Takhle nějak začíná popisek na české wikipedii o slavném samopalu vzor 58. Samozřejmě, že na internetu lze najít mnohem více informací. A právě proto původ této zajímavé zbraně shrnu jen ve stručnosti, protože fundovaní odborníci by zvládli jenom historií vývoje zabrat celý tento článek.

Po ukončení 2. světové války začaly Česká zbrojovka a Zbrojovka Brno pracovat na návrhu nové zbraně vycházející z německé útočné pušky StG 44 známou jako Sturmgewehr. Samotný německý originál byl na svojí dobu velmi pokrokovou, ba přímo revoluční zbraní a není proto divu, že to byla ideální předloha pro československou legendu. V roce 1953 byly stanoveny požadavky pro budoucí „univerzální ruční zbraň pěchoty“. Velmi rychle se objevily celkem tři návrhy od tří konstruktérů z výše uvedených konstrukčních kanceláří. Přes následné změny v zadání (zavedení sovětského typu náboje 7,62 x 39 mm vz. 43) i přesunu celého výzkumu pod Konstrukt Brno, se daří už v roce 1958 zavést do výzbroje tuto zbraň jako 7,62 mm Samopal vz. 58. Ačkoliv v dnešní terminologii se hodí spíše než samopal, označení útočná puška. Na několik následujících desetiletí se každopádně stává tato zbraň součástí nejen československé armády (a později české a slovenské armády), ale je hojně využívána po celém světě v mnoha konfliktech (Vietnam, Afghánistán, Indie, blízký východ a další). V dnešní době tato zbraň již zastarává a proto je v současnosti postupně nahrazována moderní útočnou puškou CZ 805 BREN. Přesto je stále ve výzbroji našich ozbrojených složek a je populární mezi širokou veřejností.

Povinné, stručně historické, okénko máme za sebou a teď už k airsoftové verzi. Než budete pokračovat dál, upozorním, že tento článek je delší a podrobnější, protože taková zbraň si zaslouží skutečně obsáhlou recenzi. Také chci podotknout, že jsem nikdy nebyl fanoušek vz. 58, takže pokud budu z něčeho nadšený, myslím to upřímně.

Už samotná zvěst, že konečně bude na trhu sériová elektrická „osumapadesátka“ vcelku rozvířila vody českého airsoftu. Do tohoto, z mého pohledu odvážného ,projektu, se pustila firma ARES s Hong Kongu. Jelikož právě ARES je znám velmi hezkými modely, věřil jsem, že půjde o modelově zajímavý kousek. Co mě ale zajímalo nejvíce, bude to, jak se popasuje výrobce s reálnými rozměry zbraně, především s tím, že technicky nelze zachovat reálné rozměry při použití standardních verzí mechaboxů. Byl jsem tedy zvědav, jakou cestou se ARES SA vz. 58V bude ubírat. První příležitostí spatřit v Evropě airsoftovou vz. 58, byla výstava IWA v Norimberku. A tam jsem ji také poprvé viděl...

...a osobně jsem byl zklamán. ARES SA vz. 58V jsem nalez na stánku Red Wolf airsoft. Tak trochu stranou, skoro schované, krčili se na stěně stojanu dvě verze. První klasická verze se sklopnou pažbou a druhá taktéž se sklopnou pažbou, ale navíc rapidně zkrácenou hlavní a předpažbím. A obě verze vypadaly, jako lacině vyrobené AK v desáté sérii made in china. Zbraň vůbec nevypadala hezky, byla lehce rozvyklaná, vizuálně a povrchově také nic moc, taková ušmudlaná. Asi jsem čekal nějakou modelářskou specialitku, jako jsem u zbraní ARES zvyklý, ani to se zde nekonalo. Po podrobném prozkoumání zbraně jsem odcházel trochu zklamán, ale chlácholil jsem se tím, že to prostě asi byl jen výstavní kousek, který prošel rukama tisícům lidem a podle toho vypadá...

...a nemýlil jsem se. Když dorazila první várka těchto zbraní, musel jsem se znovu přesvědčit, zda to co jsem viděl na IWA bylo skutečné. A naštěstí nebylo. To co jsem vyndal z krabice už byla krásná, hezká nová zbraň. Něco, co skutečně vypadalo jako náš vz. 58 a především to vypadalo jako něco, co vyrobil skutečně ARES. Takže dnes mám konečně na stole vz. 58 a mohu o ní napsat to, co vás všechny zajímá a snad i něco navíc. Takže jako vždy, začneme od podlahy, tedy od obalu.

