Jaké jsou typy akcí? Co lze od akce očekávat?
Tady je ta chvíle, kdy už byste měli vědět, proč airsoft chcete hrát a co by vám nejlépe vyhovovalo. Je to jen relax, při kterém si chcete prostě zastřílet, nebo to berete trochu vážněji? Baví vás rychlé a dynamické střílení v budovách? Nebo se raději plížíte lesem a přepadáváte? Libujete si v patrolách, prohledávání a hlídání stanovišť? Nebo raději reprezentujete nějakou roli důležité postavy? Každý typ akce totiž v sobě nese trochu jiné styly, požadavky a časovou náročnost. Často jsou tyto základní druhy akcí kombinovány, nebo si berou prvky, které jsou obvyklé u jiných typů akcí.

Nicméně berte prosím v potaz, že následující informace jsou hrubé a že podmínky dané akce se liší podle přístupu organizátorů a typu scénáře.

Bitva

Co očekávat:
Klasická akce, mající povětšinou jednoduchý scénář. Jedna strana brání, druhá útočí. Samozřejmě jsou i variace misí typu najdi a znič a dalších různých. V zásadě může jít o jednoduchý scénář boje o budovu a kus území, ale také o složité operace, při kterých jedna strana systematicky zatlačuje druhou a boj se stává tužší a tužší. Takové akce můžou být i omezeny časovými limity. Každopádně cílem těchto akcí je si zabojovat, zastřílet, vyhrát. Odehrávat se mohou na malém plácku či v lese, ale stejně tak na velký územých, kde cesta na mrtvolině představuje třeba kilometr cesty.

Ano, takové akce skutečně byly a jsou.

Požadavky:
Na takovýchto akcích obvykle není moc požadována předpisová ústroj, obvykle jsou jen omezeny výkony zbraní, či požadavky na komunikační vybavení (ale ani to není pravidlem). Často se také strany dělí podle maskovacích vzorů (např. Vz.95 proti Woodland).

Systém organizace:
Podle kvality a zkušeností organizace akce se buď armády rozdělí na družstva, která pak dostávají jednotlivé rozkazy vysílačkou a chovají se nezávisle, snažíc se plnit svůj úkol, nebo jsou naopak určeni velitelé, kteří často velí systémem „vás dvacet půjde tudy a zbylých padesát za mnou“ který osobně nazývám systém „davu“. Oba systémy kladou různé nároky. Systém družstev vyžaduje mít u sebe kvalitní komunikační prostředky (vysílačky) a schopnost samostatně fungovat jako tým (a na velkých akcích umět zacházet třeba i s mapou). U tohoto systému trpí lidé, kteří na akci přijedou sami. Systém „davu“ je o trochu méně přehledný. Často se stane, že se rozdělíte a nebudete mít přehled o tom, kde kdo z týmu je a co se děje. Ale zase není problém být vždy v centru dění. Tento systém už je pro jednotlivce mnohem příjemnější. Každopádně očekávejte u tohoto typu organizace střelbu a akci.

Jak poznat bitvu už na internetu:
Předně scénář rozděluje hráče jen na strany, jejichž charakter a úkoly jsou víceméně podobné, tedy zničit tu druhou stranu. Často je tady systém slabší obránce versus silnější útočník. Občas se objevuje systém bodů obrany, či konfliktních míst, o která se bojuje. Ale to už je specifikum každé jednotlivé akce. Nároky na akci jsou minimální, především ústrojové. Refresh je stavěn tak, aby akce byla dynamická.

Příklady:
ASportal, Bitva o Falklandy, Big Combat a jiné.

Mil-Sim

Co očekávat:
Toto už jsou spíše military akce. Úkolem těchto akcí je simulace bojového prostředí se vším, co k tomu patří. S civilisty, jednotkami UN, hlídkami, různými úkoly, pátráními atd. Ale i s těmi nudnějšími částmi. Hlídání stanovišť, kde se půl dne třeba nic nestane, patroly místy, kde na vás třeba nikdo nikdy nezaútočí. Často jsou na těchto akcích i neutrální síly armády UN, které si takřka nezastřílí (jistě, zkušenější hráči vám řeknou, že záleží na hráčích a dané akci, jak moc si UN zastřílí). Ale tyto akce tu nejsou od střílení. Střílí se na nich, ovšem né tolik jako v bitvě. Smyslem je simulace třeba podmínek bojů v Iráku či Afgánistánu. A věřte nebo ne, i ve válce jsou dny a úkoly, při kterých se nic nestane a které vás maximálně otráví. Důležitá je i všudypřítomná paranoia. Pro úspěšné splnění misí je často nutné splnit další dílčí úkoly.

