Fórum
Kategorie: Zajímavosti

Historie airsoftu - Airsoftové AK

Historie airsoftu - Airsoftové AKNení snad slavnější zbraňové konstrukce, nežli AK-47. Tento skvělý automat byl zaveden v roce 1949 do výzbroje Sovětské armády, aby byl ještě v 50. letech na základě získaných zkušeností upraven a pod označením AKM v roce 1959 zaveden do výzbroje. Na konci šedesátých let se však do SSSR dostávají první kořistní americké pušky M-16 i s novým nábojem 5,56x45 mm. Tento náboj se při testech ukázal jako ranivější, než standardní sovětský náboj 7,62x39 mm. Navíc byl lehčí a voják tedy mohl nést více munice. Bylo tedy nutné vyvinout nový náboj a k němu i novou zbraň. Tuto novou zbraní se po pěti letech vývoje stal automat AK-74, který vycházel z AKM a v roce 1974 byl zaveden do výzbroje, aby se stal symbolem sovětského vojáka po několik dalších desetiletí. Toliko k historii skutečně zbraně.

Úplně původně jsem měl v plánu napsat recenzi na Warrior-APS ASK201 H BB ale udělal jsem tu chybu, že jsem opět chtěl k článku přidat nějakou tu zajímavost (jako třeba v článku o VSS Vintorez) z airsoftové historie. A tak jsem se sám sebe zeptal: "Jaké bylo první airsoftové AK?" A v tu chvíli se to nějak zvrtlo a náhle jsem měl spoustu textu a pár směšných archivních fotek. Pro recenzi moc dlouhé a dávat to tam nějak po kousku se mi skutečně nechtělo. Takže recenze počká (nebojte, v brzku se objeví) a místo toho tu bude drobná sonda do historie. Samozřejmě nemohu zaručit že na něco nezapomenu, nebo nějakou značku nezmíním. Ale pro představu to bude stačit. Takže hurá do toho!

Článek, resp. recenzi o APS ASK201 H BB naleznete ZDE.

A začneme relativně hluboko. V éře klasického airsoftu (cca 1985 – 1995), tedy v době, která předcházela elektrickým zbraním. Během tohoto období se totiž poprvé objevilo několik zbraní typu AK od různých výrobců.

Bohužel né všechny se mi podařilo datovat a najít k nim i dostatečně zajímavé fotky. Co nadělám.

V polovině 80tých let vydává FTC (Falcon Toy Co.) svojí novinku - AK47. Toto AK je také často označováno jako první AK na trhu vůbec. Je to velmi pravděpodobné, protože FTC se specializovala na modely zbraní, které v té době nikdo nedělal. FTC byla třeba první firma, která vytvořila airsoftový Galil nebo samopal Spectre. Ale o tom někdy jindy. Nicméně v tomto případě se ve skutečnosti jednalo o čínský Typ 56, prodávaný ale jako FTC AK47 (Je to logické, jiná než čínská AK Japonci moc často neviděli). Toto AK patřilo mezi zbraně s „BV systémem“, tedy s běžným pohonem na stlačený vzduch (nebo CO2) z externí nádrže. Hadička z nádrže se připojovala standardně k pažbičce. Zbraň byla vyrobena s mnoha kovovými díly a velmi kvalitně provedeným ABS tělem. Nechybělo ani dřevěné pažbení. Hlavní zajímavostí a lákadlem byl však blowback mechanismus. Závěr se sice pohyboval jen zhruba doprostřed reálného chodu závěru ostré zbraně, ale zbraň díky němu měla neuvěřitelný zvuk. Žel bohu byl FTC AK47 po technické stránce velmi komplikované, špatně se pro něj sháněli náhradní zásobníky (cena jednoho zásobníku byla už v 80tých letech cca 100USD) a nakonec místo ruských popisků na zbrani mělo toto AK pouze japonské znaky (pozdější verze FTC AK47S z roku 1992 už měla ruské nápisy). A to právě díky blowback mechanismu. Nesmíme totiž zapomínat, že první blowback mechanismus plynové zbraně je z let 1986/87 (z dílny T. Kobayashi). Ten byl navíc dimenzován pro pistole, nikoliv pro dlouhé zbraně. Takže u dlouhé zbraně takováto vymoženost budila pozdvižení (byť asi nebyla v té době jediná). Ač se mi nepodařilo zbraň přesně datovat, dle mě dostupných informací bylo FTC AK47 uvedeno na trh mezi lety 1986 – 1991, ale osobně bych se nebál tvrdit, že zbraň byla vydána už v roce 1987. Nicméně na airsoft je to skutečně hluboká historie, pro jejíž bádání je potřeba více fyzických zdrojů (časopisy a katalogy) a nikoliv jen internet, abych si takové věci mohl 100% potvrdit.