Mimochodem už v dubnu dorazily na BAS obě verze vz. 58. Ale jelikož už byly nějaké články připraveny a do toho se ještě konal Borderwar, došlo na článek o vz. 58 až teď.

Krabice značky ARES nikdy nepatřili mezi špičku. Běžná zbraň od ARES má obal standardně ze světle hnědého kartonu a se samolepkou siluety a jména zbraně. Pro vz. 58 to ovšem neplatí. ARES SA vz.58V je dodáván v celobarevné kartonové krabici s nosným uchem. Na krabici převažuje bílá a modrozelená barva. Obrázek detailu zbraně s nápisem SA vz. 58 rifle dominuje čelu, zatímco logo výrobce ARES a značky licencí Tolmar a Czech Small Arms jsou po straně. Krabice sice není tak křiklavá jako třeba krabice od G&G, ale právě čistým vzhledem zaujme možná více. Po otevření najdeme zbraň zabalenou v igelitovém pytli, uloženou v kartonovém výlisku. Ten zaručuje, že během přepravy by nemělo dojít k poškození. Dalším obsahem krabice je samozřejmě jeden zásobník, velmi dlouhá trubičková plnička a čistič hlavně.

Palec nahoru za nejhezčí obal co ARES zatím udělal.

Zbraň bez zásobníku překvapivě váží jen o kousek více, než ostrá verze (bez zásobníku). Tedy 3,1 kg. To mě mile překvapilo, ačkoliv těžko říci, zda jde o záměr či náhodu. Tělo zbraně je kovové, oproti originálu jen mírně prodlouženo v části za pažbičkou. To z toho důvodu, aby se vešel atypický mechabox. Samotné provedení těla je čisté, bez otřepů či stop po výrobě. Hrany jsou zabroušeny a vše je perfektně nabarveno matně černou barvou. Zbraň je také opatřena ražením Czech Small Arms i značením SA VZ 58 SPORTER cal. 5.56x45. V těle jsou dva otvory se závity pro montáž lišty. Mimochodem, středový díl zbraně (tj. část pod hledím) je přímo součástí těla, nikoliv samostatným dílem, jako tomu je například u AK zbraní.

Těm pozornějším z vás jistě došlo, že pro tuto ráži je použit u zbraně špatný zásobník, ale nebojte, vše bude nakonec vysvětleno.

Závěr zbraně je samozřejmě pohyblivý a zatímco část s pákou je vyrobena z jednoho kusu, kryt závěru je z dílů dvou, které jsou k sobě přišroubovány. Proto ty tři ošklivé šroubky na krytu závěru. Pod závěrem je schovaná regulace hop-up. Samotný závěr samozřejmě sundáte po vytažení čepu, jako u ostré verze.

Co se pažbení týče, překvapení se nekoná. Díly pažbení jsou jsou vyrobeny z tvrdého ABS plastu v matně černé barvě a jsou přesně napasovány na zbraň. Ergonomická pažbička se zdrsněným povrchem je kvalitně vyrobena s jen nepatrným otřepem po lití. Totéž platí u předpažbí, kde nalezneme jediný výrazný otřep z formy. Dle mého mohlo být začištění tohoto otřepu na předpažbí věnováno trochu péče.

Také trochu škoda, že patka pažbičky je děrovaná a tedy že se do motorku mohou snadno dostat nečistoty a prach. Na druhou stranu, přístup vzduchu snižuje zahřívání samotného motorku, což taky není špatné. A kdybych měl hovořit o doporučené velikosti baterky, musel bych jen konstatovat: co nejmenší.

Při držení této zbraně jsem měl velmi dobrý pocit. Necítil jsem, že by zbraň pružila, nebo že by byla nějak špatně vyvážena. Pažbička drží pevně na svém místě a i předpažbí je skálopevně ukotveno. To mě překvapilo snad nejvíce, protože právě štíhlá silueta spodního dílu předpažbí nepůsobila na pohled úplně pevně. Nicméně ani při pevném úchopu se nijak nedeformuje. Vložení zásobníku tyto pocity nijak zásadně neovlivnilo.

Jelikož je baterie uložena v předpažbí zbraně, zajímal mě systém jeho rozebírání. A byl jsem mile překvapen.

Teď něco trochu zajímavějšího. Celkové řešení vnější hlavně a uchycení elementů na ní.

Vnější hlaveň je vyrobena ze dvou dílů. Oba dva díly samozřejmě kovové. Ten první je pevně přichycen k tělu zbraně (a pojištěn čepem) a teprve na něj se nasadí přední díl s muškou. Tento přední díl se pak upevňuje za pomocí šroubu. Osobně mohu říci, že toto řešení se mi líbí více, než má klasické AK. Právě toto provedení mi osvětlilo dobrou pevnost celého předpažbí. Je to celé trochu netypické starší řešení, ale funkční.

