hlášených více. Celkem bezmála 40 z téměř 30 zemí celého světa. To už je pořádná porce a výzva tam být také. Podrobně jsme si všechno nechali vysvětlit a ukázat. Jenže naše jednání se konala v listopadu 2018 a už v červenci 2019 by měl být náš tým na finále na Taiwanu. To nemluvím o tom, že samotný český turnaj musí proběhnout nejpozději během května, kdy se uzavírá definitivně kvalifikace po celém světě. A zrovna duben a květen je z hlediska airsoftových akcí v ČR nabitý. Dá se to vůbec stihnout? Nechat vyrobit M.E.T. systémy pro nás, dodat je do ČR, zařídit vše ostatní? Takže jen několik měsíců na to, abychom dovezli střelnici, sehnali místo, vymysleli, jak bude celá soutěž vypadat a samozřejmě získali dostatečný počet kvalitních účastníků... Zkrátka, pořádání této akce představovalo velkou organizační výzvu pro nás i pro G&G. Chvíli jsme váhali, ale nakonec Honza pronesl památná slova: „Kašleme na prachy, jestli to neuděláme letos, tak už nikdy. U toho nemůžeme chybět!“ a bylo rozhodnuto. Na světovém mistrovství v roce 2019 na Taiwanu bude i tým z ČR.
Popisovat vám podrobně, co následovalo až do IWA 2019, kde jsme naši airsoftovou veřejnost poprvé seznámili s tímto plánem je asi zbytečné. Bylo to zkrátka velmi náročné a hektické. Přesto pár věcí zmíním. Přáli jsme si, aby soutěž měla skutečně váhu a význam. Byli jsme tedy velmi rádi, že jsme získali nejen podporou resortu Ministerstva obrany, Armády České republiky a ASC Dukla, ale také osobní záštitu ministra obrany Lubomíra Metnara a předsedkyně výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jany Černochové. Ty všechny naše myšlenka oslovila.

Aby se soutěžící během dne nenudili, podpořila nás i Asociace sportovní dynamické střelby České republiky. Její prezident s akcí souhlasil a paralelně s hlavním turnajem připravili organizátoři z IPSC klubu Action Air Vsetín vlastní IPSC turnaj pro dlouhé elektrické zbraně, kterého se mohli soutěžící dobrovolně zúčastnit. Na oplátku také zástupci nové air IPSC ligy vyslali tým do našeho hlavního turnaje. Asi největším problémem bylo najít vhodné prostory. Nejsnazší volbou jsou samozřejmě školní tělocvičny a sokolovny, to nám ale nepřipadalo jako důstojné prostředí pro takovou akci. Nakonec se nám proto podařilo domluvit profesionální prostory Armádního střeleckého stadionu Lobzy v Plzni, kde se pořádají nejprestižnější mezinárodní střelecké závody v ČR, kde střílí naše reprezentace včetně olympijských vítězů. Ano, jako vůbec prvním nám Dukla půjčila svoji Finálovou halu!!! Bylo to sice kapku z ruky, ale prostory to byly vynikající. Lepší bychom u nás nenašli, leda bychom to chtěli pořádat v O2 Aréně...

Také výběr data konání byl velmi složitý. V tento čas je hodně velkých airsoftových akcí, do toho oslavy konce války, a nakonec nabitý kalendář střeleckých soutěží v Lobzých. Brali jsme jediný volný termín na stadionu, kdy byla šance, že si i lidé udělají čas. Symbolicky v den oslav konce války. Pak už se zbývalo jen modlit, aby G&G stihlo dodat systémy včas. Stihlo. Nové systémy terčů nám dorazily počátkem dubna, a dokonce pár dní před akcí stihlo doletět i náhradní startovní tlačítko výměnou za to, které se poničilo při dopravě. Uf…

Ve středu 8. května se tak mohlo konat první české národní kolo mezinárodního airsoftového turnaje G&G Armament World Cup CQB Shooting Competition 2019! Češi budou moci vyrazit na Taiwan!!!

Zatímco světové finále se skládá ze čtyř disciplín, národní kolo mělo jen dvě, tak jak je tomu zvykem i v ostatních zemích. Konkrétně disciplíny 5x5 a Search & Destroy.

V disciplíně 5x5 bylo připraveno 25 terčů, které všechny musí jednotliví soutěžící co nejrychleji sestřelit na vzdálenost 8 metrů. Soutěžícímu se vždy aktivuje jediný terč, a to na pouhé tři vteřiny, poté se aktivuje jiný. Jednou zasažený terč už se neaktivuje. Aby to nebylo tak snadné, jsou přes některé terče dány plastové kryty, které zmenšují zásahovou plochu. Původně 15 cm velký kruhový terč tak může mít velikost pouhé 4 cm. Ano, tato disciplína je o postřehu a přesnosti.

