Během sobotního dne jsem několikrát zkoušel poslat mé lidi na Grass coca field, ale většinou dorazili pozdě, nebo jen viděli ustupující nepřátele. Teď byla poslední šance tuto koku získat. A tak jsem s celou frakcí opevnil Grass Coca field a čekal. Na kopci se ukrylo silné jádro, několik lidí leželo na cestě na kraji pole a pár bylo schovaných v trávě. Nechal jsem také lidi také v lesíku před kopcem a další v záloze pro případ toho, že by od varny šel útok, nebo bylo potřeba útočit do boku. Jelikož jsem již několikrát na tuto pozici sám útočil, věděl jsem jaké jsou možnosti. Jediné čemu je potřeba zabránit, je rozvinutí se nepřátel do boků. Pokud je udržím v jednom směru, vše bude ok. S nejvyšší pravděpodobností přijde útok El Mosta, neb to byla předposlední surovina, která byla ve hře (konec herního dne byl v 19:00) a oni to měli ze všech frakací nejblíže. Ale u COPROXu jsem si taky nemohl být jist kdy se objeví. Proto ta záloha.

A útok přišel. El Mosto už bylo slyšet z dálky, stejně jako byl vidět jejich postup mými předsunutými jednotkami. Dva rozkazy a moje jednotky byly připraveny je sevřít ve smrtelné pasti. Mimochodem, padli do stejné pasti, do které jsem minulý rok padl s mými jednotkami já při útoku na COPROX, který tehdy tento vršek uprostřed louky bránil. Tohle území je dobře známé, takže mě už nedokázalo moc věcí překvapit.

Kartel spustil na kopec velkou palbu a začali padat první ztráty. Kopec se mírně pročišťoval, ale to řady kartelu taky. Kluci v lesíku nějaké ztráty utrpěli, ale paradoxně nejvíce ztrát bylo právě na kopci. Byl jsem klidný, na cestě a v louce bylo lidí dost, takže ji stejně nemohli překročit. Vydal jsem povel a moje záloha na levém křídle začala postupovat. A tak zatímco kartel staticky ostřeloval mé jednotky, začali jim moji kluci střílet do boků. Palba kartelu na všechny směry sice ještě zintenzivnila, ale drželi se ve velkém chumlu, ani se nerozvinuli do boků a to byla jejich smrt. Ačkoliv náš kopec těžce prořídl, obránců ubylo a ti co tam byli, byly vesměs ranění a jen se váleli po zemi (zbytečně volající „medik“), schovaná linie na cestě před nimi byla absolutně neporušená. V zoufalé snaze se z této pasti vymanit a využít snížené intenzity palby z kopce, pokusil se kartel přeběhnout louku a cestu. Myšlenka to byla dobrá, ale o schované řadě mých lidí neměl kartel tušení a tak byl i tento pokus zhacen a koka byla definitivně naše. Ale aby to nevypadalo tak dobře, jak to zní. Kartel jsme sice rozprášili, ale jejich zuřivá palba zlikvidovala minimálně polovinu všech lidí, které jsem měl (na Grass coca field jsem měl všechno). To mě dost překvapilo. Na kopci bylo několik raněných, kteří tam leželi v domnění, že je někdo ošetří, ale obvazy došli, takže všichni mířili po boji rovnou na refresh. Měl jsem štěstí, že početně jsem měl více lidí než kartel a že jsme jim včas padli do boku. Nakonec jsem se tedy odhodlal se zbytkem lidí jít na varnu. Tu jsem začal ihned posilovat o navrátilce z refreshe.

Na varně se už nic až tak akčního nestalo. Trochu nás oťukal COPROX, ale nic co bychom nezvládli. V klidu jsme uvařili a vše zanesli na off-zonu, kde jsme dostali poslední peníze a hra pro ten den skončila.

Celkově byla sobota minimálně pro lidi od LOF akční. Jednak proto, že jsem je vědomě hnal do střetů a nevyhýbal jsem se jim. Odpoledne bylo trochu slabší, ale to bylo jednak díky tomu, že část lidí donutila náročnost akce k odpočinku na off-zone a mě se vybila vysílačka.

Tím chci poděkovat tomu, kdo mi bez rozmyslu vrazil do ruky vysílačku a nechal mi ji do doby, než jsem si vyměnil baterky.