Drobnou zajímavostí je, že ještě po roce 2000 byla řada lidí, která tuto zbraň vlastnila a stále používala. To dalo vzniknout adaptéru, který dovoloval použití zásobníku z AEG zbraní. Podobná úprava se pak objevila i u jiných zbraní s „BV systémem“, protože zásobníků pro zbraně „klasického airsoftu“ byl velký nedostatek. Nicméně AK od FTS není hodnoceno jako nijak úžasná zbraň ani v rámci klasického airsoftu.

Další z airsoftových AK, které mohu relativně spolehlivě datovat, spatřilo světlo světa v roce 1987. Bylo AK74 z dílny japonské značky LS (Light Sports – někdy také jako LSI). Samozřejmě, nejednalo se opět přímo o AK74, ale o AKM. Zbraň byla prodávána jako průměrný celoplastový model, který bylo nutné sestavit.

S pomocí lepidla. Kdo z vás někdy vlastnil zbraň (nebo spíš stavebnici) od korejské Academi, má asi jasnou představu jak to vypadá. A kdybych vám řekl, že některé modely jste si museli i nabarvit...

Tato manuální puška a rozhodně neoslňovala žádným zajímavým výkonem. LS byla jedna z těch značek, která se pokusila vstoupit na trh s airsoftovými zbraněmi, ale její výroba nebyla moc kvalitní, především co se technické stránky týče (LS byla primárně zaměřena na výrobu plastových modelů). Na modelářském trhu si firma vedla dobře, ale airsoft nebyl šťastnou volbou. LS dodnes platí za jednu z nejméně populárních značek z tohoto období (ačkoliv právě díky tomu ji každý znal). Zbraně nestříleli moc daleko a člověk se často bál, aby mu samotná zbraň nepraskla při střelbě v rukou. Proto když se v roce 1988 objevila verze této zbraně od LS s „BV systémem“ od Asahi, bylo jasné, že ani to nebude dobrá cesta. Zbraň uměla střílet jednotlivými ranami i dávkou, ale byla stále nespolehlivá, snadno se poškodila. Ani jinak kvalitní vnitřek od Asahi na tom nic nezměnil. Naneštěstí se mi nepodařilo zjistit, zda tento počin měla na svědomí LS nebo Asahi. Takže kdo si kazil pověst lze těžko říci. Ale ve své době nebylo na trhu mnoho zbraní typu AK a tak mnoho hráčů na tuto zbraň vzpomíná jako na úžasný kousek, který měl díky blowback mechanismu nezaměnitelný zvuk a střelba z této zbraně byla velmi zábavná. Ale pro LS se jednalo o slepou uličku, jelikož to byla jen jedna ze dvou plynových zbrnaí z jejich sortimentu (druhou byl STEN). S velmi lacinými manuálními zbraněmi měla tato značka rozhodně více úspěchu. Každopádně LS, podobně jako mnoho dalších značek z této éry, zbankrotovala na počátku 90. let po splasknutí japonské ekonomické bubliny (resp. značka LS existuje dodnes, jen v trochu jiné podobě a s jiným zaměřením).

AKMAKM

Z této éry klasického airsoftu lze snad zmínit ještě japonskou značku Sheriff, která se proslavila především přestavbami, úpravami a výrobou zbraní na bázi zbraní od jiných airsoftových výrobců (custom verze pistolí od Western Arms či speciální verze manuálních pušek Maruzen). V době kdy Sheriff vyráběl i plynové airsoftové zbraně vzniklo právě i jejich AK47, o kterém jsem toho nedokázal příliš zjistit. Nutno podotknout, že Sheriff se zabýval téměř kusovou a malosériovou výrobou a jeho zbraně byl velmi drahé. Dle mého odhadu a znalostí jejich výroby se nedělo nic převratného a zbraň byla taktéž osazena standardní "BV systémem" a zbraň byla pravděpodobně dělána z nuly, nebo s tělem z nějaké modelové zbraně (tedy nestřílející).

Nicméně éra klasického airsoftu se v té době chýlí ke konci. Kromě problémů japonské ekonomiky, která vedla k zániku mnoha výrobců, se na počátku 90. let objevuje první AEG (elektrická) zbraň. V roce 1993 zaznamenává japonská Tokio Marui první větší komerční úspěch s AEG na trhu. Se svojí elektrickou M-16 narušuje monopol zbraní na plyn a tím zahajuje éru elektrických zbraní. Není proto divu, že právě Tokio Marui bude i první výrobce elektrického AK47. V roce 1994 vydá nejprve verzi AK47S a krátce na to i verzi AK47. Zbraň je celoplastová s tehdy novým mechaboxem verze 3, který je bytelnější a snese větší zátěž. Především je méně poruchový. Díky slušnému výkonu, na hranici tehdejších japonských zákonů, směle konkuruje plynovým zbraní a nabízí větší komfort při boji díky absenci hadičky pro pohon. Nezanedbatelná je i možnosti pořízení velkokapacitního zásobníku. Zbraň se stala hitem a toto AK bylo na dlouho dobu jedno z mála, které bylo možné zakoupit. Bylo tak populární, že ještě v té době různé značky výrobců doplňkových dílů (např. Guarder, Inokatsu) nabízejí celé konverzní kity, pro tuto zbraň. Od kovového těla a dřevěného pažbení, až po přestavby na AK74 nebo různé modernější modifikace. V roce 2002 pak ještě Marui vydala neméně známou verzi AK47 Beta-Spetsnatz. Tato krátká elektrika kromě jiného vzhledu a kompaktnějších rozměrů nepřinesla nic nového.