Na konci hlavně je samozřejmě blok mušky a na jejím konci je ukryt 14 mm pravotočivý závit. Muška je taktéž kovová, a celý blok mušky je držen jen jedním větším imbusovým červíkem a jedním čepem, který prochází skrz drážku hlavně. Jediný červík sice není nejlepší, na druhou stranu, proti posunu vpřed či vzad je blok mušky jištěn právě čepem procházejícím skrz drážku hlavně. Což znamená, že by vše mělo bez problémů fungovat.

A málem jsem zapomněl, neměl by být problém nasadit na hlaveň i originální bodák.

Zbraň je ještě vybavena s kovovou sklopnou pažbou, takže jsem ji samozřejmě musel hned zkusit vyklopit. No není to nejsnadnější a zmáčknutí pojistky pažby jde ztuha, ale to bude spíše tím, že ještě není oběhaná. Rozhodně je nutné pojistku zmáčknout až na doraz, aby se pažba povolila. Takže zpočátku bude nutné dávat pozor. Jakmile je ale pažba vyklopena, je pevná a ani se nehne. I to mě velmi překvapilo. S největší pravděpodobností není vyrobena z ocele, ale spíše z nějaké slitiny. Což by ale při běžném použití nemělo vadit. Příjemným zjištěním je to, že k tělu je uchycena relativně velký šroubem, což je jedině dobře.

Je mi jasné, že některým lidem se nelíbí materiál sklopné pažby (tedy pravděpodobně nějaká slitina hliníku), na druhou pokud zrovna člověk nemá chuť bouchat s ní do stěn, nebo ji nějak lámat přes koleno, nemyslím si, že by se musela nějak poškodit při běžném používání.

U kovových detailů mohu říci jen to, že jsou provedeny skvěle. Ať už jde o funkční ovládací prvky, jako pojistku zásobníku, záchyt závěru či přepínač režimu střelby, nebo seřiditelné hledí s předními mířidly, vždy je každý díl vyroben precizně. Stručně řečeno, co má být na zbrani kovové, je skutečně kovové. Pro montáž popruhů má zbraň na předku předpažbí kovový kroužek a u kloubu sklopné pažby průvlek na popruh.

Nakonec zmíním i zásobník. Ten je černý plechový na 165 ran. Ke zbrani je tedy přiložen dvouřadý tlačák. Škoda, že tělo zásobníku je opět přišroubováno dvěma šroubky. Trochu to hyzdí celkový dojem.

Takže za sebe mohu říci, že ARES SA vz. 58V se tváří jako pevná a bytelná zbraň.

Věřím, že technici a ladiči upgradů jsou jako na trní, co je čeká uvnitř téhle zbraně a předchozí odstavce jen zběžně prohlédli. Tak je přeci nebudeme zdržovat.

Pokud se podíváme na vnitřek zbraně, je jasné že tam bude něco, co bychom rozhodně nečekali. A tím bude atypický mechabox. Podobá se trochu mechaboxu verzi III, ale jen na první pohled. Oproti němu, je více tvarovaný aby byl co nejmenší. Tuhost samotného skeletu si netroufám odhadnout. Co ale na první pohled zaujme je elektronický panel jednotky EFCS (Electronic Firing Control System), jež řídí střelbu. Přepínání režimů střelby je totiž elektronické, nikoliv mechanické, jak je tomu zvykem. I kvůli tomu je kulisa přepínače zkrácena. Navíc by měl být údajně tento systém programovatelný, ale jelikož výrobce v návodu nic takového nepíše, těžko říci, jak to vlastně funguje a jak se dá seřizovat.

Co se týče samotných vnitřních dílů, tak to shrnu jednoduše:

Standardní je polykarbonátový píst s celokovovým ozubením, plastová protitlaká hlava pístu, plný válec, kola, pružina, 9mm ložiska (1x kuličkové a 2x kluzné), krátký motor a bronzová hlaveň o délce 400 mm.

Naopak atypické jsou plastová hlava válce (trochu připomíná hlavu pro mechaboxy V6 a V7), velmi dlouhá plastová tryska (cca 45 mm), plastový seřiditelný hop-up, ramínko podavače i kulisa přepínače.

A nakonec tu je RVTS (Rapid Velocity Tuning System). Pod tímto honosným technickým názvem se ukrývá...rychlovýměna trnu. Ten je plastový s velkým pojistným šroubem a skutečně ho lze snadno vyměnit. Tedy hned po tom, co trochu složitěji vyjmete mechabox ze zbraně.