Nakonec následoval nástup a vyhlášení výsledků sobotního dne. No, nakonec jsme skončili v celkovém hodnocení třetí, i když jen těsně. I tak to byl dobrý den.

No a po tom všem následovala kratší pauza a pak začala tombola. Hlavními cenami byli, vesta od AS-Tex, Speciální japonská edice revolveru UHC a nakonec manuální puška SVD od King Arms. Když bylo po všem, konečně jsem se mohl najíst. Za celý den jsem sice vypil jen něco přes tři litry vody (jelikož můj jihoafrický outfit byl přeci jen do horka lepší) ale první jídlo jsem měl až po večerním nástupu, tedy někdy kolem půl desáté. Takhle dobře mi už dlouho nic nechutnalo XD.

Ten večer bohužel mnoho hráčů odjelo, jelikož den byl skutečně náročný. Potěšilo mě, že jsem slyšel převážně slova chvály, nebo jen drobné výtky k budoucímu vylepšení celé akce, a většinu spíše k odjezdu tlačil nedělní nástup do zaměstnání, nebo skutečně velká únava po náročném dni.

Velmi dobrodružnou vsuvkou byla noční akce, které se zúčastnilo necelých dvacet lidí. Takže jsme ji pojali skutečně jen jako večerní zábavu. 7 lidí z střílelo nasvětlovacími kuličkami, další tři lidé měli dokonce velmi kvalitní noční vidění. Hru jsme proto omezili jen na dobývání Hamburger hillu (El Mosto hacienda). Užili jsme si atmosféry vzdálených blesků bez hřmění, lehkého vánku, množství vystřelených nasvětlovacích kuliček a vůbec takového fajn nočního dobrodružství. Vše jsme završili bojem všech proti třem chlapcům s nočními viděními. Snad nejnapínavější hra, která skončila vítězstvím noktovizorů, byť jsme jim naši kůži nedali lacino. Pak už jsme se jen navzájem pochlubili různými způsoby nasvětlování kuliček (tlumiče, zásobníky, komory) a všichni se postupně podívali skrz moderní noční vidění. Dle mého úžasný zážitek, na který měli síly skutečně jen ti nejnadšenější, byť se předtím hlásilo lidí více. Ale po celém dni se jim vůbec nedivím, že raději v klidu odpočívali a sbírali síly na další den. Jako každý rok jsme se v sobotu večer rozloučili i s kluky z Liberce, kteří reprezentovali převážnou část kartelových sil. Vzhledem k jejich dobrému druhému místu, věřím, že se jim akce líbila a pořádně si zastříleli.

Neděle

Následující nedělní den začal podobně hekticky jako sobota, ale díky tomu, že do hry nastoupilo méně lidí, byla to více pohodová hra.

Jelikož jsme chtěli využít zmenšeného počtu hráčů, dali jsme větší prostor speciálním misím. Bohužel z toho důvodu občas všechny frakce dělali trochu nelogické věci.

Viz. Nedělní přesun na Grass coca field.

Každopádně hned ráno všechny síly LOF (kterých bylo v neděli jen cca 40) obsadili Grass coca field a podobně jako předchozího dne očekávali útok. Ten přišel v podobě spojených sil ZFOR a El Mosto. Podobně jako včera jsme útok nenechali rozvinout a tentokrát zaútočili z více směrů, na slabší nepřátelské síly, které se museli rychle stáhnout.

Než jsme si stihli vydechnout, museli jsme spěchat na varnu, kde už byl COPROX. Ten jsme rychle vytlačili. A hle, na varně se vaří! Sice jsme o pár lidí přišli, ale něco z toho snad bude. Bohužel zde začal velmi dobrodružný příběh, který měl pro nás smutný konec. Jelikož jsme po předchozích střetnutích měli nějaké ztráty, nebylo nás u varny zrovna mnoho. Když tu náhle...