Samozřejmě že může jít i o simulace čistě bojových akcí, tedy žádní civilisté, ale jen dvě strany a zvláštní úkoly pro každou z nich.

Požadavky:
Tyto akce už chtějí předepsanou ústrojovou kázeň u některých stran. Obvykle se na těchto akcích vyskytují civilisté, kteří na sobě nesmí mít vojenské doplňky či oblečení, naopak armáda musí mít předepsaný typ maskování, nebo výstroje (například že každý voják musí mít helmu a neprůstřelnou vestu). Mohou být povinné například zbraně pro boj zblízka jako měkčené nože a imitace chladných zbraní, například pro tiché zabíjení. Právě na této akci se vám může stát, že vás do zad bodne procházející civilista, který se na vás před chvílí usmál. Na těchto akcích se pracuje i s prvky LARP, tedy roleplayingu (dozvíte se dále). S veliteli se mluví s úctou, stejně tak jako se stařešiny vesnic, či lidmi, od kterých něco chcete.

Mimochodem vězení a třeba „mučení“ je kapitola sama pro sebe. I to vás na některých akcích může potkat.

Samozřejmě jsou vyžadovány i výzbrojní specifikace, takže omezení úsťové rychlosti, či třeba požadavky tlačných zásobníků (v poslední době asi nejobvyklejší). Může se stát, že i omezení určitých typu zbraní a příslušenství (například že civilisté nesmí mít doplňky na zbrani).

Systém organizace:

Tady se dostáváme k trochu komplexnějšímu vedení akce. Předně každá ze stran má své vlastní úkoly a cíle. Hodnocení úspěchu se počítá podle splněných úkolů. A úkoly jsou různorodé. Od úkolů hodných speciálních jednotek (skryté přepady, likvidace či zajmutí konkrétní osoby, průzkumná činnost), přes úkoly odboje (diverzní akce, sabotáže, pašování či schovávání materiálu) až po úkoly obyčejných vojáků, lidí či teroristů (hlídkování, útoky, pátrání po cizích osobách, teroristické akty demonstrace, získávání si obživy či peněz, shánění zbraní). Záleží na fantazii organizátora. Každá strana si velení organizuje nezávisle na zbytku. Zatímco jedna strana (obvykle vojáci) má tvrdě centralizované velení, naopak civilisti mohou být složeni z několika frakcí, fungujících samostatně a jen příležitostně spolupracujících. Mohou být různé speciální strany, s vlastními skrytými cíly. Také spolupráce stran se liší, kdo byl před hodinou váš přítel, se může nyní stát vaším nepřítelem. Paranoia a opatrnost je na místě. 

Jak poznat Mil-Sim akci:
Je to jednoduché. Takové akce trvají povětšinou déle než jeden den, je v nich často více než dvě strany (není pravidlem) a často se zde objevují civilisté. Úkoly mají často vojenský a strategický charakter, nejsou definovány podmínky vítězství, pouze startovní situace a úkoly, jejíchž splnění se vyhodnocuje na konci akce. Je požadována ústrojová kázeň. Již od začátku je jasně určeno velení stran a systém organizace. Refresh je často delší (hodina a více) nebo je řešen jinými způsoby. A samozřejmě vstupné na tyto akce je trochu vyšší (obvykle od 200 korun a výše). Předpokládá se také vybudování základen či obraných pozic. Často je ohlášeno, že hra pokračuje i během noci a hraje se nonstop.

Mimochodem tyto akce jsou populární i v zahraničí a na akce v Čechách jezdí hráči například nejen ze Slovenska, ale třeba i Rakouska, Německa a jiných zemí. Umět základy angličtiny není k zahození.

Příklady:
Protector, Afgánistán, Border war.

