AUG – Armee Universal Gewehr – Vojenská Univerzální Puška. Práce na této futuristicky vyhlížející zbrani bullpup konstrukce začali v rakouské zbrojovce Steyr už na konci 60. let s tím, že se očekávalo, že rakouská armáda bude v brzké době hledat nástupce stárnoucí StG 58 (rakouská verze pušky FN FAL). Na první pohled zbraň připomínala spíše laserovou pušku z budoucnosti, ve skutečnosti však šlo o velmi pokročilou zbraň, která jako jedna z prvních sázela na použití plastů všude, kde to mohlo mít jen trochu užitek. Zbraň určená pro praváky navíc dovolovala po lehkých úpravách i použití pro levoruké střelce.

Levoruké, né levé...

V roce 1977 byl Steyr AUG oficiálně schválen jako hlavní zbraň Rakouské armády pod označením StG 77. Tento domácí úspěch odstartoval i exportní úspěchy této zbraně, která rychle vešla ve známost svojí kvalitou, spolehlivostí a přesností. Kromě toho, že si ji oblíbili speciální a policejní síly po celém světě, stal se Steyr AUG, a jeho odvozené varianty, i hlavní zbraní několika armád světa. Irové, Aurstralané, Nový Zéland, Tunisko nebo Lucembursko mají za svoji standardní zbraň právě AUG, byť Australané a Irové mají své modely už značně uzpůsobené na míru svým potřebám. AUG totiž prokázal svoji odolnost a spolehlivost v konfliktech a při nasazení po celém světě.

Malá zajímavost. Víte, že mechanismus AUGa je tak spolehlivý a úspěšný, že byla rakouská firma Steyr dotazována od svých zákazníků, zda by nebyla schopna dodat pušku klasičtější koncepce (tedy nikoliv bullpup), ovšem se stejným mechanismem? Nebylo tak velkým překvapení, když v roce 2012 Steyr představil STM-556 (Steyr-Mannlicher 5,56 mm). Pušku vzhledu karabiny M4, ale mechanismu z AUG. Tato nová puška se pak od roku 2016, s lehkými úpravami a pod označením RS556 (jako výsledek spolupráce Rheinmetall-Steyr), uchází o tendr na novou standardní zbraň německého Bundeswehru, aby nahradila již oficiálně nevyhovující pušku G36.

Ale dost už o ostrých zbraní. Já mám v plánu si tu popovídat o jedné vcelku známé airsoftové variantě, alespoň na poměry českého airsoftu. V dobách, kdy byl sortiment na českém trhu vcelku omezený, nejeden hráč toužil mít právě AUG od CA. Na tehdejší dobu nabízela kromě zajímavého vzhledu i mnoho výhod. Byla to odolná robustní zbraň, měla dlouhou hlaveň a odolný mechabox. I výkon v základu nebyl nijak špatný. Když jsem přemýšlel, o jaké zbrani by mohla být další recenze, řekl jsem si, že by stálo za to se podívat na nějakou elektrickou pušku, kterou jsem měl, v době svých začátků (okolo roku 2004), za hodně dobrou zbraň a porovnat, jak vypadá taková elektrika dnes. A hlavně, jestli je i v dnešní době tak skvělá a úžasná, jako mi tehdy přišla. A proto si dnes popovídáme o elektrice Classic Army CAUG A1, která se na trhu poprvé objevila v roce 2006, devět let po vydání prvního elektrického modelu od průkopnické Tokio Marui.

V dobách, kdy náš tým měl kolem 15ti členů (dnes nás je v týmu sotva půlka), jsem měli celkem tři tyto elektriky v týmu. Takže o ní něco málo vím. A nakonec jsem si ji taky před pár lety pořídil domů a mám ji dodnes.

Stejně jako všechny současné zbraně od Classic Army, dorazí i CAUG A1 v polystyrenové krabici s barevným kartonovým víkem, na kterém je miniatura zbraně. V polystyrenovém výlisku je zbraň vcelku dobře chráněna. Uvnitř krabice je zbraň s jedním zásobníkem, nepromokavý přepravný vak s logem CA, čistič hlavně, klíč na seřizování puškohledu, přehledný anglický návod a nakonec i katalog Classic Army 2016. Asi nejvíc oceníte praktický přepravní vak.