….se na cestě nad varnou objevili jednotky ZFOR. Kluci na ně spustili palbu a ZFOR se do mých chabých sil pustili s vervou jim vlastní. Vše co bylo u varny jsem poslal nahoru až asi na dva lidi, protože jsem nechtěl, aby varnu zabrali. Bojovali jsme jako lvi. Volal jsem posily od refreshe, které hlásili že už jsou na cestě. Jenže pod varnou se objevil COPROX a nemilosrdně nás začal drtit. Velmi rychle obsadil varnu. Byli jsme v křížové palbě a tak jsme se stáhli stranou více do lesa, na dosah varny i cesty, stále bojujíc i se ZFOR. Jenže tím to nekončí. Přišly posily z refreshe a náhle to byli ZFOR, které byli v křížové palbě mezi COPROX a mými kluky. Ze ZFOR mnoho nezbylo a tak jsem velel k útoku na varnu s čerstvě doplněnými silami. Zasekli jsme se na kraji lesa, kde jsem se musel osobně angažovat aby se lidi hýbali. Bohužel COPROX nebojoval jen staticky. Obešel nás a zaútočil nám do zad od našeho refreshe. To bylo neuvěřitelné. Zatlačil a skřípl mé jednotky okolo cesty. Pozice na křižovatce pak hlásila, že se blíží nějaké síly ZFOR, ale ty se rychle stáhly. Volal jsem vše co bylo na refresh aby spěchalo na pomoc k varně. A světe div se, mé volání bylo vyslyšeno. Jednotky z refreshe zaútočili do zad COPROXu, který se zase musel stáhnout pryč. Toto se ještě dvakrát opakovalo, než se COPROX z varny stáhl u s uvařenou drogou a vlajkou, kterou jsme v laboratoři zanechali. Z popisu se to nezdá, ale tento boj trval dobré dvě hodiny. Dvě hodiny, kdy jsme s Krbcem vrhali síly jeden proti druhému. Naší nevýhodou ovšem bylo, že nám to vázalo veškeré síly, zatímco Krbec během toho času v klidu nosil bedny s diamanty a ZFOR plnilo další své úkoly. Zde jsem si připadal jak u Stalingradu. Ve finále už nešlo o materiální výhru, ale spíše to byla bitva morální. LOF nebo COPROX! Ten kdo v neděli tuto varnu dobije, jako by pomyslně vyhrál ten největší střet víkendu mezi těmito frakcemi. A právě díky této mé vlastní zaslepenosti, jsem vše soustředil na varnu a neřešil zbytek dění na poli.

Což mělo za následek to, že jsem tak trochu asi obětoval nedělní vítězství, ale zase si jak COPROX, tak LOF pořádně zastříleli. A do určité míry myslím, že ta absurdní sandwichová situace pobavila všechny. Celou bitvu ocenili spíše kluci od COPROXu, kteří to měli s množstvím sobotních střetů velmi nevyrovnané, zatímco moji kluci se takto nepřetržitě bili již druhý den.

Když se jednotky COPROX z varny postupně stáhly a zmizeli z našeho dosahu, měl jsem síly roztroušené po všech směrech na ose refresh – varna – Diamond hill. Ve varně jsme měli vlajku, o kterou jsme přišli a také drogy, které jsme vařili, byli fuč. Ale na mysli nikdo neklesal, neb to byl dobrý a férový boj, kde byl COPROX prostě lepší.

Krátce poté jsem dostal rozkaz splnit s LOF dva úkoly. Jedním z nich bylo nalezení sestřeleného zařízení za nepřátelskými liniemi. Věděl jsem, že to chce malou jednotku. Takže kluci z G.O.S. (Francie) měli o zábavu postaráno. Věřil jsem že to dokážou a oni mě nezklamali. Zařízení našli, i když to pro ně byla poslední operace na této akci, která jim zabrala mnoho času. Dle jejich slov si ale tuto samostatnou misi velmi užili, i když už si nevystřelili.

Další úkol pro zbytek sil byl útok na spojené jednotky ZFOR a El Mosto, které měli na El Mosto hacienda jakési zařízení, které jsme museli včas zničit. Tento útok jsem nijak nekoordinoval, protože moje síly byli skutečně velmi rozdrobené. Jen lakonicky jsem do vysílačky hlásil, že všechny jednotky mají směřovat na El Mosto hacienda a jak to půjde zaútočit. Koordinaci útoku na místě jsme svěřil Jindrovi a Kirkovi, kteří jsou zkušenými veliteli.

Doufám, že někdo, někde rozepíše tuto bitvu více, protože se nakonec podařilo vcelku velkému počtu našich lidí ke kopci dostat a vést na něj útok, na který ve stejný čas útočil i COPROX.