Disciplína Search & Destroy (Najdi a znič) byla hlavní disciplínou celého turnaje. V omezeném prostoru je rozmístěno 15 terčů schovaných za různými překážkami, které musí soutěžící dvojice sestřelit. Vzdálenosti od střeliště k terčům jsou v rozmezí 5 až 10 metrů. Terče se po jednom aktivují v náhodném pořadí, přičemž svítí a vydávají zvuk, dokud nejsou sestřeleny. Na terče je povoleno střílet v celém prostoru jen ze tří vyznačených střelišť. Vtip celé této disciplíny je v tom, že z každého stanoviště lze vidět jen několik terčů a střílet na ně je občas nutné i z velmi nestandardních pozic. Navíc se střílí ve všech směrech. Ač to tak nevypadá, tato disciplína prověří především schopnost dvojice spolupracovat. Muška a obratnost jsou důležité, ale najít cíl a správné střeliště, ze kterého jej lze zničit, je zde mnohem důležitější.
Dva dny mého plánování tak vyplodily velmi obtížnou soutěžní disciplínu, kterou jsme ještě s Honzou na místě obohatili o pár drobných úprav. Jsem na ní patřičně hrdý, protože její obtížnost je mnohem vyšší než na Taiwanu.

Celkové časy obou disciplín se poté seřadí a dle umístění za každou disciplínu jsou přidělené body. Tým s nejvíce body vyhrává. Tedy stejně jako na Taiwanu. Celá soutěž byla dvoukolová. První kvalifikační kolo sloužilo bylo spíše jako zkušební. Na základě výsledků kvalifikace se určilo pořadí týmů pro finálové kolo, které už bylo rozhodující a hodnotilo se samostatně. Finále se střílí od týmů s nejhorším skóre v kvalifikaci po ty nejlepší.

Jako organizátoři jsme samozřejmě vše připravili už v úterý. Na hlavní turnaj jsme dostali k dispozici Finálovou halu v Lobzých, tedy halu s tribunou, ozvučením, promítacím plátnem a zkrátka s veškerým zázemím pro vrcholné sportovní akce. Sice jsme přípravou strávili na místě celý den, ale byli jsme si jisti, že to bude stát za to.

Registrace na turnaj měly začít až v devět hodin, ale někteří účastníci dorazili už na půl devátou. Sjeli se hráči ze všech koutů ČR. Viděli jsme týmy od Českých Budějovic, z Prahy, ale také od Ústí nad Labem a odjinud ze severu Čech. Dorazilo i pár týmů z Moravy. Konkurence tak byla skutečně pestrá. Každý hráč prošel před startem kontrolou a měřením zbraně. Dle pravidel musela mít zbraň výkon do 130 m/s, délku minimálně 58 cm při vysunuté pažbě a nesměla být osazena žádnými optickými zaměřovači či laserem. Povolena byla jen standardní plastová munice o váze 0,20 – 0,28g. Pouze jediný hráč pravidlům nevyhověl (překročil maximální úsťovku) a tomu byla zapůjčena erární zbraň vyvezená od nás pro tyto případy. Přeci jen, když už někdo jede takovou dálku, nepojede domu jen proto, že těsně neprojde limitem.
Zde upozorním, že světové finále na Taiwanu se střílí s tovární zbraní G&G CM16-SRS, která má výkon 100 m/s a zásobník na 120 ran. Kapacita munice na jednotlivé disciplíny je omezená.

Když byli všichni připraveni, Honza všechny přivítal a poté společně se mnou vysvětlil účastníkům pravidla obou disciplín. Hráči byli vyvoláváni po skupinkách po čtyřech týmech, aby se nám to lépe organizovalo. Zbytek se mohl dívat, nebo jít mezitím odstřílet doprovodný IPSC turnaj.

Kvalifikační kolo bylo ve znamení zábavy a vtipných momentů. Na disciplíně 5x5 se často nedařilo sestřelit ty nejmenší terče, které jak jsem sám později zjistil, se už u G&G nepoužívají, protože cituji: „Jejich zásah byl pro hráče příliš těžký“. Za sebe mohu říci, že nás to nezajímalo. Na Taiwan má jet ten nejlepší z nejlepších, bez ohledu na obtížnost. Mnohem častěji se stávalo, že soutěžícím selhala zbraň, zasekl se zásobník, nebo zkrátka nedokázali dobře seřídit mířidla a hop-up na krátké vzdálenosti.