Na první potěžkání vás překvapí váha zbraně. Ta je 3,3 kg, což na elektrickou útočnou pušku není až tak neobvyklé. Pocitově vám ale přijde tak o půl kila těžší, než ve skutečnosti je. Může za to hlavně netypické vyvážení zbraně, tedy samotná bullpup konstrukce, kdy je většina váhy ve vaší pravé ruce, nebo za ní. Přesto má CAUG slušných 80 cm na délku, stále je o cca 20 cm kratší, než puška typu M16 se stejně dlouhou hlavní. Dokonce i váha je prakticky totožná. A přitom se s CAUG manipuluje mnohem lépe. Dobře se ovládá i v jedné ruce, hezky se s ním lící i míří, prostě paráda. V tomhle ohledu je design skutečně nadčasový. Něco tak přívětivě ergonomického a pohodlného člověk nedrží v rukou moc často. Nicméně, pravdou je, že na první pohled působí puška trochu hruběji, než by se slušelo. Je potřeba na to kouknout blíže.

CA CAUG A1 má tři hlavní části. Pouzdro závěru s puškohledem, hlaveň a tělo/pažbení zbraně. Samozřejmě nepočítám zásobník. Všechny tyto tři části lze oddělit, aniž by bylo nutné použít jakýkoliv nástroj. Stačí povolit jednu pojistku a vyjmou jeden čep. To je vynikající pro běžnou údržbu zbraně. Přesuneme se tedy k jednotlivým částem.

Pouzdro závěru je vyrobeno stejně jako u ostré verze z kovu v černé barvě. Je to jeden kus materiálu, který zahrnuje jak samotné pouzdro závěru a uchycení hlavně, tak i puškohled. Zpracování je trošku hrubší, nicméně jak se říká, na funkci to nemá vliv. Je vidět pár stop po lití a také nerovnosti na povrchu, které ani barva nezakryje. V tomhle ohledu je jasné, že odřeniny dodají vaší zbrani velmi rychle patinu. Ale nic co by se nedělo u jiné zbraně. V pouzdře závěru je po levé straně ukotvena též natahovací páka závěru. Ta je sice plastová, ale samotné táhlo je z kovu. Jak je tradičně zvykem, natažení páky závěru a její zaseknutí v zadní pozici otevře výhozí okénko a uvolní přístup k regulaci hop-up mechanismu. Natahování není úplně plynulé, ale funguje. V přední části pouzdra závěru je také oko na popruh, na spodní části zase pojistka pro výměnu vnější hlavně.

Hlavní součástí pouzdra závěru je ovšem integrovaný puškohled, který je jeho pevnou částí. Sice to není žádný Swarovski jako ostrá předloha, ale puškohled o průměru čočky cca 15mm s 1,5x přiblížením je překvapivě velmi praktický. Jeho obraz je ostrý a perfektně v něm vidíte, ať už koukáte na vzdálenost 1 metr, nebo 100 metrů. Záměrný kříž je také precizní a dobře se s ním míří. Samozřejmě je plně seřiditelný. Jelikož jsem viděl puškohledy všech na trhu dostupných verzí AUG od různých výrobců, mohu bezpečně potvrdit, že puškohled od Classic Army je nejlepší.

Někteří lidé si říkají, že záměrný kříž u AUG je k ničemu, protože nemá žádnou osnovu. Dokonce ani originál ho nemá. Opak je pravdou. Záměrný kříž byl dimenzován na zaměření lidské postavy na vzdálenost 300 metrů. V takovém případě zabrala postava celý záměrný kříž a střelec mohl pohodlně mířit na efektivní dostřel.

Vnější hlaveň je společně s blokem držícím pažbičku dalším samostatným dílem. Hlaveň i blok jsou kovové. V bloku je upevněna plastová sklopná pažbička. Ta může být vyklopená pro pohodlné držení, nebo sklopená pro přepravu. Pažbička je ze stejného plastu jako tělo zbraně a má lehce zdrsněný povrch. I když má pažbička polohu fixovanou dle toho kam ji vysunete, tak se přeci jen lehce hýbe.

Pažbička byla svého času známá tím, že se po nějakém čase zkrátka ulomila. Nicméně ve všech případech šlo o špatnou manipulaci. Čep na kterém pažbička drží je kovový, takže v běžných případech by se ulomit neměla. A kdyby náhodou, tak se snažte najít tu pružinku, co vám z ní vypadne. Bez té jste ztraceni, i když seženete novou pažbičku.