LARP

Co očekávat:
Tyto akce jsou trochu netypické, pro klasické airsoftové hráče. Zároveň si prvky LARPu často přejímají akce typu Mil-Sim. LARP znamená Live Action Role Playing, stručně řečeno, každý hráč má svojí roli a snaží se jí pokud možno co nejvíce hrát. Jak zjevem, tak projevem. Pokud jste tedy voják, předpokládá se, že jste tak oblečen a že jako voják budete se všemi jednat. Naopak jste li nějaký obyčejný civilista, tak s vojáky, kteří obsadili vaše město si rozhodně jen tak nepovídáte (nejste li kolaborant). Někteří z hráčů na těchto akcích mají role definované jasněji (vůdčí osobnosti a důležité postavy) a chovají se podle nich. Velitelé mají vysokou autoritu a jednání s nimi vyžaduje respekt. Titol lidé si většinou svojí roli užívají a dokážou ji dobře zahrát. Rozhodně si v rámci larpu nemůžete s velitelem cizí frakce jen tak tykat a říkat mu „kámo“, pokud vám to nedovolí. Politika je na těchto akcích důležitým prvkem, stejně jako kostýmy a vizualizace. Také se zde mohou používat i jiné zbraně než airsoftové, například měkčené chladné zbraně (nejenom nože) které jsou do hry zakomponovány a přinejmenším jsou stejně nebezpečné jako střelné. Počítejte, že očekává, že už jste jako hráč trochu schopný a samostatný. Scénáře jsou u těchto akcí velmi různorodé, ale skoro nikdy nejde jen o boj. Často jde jen o lokální soupeření mezi frakcemi, typu „ukradli nám něco, jdem v noci k nim jim to vzít, když se to nepovede, tak máme smůlu“. Sbírání předmětů, hledání zásob, nebo naopak kupování zbraní. Ano, na těchto akcích nemusíte mít na začátku možnost využívat vlastní zbraň, dokud si ji za herní peníze nekoupíte, nebo jinak neobstaráte. Berte to jako takové živé RPG se složitými pravidly.

Požadavky:
Jednoznačně kostým odpovídající straně, či postavě, za kterou hrajete. Čím propracovanější, tím lepší (na některých akcích vám to může dát i určité počáteční výhody). Také předepsané zbraně a výstroj. Tyto akce jsou už většinou konkrétní, co se smí a co ne. Opět obligátní omezení úsťových rychlostí. Určitě počítejte s možností, že se můžete bít zblízka. To je důležité si uvědomit, protože pokud vejdete do budovy s vaší puškou, tak se může stát, že si ji při takovém boji rozbijete.

Opět z vlastní zkušenosti vím, že mít v ruce elektriku neznamená, že vás člověk v budově nemůže přetáhnout měkčenou zbraní a kromě vyřazení ze hry, vám ji omylem nevyrazit z ruky.

Systém organizace:
Zde je centrální vedení ve formě organizátora, či jeho skupiny, která celou akci koordinuje. Celá akce je obvykle naplánovaná dopředu, včetně jejího zakončení, je zde však stále prostor pro zvraty a náhodné situace. Vítěz ovšem není nikdy předem daný a úspěch během celé akce pak zvyšuje šanci na celkovou výhru. Mnoho LARP akcí je zakončeno závěrečnou bitvou (opět, není pravidlem).

Jak poznat LARP akci:
Je možnost registrace za více stran. Také se občas nabízí možnost registrace za speciální postavy, ale to už je nutné dohadovat přímo s organizátory. Pravidla těchto akcí mohou být i velmi složitá a konkrétní. Používají se často i chladné zbraně. Omezení úsťových rychlostí a různých kategorií zbraní jsou již standardem, právě kvůli bojům zblízka. Na akci také může být vyžadováno přivézt různé propriety k dotvoření atmosféry. Objevují se velmi zajímavé a specifické prvky hry. Na akcích typu LARP je více než kdekoliv jinde vyžadováno dodržování fair play a na rozdíl od jiných akcí je porušení či nedodržování pravidel velmi tvrdě trestáno či penalizováno.

Příklady:

Stalker LARP, Fallout Larp.

Toto jsou zhruba tři základní druhy akcí. Jsou samozřejmě i akce s trochu jinou charakteristikou (například Vietnamové nebo speciální scénářové a průzkumné akce), ale pro základní orientaci stačí tyto tři typy, nehledě na skutečnost, že každá akce se snaží být tak trochu jiná než ty ostatní a tak to vždy nebude čistě jasné.

Dobrá, typy akcí známe, na akci jsme se připravili, vše nutné pořídili. Teď je nutné jen udělat pár posledních kroků.

-zařídit registraci (tedy ohlásit se, že chcete jet a uvést se)

-přečíst a zapamatovat si pravidla akce (to je ta část, která dnes činí potíže většině hráčů, ale přitom je nutné ji věnovat nejvyšší pozornost).

-Ještě než začne akce, zeptejte se organizátora na vše, co vás trápí a zajímá. Tím myslím důležité věci. Například, kde se dá na akci přespat, zda bude k dispozici pitná voda a koho kontaktovat v případě problémů. Určitě mějte kontakt na organizátory.

-Ti úzkostlivější se také mohou dotázat na možnosti v případě zranění (tj. jestli je na akci zdravotník, či možnost se k němu dopravit) a také dopravy na místo či z místa konání akce (na některých akcí takové možnosti jsou, pokud je třeba poslední dopravní uzel pár kilometrů od místa konání).

No a když už všechno víme, tak hurá zabalit výstroj a výzbroj a vyrazit na cestu! O cestování si povíme zase v dalším díle…

Text by Alfred