Je to zvláštní, ale při těch všech recenzích, jsem si nikdy neudělal čas na M1 Garand od ICS. Je to možná i tím, že většina dodaných Garandů se rychle vyprodala. Tentokrát nepromarním svoji šanci a recenzi udělám. Vždyť jde o první elektrickou verzi na trhu! Na začátek trochu historické omáčky vyčtené z internetů.

M1 Garand (oficiálně značený jako US Rifle, Cal. .30, M1) byl první samonabíjecí puškou, masově zavedenou ve výzbroji nějaké armády, v tomto případě americké. Cílem bylo nahradit staré pušky M1903 Springfield. V době, kdy všechny armády na světě stále spoléhali na opakovací pušky, Amerika už chtěla být o krok napřed (což ostře kontrastuje s tehdejším přístupem USA k armádě a jejímu bídnému stavu během první světové války a v meziválečných letech). Vývoj započal čerstvý zaměstnanec zbrojovky Springfield, francouzský kanaďan John C. Garand, už v roce 1919. Garand byl dobrý střelec a také dobrý konstruktér, který už nějaké zkušenosti měl. V roce 1924 vznikly první verze, které byly odeslány na první testy nového typu zbraně aby se poměřovali s konkurencí v tendru na novou zbraň pro Americkou armádu. V následujících letech byla puška upravována, překomorována až nakonec konkurenci porazila a v roce 1932 byla oficiálně schválena jako hlavní zbraň americké pěchoty. Ovšem zavést ji do výzbroje chvíli trvalo, navíc bylo nutné pušku znovu překomorovat na tehdy standardní vojenský náboj .30-06 a opět ji podrobit testům. To zabralo jen pár úprav, testů a především let...

Nakonec v roce 1937 dostává do výzbroje armáda první, plně funkční pušky. V průběhu následujících let je nová puška přesto ještě vylepšena. Vše vyvrcholí koncem roku 1941, kdy je novou puškou konečně vybaven každý voják americké pozemní armády. Rok na to i námořní pěchota. Pouze odstřelovači používali do konce války starší opakovačku Springfield, kterou s úspěchem používali i v korejské válce a dokonce na počátku války ve Vietnamu. A to přesto, že zde byly pokusy s odstřelovací verzí M1 Garand, jež nebyly úspěšné.
Samozřejmě, ruské SVT a AVS byly také samonabíjecí, resp. automatické pušky, které byly v Ruské armádě zavedeny v podobné době, tedy v druhé polovině 30. let. Nicméně ty neměli plně nahradit standardní opakovačky Mosin. Jejich cílem bylo pouze zvýšit palebnou sílu pěších útvarů. A byly to tak skvělé zbraně, že musela být každá z nich po zavedení (a hlavně zkušenostech z Rusko-Finské války) přepracována, aby se odstranili alespoň některé jejich zásadní vady (bohužel né všechny). Nakonec, zatímco M1 Garand se vyráběl až do roku 1957 a vyrobilo se jich něco okolo 6 milionů, tak výroba SVT byla zastavena v roce 1945 a výroba AVS skončila dokonce už v roce 1940 po vyrobení pouhých 65000 kusů. Mimochodem celkem se ruských samonabíjecích/automatických pušek nevyrobilo do konce války ani 2 miliony kusů.

Od historie skutečně zbraně rovnou k té airsoftové. Do určité doby existovala jediná značka, která vyráběla pušku M1 Garand a to japonský Marushin. Jeho verze byla blowback na green gas. Puška existovala i ve verzi „Tanker“, tedy zkrácená varianta a také ve variantě bez pažby. Čím byla skutečně Marushin M1 Garand unikátní, byla její speciální verze v airsoftové ráži 8 mm. V této ráži mnoho zbraní nevzniklo a dodnes se jedná spíše o rarity. Jenže. Tyto modely nebyly, přes své krásné (dodnes nepřekonané) modelářské provedení, zrovna ideální zbraně pro polní použití. Kromě nespolehlivosti spojené s tehdejším blowback mechanismem se projevila i její náchylnost na poškození, především legendární díl č.45, tedy tryska (dá-li se tak tento díl zjednodušeně popsat). Jeho poškození se špatně opravovalo, protože originální díl byl velmi rychle nedostupný. Navíc Marushin tuto pušku uvedl na trh už někdy na začátku tisíciletí a navíc v omezeném množství. Nebylo překvapením, že před ukončením první dekády se z ní stalo velmi raritní, prakticky nedosažitelné zboží. Ostatně jako se tomu děje u mnoha zajímavých zbraní z japonské produkce. Fanoušci M1 Garand museli čekat několik let, než dva výrobci současně oznámili, že pracují na nové M1 Garand a to hned v elektrické verzi! Těmi výrobci nebyl nikdo jiný než taiwanské značky ICS a G&G. Zatímco G&G šla cestou kopie mechanismu M14, ICS zvolilo vlastní mechabox a provedení zbraně. ICS uvedla nefunkční model na veletrhu IWA 2012, v roce 2013 pak plně funkční prototyp a krátce na to přišlo i očekávané oficiální vydání zbraně. Na jaře roku 2013 se objevila i v našich obchodech. Nyní po pěti letech si už ICS M1 Garand zaslouží plnohodnotnou recenzi, přestože snad ani není nutné ho podrobně popisovat, protože tento model se zkrátka prodává skvěle a zákazníci jsou s ním spokojeni. Nebo to je jen tím, že jiná alternativa není? Uvidíme. Trochu zmíníme i srovnání s modelem od G&G.
Kromě airsoftové verze v ráži 6 mm, vyrábí ICS i elektrickou variantu v ráži 8 mm ve zlaté barvě. Tu snad ani nemá smysl recenzovat, protože to je spíše do vitrínky, než na bojiště...ale kdo ví.