Tlumič výšlehu je na konci kovový, pojištěn červíkem proti pootočení a pod tlumičem je 14 mm levotočivý závit. Co je ale největší vychytávkou, je fakt, že po zmáčknutí pojistky hlavně lze vytáhnout celou vnější hlaveň, včetně vnitřní hlavně a hop-up komory! Je to velmi realistické a hlavně neocenitelné při servisování zbraně, nebo výměně hop-up gumičky.

Poslední hlavní částí je pažbení zbraně. Nebo spíše tělo, protože u bullpup zbraní je to občas hodně složité, co se označení týče, takže ptotentokrát tomu říkejme třeba pažbení, protože tento díl tvoří jednu kompaktní část, tvořenou dvěma slepenými a sešroubovanými polovinami. Pažbení je vyrobeno z tvrdého plastu v olivové barvě se zdrsněným povrchem. Ten tak působí velmi věrohodně. CA CAUG A1 působí díky svému pažbení jako velmi bytelná zbraň, a o tento pocit nepřijdete ani když ji vezmete do rukou. Skutečně vydrží. Jestli mi ale něco trochu vadilo, byla to jasná stopa po tom, že tělo je ze dvou pevně spojených dílů. Nepůsobilo to moc pěkným dojmem, podobně jako lehké kosmetické vady na plastovém povrchu, způsobené při výrobě zbraně. Není to tragedie a ani to není nic neobvyklého, co by se nemohlo vyskytnout na jiných zbraních, ale je to škoda. Classic Army si mohlo dát lepší práci s maskováním tohoto spoje. Nicméně rozhodně se nemusíte bát, že by spoj nebyl pevný. Je lepený a zároveň i pojištěný několika šrouby, stejně jako u ostré verze. Skutečně bytelné.

Zde jsem si uvědomil, že minimálně vizuální obraz této zbraně z mládí jsem si buď idealizoval, nebo mi to nikdy moc nepřišlo. Těžko říct. Ale vnější provedení rozhodně není tak čisté jako bývalo dříve...i když je fakt, že před deseti lety ta zbraň stála dvakrát tolik.

Na těle je několik ovládacích prvků. Okolo pistolové pažbičky a lučíku, dá-li se to tak říci, je jednoduchá pojistka zbraně a pak chytře provedená spoušť. Stejně jako u ostré předlohy, ani zde nenajdete přepínač režimu střelby. Režim střelby se totiž mění podle síly stisknutí spouště. Lehké zmáčknutí způsobí jen jednotlivý výstřel. Abyste mohli střílet automaticky, je nutné promáčknout spoušť.

Na počátku je to trochu nezvyk, ale mohu potvrdit, že si na to člověk rychle zvykne a pak by neměnil za nic jiného. Když se poprvé objevila verze AUGa od CA, tak se mnoho lidí obávalo, že bude podobně jako výrazně starší model od Marui, trpět problémy s přepákováním. Spoušť je totiž dost daleko od mechaboxu a tak je potřeba šikovné řešení. U Marui se stávalo, že se spoušť občas zasekávala, nebo nevracela. Classic Army tento problém nikdy nepoznalo.

Na spodní části těla je zásobníková šachta a za ní pojistka zásobníku. Funguje velmi prakticky a spolehlivě. Všeobecně co se ovládacích prvků zbraně týče, jsou všechny vyrobené z plastu a fungují naprosto bezchybně.

Uprostřed zeleného těla najdeme i jakýsi černý čtvercový čep. Tento čep slouží pro rozborku zbraně a moc dobře si pamatuji, že když jsem si nedávali pozor, snadno jste ho ztratili. Nebo spíše jste ztratili plíšek, který čep ve zbrani držel. Dle mého, toto záleží už spíše na používání zbraně.

V našem týmu nikdy nikomu tento čep nechyběl, zato plíšek jsme jednou ztratili a už nikdy nenašli. Stačí se ke zbrani umět chovat.

Horní část pažbení zdobí dva otvory. Ten jeden, po levé straně je zakryt gumovou krytkou, ten druhý funguje jako výhozí okénko. Na kovové krytce výhozího okénka je vyraženo sériové číslo zbraně. Pod ním se nachází schovaná regulace hop-up mechanismu.