Bojoval každý proti každému a ve finále se z toho stala jedna z nejpamátnějších bitev celé akce. Tedy to mi říkali ti co tam byli.  Hamburger hill dostál svému jménu a jednotky ZFOR svoje zařízení uhájili a kopec udrželi, přes veškerou snahu LOF i COPROX. Ke slovu se navíc dostal i herní minomet ZFOR, nebo bleskový výsadek COPROXu za pomocí automobilu. Tato bitva trvala také velmi dlouho a mnoho hráčů po ní již bylo zralých na konec celé akce. I proto mě mrzí, že jsem se toho útoku neúčastnil a organizoval další akci pro zlepšení našeho prázdného konta.

Po boji u Hamburger hillu jsme se s ostatními veliteli frakcí rozhodli nic nenatahovat. Jednomu z mých malých oddílů se podařilo získat na Grass coca field, takže jsme ji šli uvařit, spojili se se ZFOR a El Mosto a připravili se na poslední střetnutí u varny, po kterém celou akci ukončíme. Střet to byl hezký, naše jednotky i jednotky COPROX se promíchali a já sám jsem si zapsal pár zářezů na pažbu. COPROX zaútočil od koryta řeky a rozvinul se do šíře a dělal velké ztráty. Ale zatímco na jedné straně postupoval dobře, na druhé se munedařilo a rychle jsme ho zatlačili a vpadli mu do zad. Když už to vypadalo, že varnu neuhájíme, přišli od koryta nové posily a boj byl dokonán. Droga byla uvařena, donesení na off-zonu už bylo jen symbolické. Celá operace Zaragua III tímto střetem skončila. Zbývalo už jen se se všemi rozloučit při závěrečném nástupu, uklidit, něco pojíst a hurá domů.

Jsem rád, že jsme letos otestovali několik novinek a získali poznatky pro další rok, který bude určitě výrazněji jiný než letošek, byť dvě hlavní věci se nezmění. 4 frakce a spousta střílení. To co jsem napsal výše, může být občas nepřesné, zkreslené, ale nebudu lhát, spousta věcí mi během velení vypadlo z hlavy. Žil jsem vždy jen okamžikem a následující surovinou.

P.s.: Je možné, že až se někde s kýmkoliv z vás potkám, nebudu vás poznávat. Nebojte se mi připomenout, kdo jste a z jakého týmu. Moje pamět je děravá jak ústa staré ženy. Ale frakce LOF nás všechny spojuje. Určitě se na nějaké jiné akci potkáme ;-)

A nezapomínejte, děláme to pro lidi!!!

Alfred

A jak hodnotím naši stranu Lidové osvobozenecké fronty?

Tohle už je spíše pro členy LOF, takže zde můžou ostatní přestat čísti, protože se tu asi nic zajímavého díti nebude.

Jako velitel?

Bylo to super. Poprvé jsem velel tak velkému útvaru a pro příště už to bude chtít jiný způsob velení. To co minulý rok stačilo pro 37 lidí už není vhodné pro 67. Ale pro příště to poladím. Slibuji. Moc díky za takřka ukázkové řešení se špatným dosahem některých našich vysílaček a špatných přenosů. Přímo učebnicově jste přeposílali zprávy, které já jsem už nezachytil, aniž bychom si museli cokoliv zdlouhavě vysvětlovat. Také samotná komunikace byla dobrá.

Jen je potřeba, aby si některé týmy pro příště uvědomili, že na tom kanále nejsou sami a tedy že né všichni touží poslouchat jejich zážitky z boje, nebo omylem zapnutý vox ;-) Proto mají kromě třetího kanálu i čtvrtý kanál, kde můžou povídat co chtějí, nebo podkanály.

Nikdo z vás ani na chvíli nevyjádřil (alespoň nahlas) nesouhlas s mými rozkazy a co jsem řekl, to jste dělali nejlépe jak jste dokázali. To velmi usnadňuje velení, protože jak jsem sám kdysi řekl: „Když budete dělat to co vám říkám, zahrajete si a zastřílíte“. A tak to je. Mojí filosofií bylo stejně jako každý rok, dostat vás do hromady střetů, nevyhýbat se konfrontaci s nepřáteli a snažit se v rámci možností taktizovat.

Což ale uznávám se mi letos úplně né vždy podařilo. Na to jak si rád vyhraji s rozmístěním jednotek na útok, letos jsem to občas odfláknul. To je tím, že vás přeci jen bylo skoro 70. Na příští rok budu lépe připraven.Na druhou stranu, je trochu škoda, že mnoho lidí přes sobotní den strávilo dost času v off-zone, protože to lehce ochromilo některé naše operace.