Mimochodem, čeští hráči mají právě TM AK47 spojené s prvním masivnějším rozšířením airsoftu v ČR. Po roce 2000 se jednalo o jednu z cenově nejdostupnějších AEG zbraní na trhu (rozuměj nejlevnější AEG na trhu, protože cena byla mezi 8.000 – 10.000 Kč). Proto bylo toto AK jednou z nejrozšířenějších AEG zbraní u začínajících hráčů. Mnoho dnešních hráčů si neuvědomuje, jak drahý a relativně exkluzivní airsoft před pár lety ještě byl. K ceně si připočtěte ještě nákup zásobníku, protože zbraně od TM měli jenom tlačné zásobníky na cca 50 – 70 ran dle typu (cca 1000 – 1600 za zásobník). A nakonec baterie ani nabíječky v ceně nebyli a to byla další položka v hodnotě kolem 2500 korun. To bylo kolem roku cca 2004 kdy jsem začínal například já. Jen pro představu jak se za cca deset let airsoft změnil. Ale pokračujeme dál.

V roce 2000 vzniklo ještě AK47 od značka ARII (pravděpodobně modelářská značka z Jižní Koreje). Zde se mi nepodařilo získat mnoho informací, ale mělo by se jednat o manuální zbraň, kterou si člověk opět sám složil. Nic co by svět airsoftu poznamenalo.

Co svět airsoftu poznamenalo, přišlo až o pár let později. Hong Kongská značka Classic Army a taiwanské značky ICS a VFC ohlásili vývoj vlastních elektrických zbraní typu AK74. Jako první uspěje Classic Army a v roce 2005 vydává své SLR105 A1. Celokovová elektrika s černým plastovým pažbením se stává okamžitě hitem a skvěle se prodává (mimochodem, já sám vlastnil jeden z prvních dovezených kusů v ČR z první série). Bylo to první elektrické AK74 na trhu a všeobecně nejlepší AK74 na airsoft, jež si člověk mohl pořídit. Navíc oproti Tokio Marui je zbraň už v základu vybavena vysokokapacitním zásobníkem. Hned následující rok (2006) vydává své AK74 i ICS. ICS AK-74M je taktéž celokovové s černým plastovým pažbením, ale modelářsky není až tak dokonalé jako konkurenční CA SLR105 A1. Ale relativně rychle ICS vydává i verzi s dřevěným pažbením, zatímco Classic Army otálí. Velkou předností jsou dva vysokokapacitní zásobníky v základním balení. ICS navíc vybavuje svá AK montážní lištou pro puškohledy, které CA nemá. Na konci roku 2006 vydává i VFC své AK-74 a AK-74N, které má průměrný úspěch vzhledem k tomu, že na trh přišlo jako poslední. Bohužel Tokio Marui reaguje velmi pomalu a své AK74 uvádí až v roce 2007 a zcela tak zaspává konkurenční boj (na obranu Marui je však potřeba říci, že TM AK74 mělo speciální mechabox verze 9 se zpětným rázem).

Za malou zmínku stojí ještě dodnes pravděpodobně nedokončené AS4L AK47. Jednalo se o spolupráci Sun Project a Escort, což byly značky, které svého času dominovali upgradům a přestavbám zbraní s „BV systémem“ a později se zkoušeli orientovat i na moderní elektrický airsoft. V podstatě se mělo jednat o labutí píseň klasického airsoftu z let 2004 – 2006. Pokud jsem pátral dobře, povedlo se vyplodit jen pušku AS4L M16 (cena cca 850 USD) a na AK47 se už asi nedostalo...ale nebudu lhát, nepátral jsem příliš usilovně. Zajímavá byla i japonská značka Daytona. Ta vydávala vnitřní „BV systém“ kity pro AK. Takovýto kit jste pak zabudovávali do svého AK (jedno zda AEG, plynové nebo klidně jen modelového AK) které jsou dodnes občas k nalezení.

To už jsme se ale dostali do éry nástupu čínských výrobců. Během několik málo let (vlastně během asi čtyř) ovládnou trh levná AK od čínských značek jako JG či CYMA a airsoft se potřetí nenávratně změní. Náhle bude modifikací AK nepřeberné množství. Ale tom zase někdy příště.


Vydáno: 21.9.2015 16:54 | 
Přečteno: 2511x | 


Autor: Alfred
 | Hodnocení:

600x100_action-shop.gif
Operace Zaragua V


Komentáře jsou automaticky uzavřeny 365 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.