V zadní části dále nalezneme oko popruhu, které je sice na levé straně, ale pokud vyjmete závlačku, můžete ho přesunou i na pravou stranu zbraně. Posledním dílem je hladká zelená gumová patka. Ta slouží jako kryt prostoru pro uložení baterie. Oproti levnějším výrobcům, tato patka je z tvrdé gumy. Chce to trochu cvik, abyste jí sundali, ale nic složitého. Prostoru pro baterii není mnoho a býval to patrně největší nedostatek této zbraně. Naneštěstí, dnes, v éře Li-Pol baterií už to není nijak zásadní problém.

V dobách dávných, kdy se používali výhradně Ni-Mh a Ni-Cd akumulátory, bylo možné do zbraně dostat jen vcelku malou a slabou baterii. Trochu jste si mohli pomoci speciálně sestaveným tvarovaným akumulátorem, ale taky nic moc. Hodně lidí proto používalo, dle mého názoru dodnes nepřekonanou, japonskou baterii Ni-Cd Sanyo 9,6V 1700 mAh, kterou měli externě přilepenou lepenou na těle zbraně. Vypadalo to ošklivě, ale účel to splnilo, protože tehdy mělo dost hráčů třeba jen jednu baterii, která stála okolo 1500 Kč.

A nakonec popisu, jako vždy, zásobník. Originální zásobník u ostré zbraně je čirý, z průhledného plastu, aby jste mohli jasně vidět, kolik munice vám zbývá. Classic Army ovšem zvolilo plast tmavě hnědý, takřka neprůhledný. Plastový točák je na 330 ran a jeho funkce je bezchybná.

Pokud jste ale fajnšmekři, tak si koupíte tlačné zásobníky na cca 50 ran, které vypadají mnohem lépe. Jsou v nich totiž zality imitace nábojů a celá zbraň tak působí realističtěji.

Ale pořádná airsoftová zbraň není živa jen vnějškem, ale především vnitřkem. Protože, pokud nejste pokrytci jako já, důležité je co je uvnitř a né venku. A uvnitř CAUG A1 to vůbec nevypadá zle. Předně, tuto elektriku pohání mechabox verze 3. Tedy stejná řada mechaboxu, který používá třeba AK. Což samo o sobě znamená, že ho můžete značně zatížit. Mechabox je z aktuální série 2014, vybavený 9 mm kuličkovými ložisky a rychlovýměnou pružiny. Tuto rychlovýměnu lze provést aniž by bylo nutné jakkoliv rozebírat zbraň. Tedy pokud nepočítáme sejmutí gumové patky. Dále v mechaboxu najdeme hliníkovou hlavu válce, plný chromovaný válec, trn s ložiskem, hliníkovou hlavu pístu, zesílený píst s jedním kovovým zubem a modrou plastovou trysku s těsněním. To vše korunuje 510 mm dlouhá bronzová hlaveň, která má však základní průměr 6,08 mm. Pomineme-li základní hlaveň, není to vůbec zlé.

Celkový výkon této pěkné sestavy je 121 m/s s 0,20g kuličkami a na základní hlaveň velmi slušná přesnost. Přesnosti také pomáhá i plastová hop-up komora s jemným seřizováním.

Tentokrát to bylo delší, nechal jsem se unést. Ale jsem na konci a vy také. Co tu tedy máme? Po funkční stránce naprosto špičková zbraň. Máte velmi dlouhou hlaveň a potencionálně velmi výkonný mechabox. Celá puška je navíc velmi kompaktní a skvěle se s ní manipuluje. Také něco vydrží, pokud zrovna špatně nevezmete za sklopnou rukojeť. Co nepotěší, je absence jakékoliv modularity a na můj vkus trochu hrubší vzhled. Na zbraň nemůžete nic upevnit. Nemá žádnou lištu, jako třeba konkurenční modely od J.G.Works nebo APS. Ale zase má vynikající puškohled. Kdybych chtěl funkční AUG, jdu určitě do Classic Army. Ale hledal bych-li vzhled, asi už bych byl na vážkách, protože znám i hezčí modely. Ale to je pouze subjektivní hodnocení. Nicméně cena Classic Army je velmi příznivá a za vcelku malý peníz dostanete sakra kvalitní pušku!

Classic Army CAUG A1 lze na Bohemia Air Soft zakoupit za 6242 Kč ve standardní záruce, nebo pak s dekorační slevou 400 Kč. A pokud vám nevyhovuje verze s puškohledem, je možnost zakoupit i variantu CAUG A2, která má místo puškohledu standardní 21 mm montážní lištu. Její cena je pak o 600 Kč vyšší.