ICS M1 Garand je dodávána ve velké kartonové krabici. Řekl bych, že se jedná o barevnou krabici, ale z většiny je černá, jen s nápisy ICS. Zbraň je v krabici uložena v plastovém výlisku. Kromě ní jsou v balení celkem dva zásobníky, čistič hlavně, anglický návod a malinký katalog od ICS.

Tato elektrická puška má na délku 110 cm a váží 3,6 kg. To je pořád vcelku málo, oproti skutečné pušce, která vážila 4,3 kg v nenabitém stavu. Nicméně délka zaručuje, že i tak váhu pocítíte a budete si zvykat. Osobně se mi po vyjmutí z krabice nejvíce líbil pocit držení pušky s dřevěným pažbením, který vám moderní zbraně zkrátka nedají. Dýchá na vás historie a velká potřeba si z takové zbraně vystřelit. Zvláště s puškou jako je M1 Garand, jako byste najednou byli členy Bratrstva neohrožených a útočili na děla v Brécourtu. Puška je provedená tak krásně a přitom působí tak masivně, že máte chuť zkusit co vydrží. Pocit z ní máte zjednodušeně řečeno takový, že byste si kvůli ní postavili na airsoft amerického pěšáka z druhé světové. Toliko k prvním dojmům.

Druhý dojem ale musí být o poznání kritičtější, protože podrobný pohled na některé detaily je velmi zajímavý. Dřevěné pažbení je velmi hezky udělané. Tvarově je velmi věrné, technickým provedením taky. Žádné otřepy, praskliny a podobné věci. Dokonce ani žádné stopy po nějakém nechtěném říznutí více do hloubky a tak podobně. Dřevo je lakováno do tmavě hnědé barvy. Zde si však musím trochu postěžovat, že u některých kusů jsem si všiml, že se občas vyskytne menší ploška laku, který asi dobře nezaschl a trochu lepí. Není to zas tak hrozná závada, ale člověk to zcela neočekává, uvážíme-li, že většina výrobců lakování dřeva zvládá bez problému.
Opačný přístup je ovšem třeba uG&G, které dřevo na své replice pušky Springfield pro změnu nelakuje vůbec. A tuším že i její M1 Garand není lakovaný a tím má i trochu světlejší barvu. Nicméně z mého pohledu má ICS hezčí tvar celého pažbení než verze od G&G.

Kovové provedení pouzdra závěru je udělané velmi slušně. Jak je zvykem u ICS, vše je přesně vyrobené a černě nalakované. Napínací páka závěru krásně otvírá výhozí okénko v horní části závěru a zpřístupňuje se tak regulace hop-up mechanismu. Vše jde plynule, hladce. Pouzdro závěru je z jednoho kusu, vybaveno ražením v zadní části závěru a pak jedním na levé straně. Zadní ražení není zcela 100% reálné, protože název Springfield byl změněn na Springdale. Ražení na pravé straně je vytvořeno laserem a je čistě airsoftové s označením výrobce a sériového čísla. Horní část závěru ještě zdobí seřiditelné hledí. To dovoluje výškovou i stranovou korekci.

Ale pokračujme pohledem z vnějšku na další detaily. Lučík je ocelový a prakticky shodný s M14, což je samozřejmě špatně. Lučík u reálné M1 Garand byl přeci jen kapku odlišný. Na druhou stranu, ani konkurenční G&G ho neokopírovalo zcela přesně a byť vypadá o něco lépe, je zase o výrazně menší, než byl reálný a než ho má ICS. Hovoříme-li o spoušti, je nutné zmínit, že marně budete hledat přepínač režimu střelby. Ano, stejně jako originál, i tato airsoftová replika střílí jen jednotlivými ranami.

Dále ocelová oka na popruhy, která najdeme na pažbě, předpažbí a u mušky, jsou na ICS oproti reálné verzi doslova obří. I zde G&G má trochu navrch. Asi poslední drobností je přední část s hlavní a muškou. Muška vypadá u obou verzí slušně, na G&G lze ale navíc nasadit bodák (neřeknu ovšem kterou verzi bodáku přesně). Nakonec kovová patka na pažbě je u ICS podobná spíše M14. Má otvírací okénko pro vložení baterie, která je samozřejmě uložena v pažbě. Pro připojení baterie je nutný malý konektor a výrobce doporučuje použít baterii Ni-Cd/Ni-Mh 9,6V. Do pažby se vejde i velká osmičlánková Ni-Cd baterie. Patka je však skutečně velká a masivní, ve srovnání s originálem, ale toho si všimne jen znalec. G&G verze má podobný problém.