To stejné ovšem pokračovalo i v kvalifikačním kole disciplíny Search & Destroy. Je až s podivem, že na takovou akci si někteří soutěžící neberou skutečně spolehlivé zbraně a zásobníky. Nicméně každý se s tím nějak popral. První kvalifikační projití disciplíny Search & Destroy bylo samozřejmě ve znamení složitého hledání terčů a střeleckých úhlů. Bylo to zajímavé sledovat. Lidé se bavili, diskutovali a odhadovali své šance. Nakonec ale všichni odstříleli a následovala polední pauza, při které jsme se mohli v blízké restauraci občerstvit, spočítat skóre a hráči měli čas na revizi svých zbraní a herní taktiky. Z kvalifikace si všichni odnesli prvotní znalost obou disciplín a do finále šli s čistým štítem. Teprve teď se ukáže, kdo bude nejlepší.

A bylo to tak. U disciplíny 5x5 lidé neměli šanci z tribun vše tak dobře sledovat, a tak to bylo spíše o nervech jednotlivých střelců. Search & Destroy, to bylo jiné kafe. Už po odstřílení prvního týmu začala celým sálem pomalu prostupovat lehká nervozita. Jak odstříleli další a další týmy, všichni s napětím a v tichosti sledovali, jak se bude celý turnaj vyvíjet. Po střelbě každého týmu ocenila tribuna výsledek spontánním potleskem. Bylo znát že všichni chtějí vyhrát, ale přesto si všichni soupeření užívají atmosféru a fandí i ostatním. Zvláště u týmů, které dokázaly pokořit hranici jedné minuty, byl potlesk obzvláště bouřlivý. Jelikož začali jako první střílet týmy s nejhorším skóre z kvalifikace, nesla se střelba posledních osmi týmů ve skutečně napínavém duchu. Hodně týmů se zlepšovalo a někteří účastníci přiznali, že se na nich projevuje nervozita. Když stříleli poslední tři týmy, diváci málem ani nedýchali. Nakonec hranici jedné minuty v Search & Destroy pokořili hned čtyři týmy. Konečné umístění ovšem nezáleželo jen na této disciplíně. Muselo se chvíli počkat na sčítání výsledků s disciplínou 5x5. Samozřejmě při rovnosti bodů rozhodoval čas v disciplíně Search & Destroy. Jelikož ještě pár týmů střílelo na doprovodném IPSC turnaji, museli jsme pauzu před vyhlašováním trochu natáhnout a počkat. Mezitím jsme si alespoň popovídali s účastníky.

Všichni ale stejně netrpělivě očekávali výsledky. Ty byly opravdu těsné, ale zvítězit mohla jen jedna dvojice. Nakonec se jí stalo duo Jiří Hoffman a Ladislav Zekucia (startovní číslo 14), zkušení a respektovaní sofťáci, střelci a zároveň i vojáci z povolání sloužící naší vlasti v Armádě České republiky. Kromě toho, že získali 41 z maximálních 42 bodů – v jedné disciplíně byli první a ve druhé druzí, měli na kontě i nejrychlejší čas Search & Destroy (55,58 vteřin) ze všech pokusů. V kvalifikaci byli taktéž nejlepší, takže podali opravdu velmi konstantní výkon. Soupeři jim ovšem nedali nic zadarmo. Rozdíly se počítali na pouhé vteřiny. Všichni se snažili, co to šlo. Ladislav Zekucia navíc dokázal vyhrát i první místo v doprovodném IPSC turnaji. Je tedy vidět, že tým s pořadovým číslem 14 byl skutečně tím nejlepším.

Právě tato dvojice vyrazí reprezentovat Českou republiku na Taiwan a prát se o hlavní výhru v hodnotě 10.000 USD či další ceny. My budeme u toho, abychom vám mohli vše zprostředkovat. Věříme, že kluci v Asii ukážou, jak to umí rozjet pravý český airsofťák zocelený bojem.

A že jste letos nevyhráli, nebo se nemohli zúčastnit? Nebojte. Už příští rok začneme kvalifikaci pro 4. ročník G&G Armament World Cup CQB Shooting Competition 2021! takže na Taiwan se podívají i další z vás.

Fotky z celé akce najdete na FB ZDE
Krátké video je na našem YT kanálu ZDE
Na zkrácením záznamu celého turnaje ještě pracujeme.

PS: Jestli vás zajímají výsledky jednotlivých týmů v kvalifikaci i ve finále a ve všech disciplínách, tak ty si je můžete prohlédnout níže.

Kvalifikace

Finále