Takže jako velitel hodnotím akci na 90%.

Těch -5% je za ty z vás, kteří se při útoku jen kryjí, nestřílí a nepostupují. Když říkám že se útočí, tak musíte být rozhodní, máme refreshe 30 minut, rychle vrátíte do boje pokud umřete ;-) Zbylých -5% jsou moje vlastní chyby XD

Týmy kterým jsem velel?

Pod mým velením se nacházely zkušené týmy, známé tváře a schopní velitelé. Tím mi velení o to více usnadňovali. Jako vždy byla frakce LOF postavena okolo týmů jako GOS – Chasseurs, Deratizátoři, Postradatelní, As-Tex, Fatal Victory, Sabotage team – Pardubice a Skupina hloubkového průzkumu – 2. pzPr Vimperk. Tedy staří matadoři, kteří ví co a jak.

Stejně tak jsem rád velel i novým revolucionářům od Sha Praha, Sabotage team, Jednotka hloubkového průzkumu, Alšabab skvad, Hanspaulka Airsoft Club a všem jednotlivcům co dorazili.

Z velitelů zde děkuji Kirkovi od Dera, Jindrovi od Sha a Petrovi od Francouzů a Shakerovi (chlape, do jakého týmu ty vlastně patříš?). Bez vás bych byl ztracen. Byli jste mými prodlouženými chapadly a pomáhali organizovat tam, kde já nebyl, nebo jsem nestačil.

K jednotlivým týmům:

Dobrovolné družstvo „Deratizátoři“ - můj kmenový tým, kterému díky za podporu. Ve všech bojích jste si jako vždy vedli srdnatě a plnili každý rozkaz. Vaše útočná aktivita byla jako vždy smrtící, protože jste se nebáli jít stále vpřed tam, kde ostatní jen stáli a stříleli.

GOS – Chasseurs – vždy je potřeba mít nějakou pořádnou zálohu, pro kterou není žádný úkol špatný. Byli jste ta nejuniverzálnější jednotka z naší strany. Jsem rád, že letos vás dorazilo více. Ať už útok nebo obrana, drželi jste dobře. A speciální mise byli pro vás jako dělané.

Postradatelní – největší bijci a pašeráci. Do útoku jako první a na mrtvoliště vždy s nějakými killy. Škoda že vás bylo málo. O to více jste si ale užili těch pár adrenalinových pašeráckých dobrodružství za nepřátelskou linií. Takže příště v plném počtu!

As-Tex – stálice naší frakce. Stačilo říci kam máte jít a co tam dělat a poradili jste si sami. Rychle jste se přizpůsobovali.

Fatal Victory – parádní první linie, která se nebojí jít na smrt. Na vašich pažbách je mnoho zabitých a i ve vypjatých situacích jste srdnatě bránili své pozice.

Sabotage team Pardubice – jako vždy jste byli tam kde bylo potřeba. Postupovali jste koordinovaně a skvěle spolupracovali s ostatními. Bránění na Diamond Hillu bylo příkladné.

Skupina hloubkového průzkumu – 2. pzPr Vimperk – je skvělé, že vás dorazil větší počet než minulý rok. Větší parta víc zvládne a myslím, že letos jste to dokázali i vy.

Sha Praha – my se známe dobře, skvěle jste kooperovali s Dera a zároveň jste byli skvělými pozorovateli. Díky Jindro za pomoc ve velení a komunikaci.

Jednotka hloubkového průzkumu – vaše početná skupina byla skvělý frontový materiál. Občas jste to přehnali s taktizováním a málo se hýbali, ale chápu, že v prostředku bitvy to není ono. Vždy jste ale byli tam kde bylo potřeba!

Alšabab skvad – Snad jste toho moc nenachodili a pořádně si zastříleli. Bylo fajn sledovat, jak jste spolupracovali s ostatními.

Hanspaulka Airsoft Club – Vaše první účast na této akci byla povedená. I když si vás přesně nedokážu zařadit, vím že to byl ten tým s pěknou slečnou. A pokud si dobře pamatuji, bojovali jste bez neustání. A to je to proč jsme se všichni této akce zúčastnili.

Váš velitel LOF - Alfred