Poslední částí je tlačný zásobník. Vyrobený z plastu a s kapacitou 42 ran ve zbrani dobře sedí. Pojistka pro jeho vyjmutí je velmi šikovně umístěna a je vcelku nenápadná. Zásobník se do zbraně vkládá bez problémů a stejně tak snadno lze vyjmout. Pojistka zásobníku je na můj vkus kapku citlivá, ale nic zásadního.
Verze od G&G má naopak zásobník poněkud zvláštního typu a tvaru. Vkládat do zbraně se musí velmi specificky a vůbec nevypadá jako zásobník, spíš jako náhradní díl, který vám vypadl ze zbraně. V tomto ohledu vítězí ICS.

Shrnuto a podtrženo, jak tomu už bývá zvykem, není ani jedna z verzí zcela 100% shodná s originálem. Ale to pozná jen fanda. Jak je to ovšem s vnitřními díly?
Rozborka ICS M1 Garand je jednoduchá a je popsána přímo v návodu. Vyjmout mechabox je tak vcelku snadné. Právě i na jeho vnitřní díly stojí za to se podívat. Celá zbraň funguje na speciálním mechaboxu od ICS s 8 mm ložisky, určeného jen pro M1 Garand. Hodně připomíná klasický V7 mechabox, ale stejný určitě není. Uvnitř něho jsou ale naštěstí víceméně standardní díly pro AEG zbraně. Mechabox pro svůj pohon používá krátký motor ICS Turbo 3000. Ten otáčí s MIM ocelovými zátěžovými koly a pastorkem. Vzduchotechnika je také na velmi dobré úrovni. Mosazný plný válec, oranžový zesílený POM píst s osmi kovovými zuby (s tím že ve zbrani musí být píst bez posledního zubu) a plastovou protitlakou hlavou pístu a kuličkovými ložisky, plastová hlava válce s mosazným nosem. Právě hlava válce je jediný díl, který je pro ICS M1 Garand specifický. Hlavy válce se ale velmi často dělají na míru jednotlivých zbraním. Trn je základní a pružina M120 s progresivním vinutím. Tryska je samozřejmě plastová s těsnícím kroužkem. Ve zbrani nechybí ani mos-fet, ani elektronická pojistka. Hop-up komora je plastová s velmi jemným seřizováním. Vnitřní, černá, hliníková hlaveň má délku 610 mm. Celkově tato sestava střílí 130 m/s s 0,20g kuličkami. A to je na tento typ zbraně více než dostatečné.
Jak už bylo řečeno G&G M1 Garand stojí na klasickém mechaboxu verze 7, stejný jako má například Classic Army. To má své výhody i nevýhody. Celkově ale není technické provedení G&G verze tak dobré jako u ICS.

Celkové hodnocení je náročné. Záleží na hlediscích. Já sám nikdy pořádně s podobným typem zbraně nebojoval. Mám sice rád bojové pušky a i když je M1 Garand někdy označován jako jejich prapředek, je to přeci jen jiná liga. Pátrání po internetu ovšem přineslo jedno zajímavé zjištění. Na světě jsou tedy reálně tři sériové repliky. Jde li o srovnání přesnosti vzhledu ku předloze, je pořadí Marushin > G&G > ICS. Jenže když se většina lidí vyjadřuje k bojové spolehlivosti a použitelnosti na bojišti, je pořadí zcela opačně a ICS jednoznačně dominuje konkurenci. Jak mnoho uživatelů řeklo, u ICS sice stavěli repliku s pár drobnými nepřesnostmi, ale mysleli na to, že by z ní chtěl někdo třeba střílet a používat jí na airsoft. Na tom se shodli i majitelé legendárních Marushinů, kteří sami přiznali, že Marushin M1 není zbraň do boje, ale spíše na výstavku a na parádu. Právě v tom tkví síla ICS M1 Garand. Tak jako její ostrá předloha, i tato airsoftová replika s vámi přečká všechny nepřízně boje. Vydrží, bude spolehlivá a nezklame vás! Puška je přesná, lze ji rychle přebíjet a snadno seřizovat hop-up. Zásobníky jsou taktéž dobře dostupné a za rozumnou cenu. Vnitřní díly už obvykle není nutné nijak upravovat, nechcete-li upgradovat. Tuhle krásku si jednoduše koupíte, vybalíte a jdete hrát! A věřte mi, pokud budete na bojišti s touhle puškou, každý se za vámi otočí!
A co teprve, kdybyste měli zlatou verzi na 8 mm kuličky...

ICS M1 Garand zakoupíte na Bohemia Air Soft za 11882 Kč ve standardní záruce, nebo s dekorační slevou 400 Kč.