Pootočit klíčem a vyjmout trn, to potřebuje pořádně dlouhý název, aby to bylo cool.

Takže dle mého skromného názoru. Tu určitý prostor pro upgrade určitě je, byť si netroufnu tvrdit, kam lze jít. Ale osobně si myslím, že není zase tolik důvodů proč hnát výkon výše. Zbraň totiž měla při měření výkon 120 - 125 m/s s 0,20g kuličkami. Takže by člověk neměl nijak zaostávat za dnešním sériovým standardem, co se výkonu týče.

Střelba samotná byla vcelku přesná, dostřel odpovídal výkonu. Regulace hop-up mechanismu je plynulá, hop-up se nepovoluje. Střeleckými parametry si tedy ARES SA vz. 58V žádnou ostudu rozhodně neudělal.

Blížíme se do finále, takže ještě malý dodatek. Samotný ARES v katalogu nabízí kupodivu hromadu příslušenství pro obě verze ARES SA vz. 58. Jedná se o R.I.S. lištu na závěr, kompletní R.I.S. předpažbí, boční lištu pro nasazení boční montáže typu AK, trubku pro pažby typu M4 (včetně sklopné verze M4 pažby), hezčí tlumič výšlehu a samozřejmě klasický tlumič. A nakonec...

...se nám také odkrývá tajemství ražení CSA. Tedy ráže 5.56x45 mm. ARES totiž nabízí jako doplněk šachtu pro zásobníky typu M4. V ten moment už nám ražení sedí i se zásobníkem. Můj odhad (ale to je jen můj názor, asi to není pravda) je ten, že ARES počítá, že lidé budou chtít používat spíše zásobníky typu M4, než jakýsi atypický vz. 58 zásobník. Proto dle mého ARES ani nenabízí v katalogu vysokokapacitní zásobník pro SA vz. 58. Pouze tlačák na 160 ran. Ale to jen polemizuji. Je totiž velkou otázkou, kdy bude schopen ARES toto příslušenství dodávat a za jakou cenu. Přeci jen, nebylo by to poprvé, co nějaký výrobce nabízí zajímavé příslušenství, ale jeho dostupnost je nejasná. Každopádně je to příjemné překvapení ke konci této recenze. Více naleznete na oficiálních stránkách ARES, kde jsou všechny doplňky podrobně ukázány přímo na zbraních. Bohužel dostupnost se skutečně ještě nepodařilo ověřit, takže trpělivost.

Co tedy říci nakonec? Ač nejsem fanoušek této zbraně, musím uznat, že po technické stránce se povedla. Zajímavá, a dle mého i funkční, řešení jsou promyšlená. Modelářské zpracování je také hezké a odpovídá ceně. Nebál bych se, že se tato zbraň bude rozpadat pod rukama, ale už nedokážu ohodnotit, jestli se bude jednat o sen všech techniků, toužících po upgrade. Tak jako tak se dle mého rozhodně nejedná o špatnou zbraň a spíše naopak, mile překvapila. A především je skvělé to, že odlišností zbraně je skutečně jen nepatrně delší tělo a pažbička.

Cena zbraně je dle mého názoru také rozumná. Na airsoftshop.cz se verze ARES SA vz. 58V se prodává za 6.384 Kč a verze ARES SA vz. 58V Mod je za 6.097 Kč. Obě verze lze samozřejmě zakoupit v dekorační záruce se slevou 400 Kč. 

A malé překvapení na samotný závěr. Určitě si mnoho z vás klade otázku, zda bude možné konvertovat zbraň na dřevěné pažbení. Jelikož jsem fanoušek klasických zbraní, i mě toto zajímalo a tak jsem nelenil a požádal kolegu ze servisu (díky Michale) zda bychom to mohli vyzkoušet. A světe div se, po skutečně jen velmi nepatrné úpravě, šlo oba díly pažbení nahradit bez problémů originálními. A podle mého názoru není problém namontovat i pevnou pažbu, to jsme ale nezkoušeli. Jediné co bohužel nejde vyřešit je pažbička. Pro ilustraci tedy přikládám dvě neumělecké fotky s originálním předpažbím z ostré zbraně.

Mimochodem teprve v takovémto provedení mě tato zbraň skutečně nadchla. Mohu s jistotou říci, že naše československá legenda je konečně v airsoftové verzi. Už to není jen jakýsi konverzní kit. Trvalo to 12 let od prvního skutečně úspěšného pokusu přestavby z AK, až do dnešního dne, kdy zde máme jedinou, sériově vyráběnou elektrickou AEG ARES SA vz. 58.