I když s těmi padesátými léty je to na štíru, protože hlavní slávu si vydobyla tato puška v letech šedesátých a sedmdesátých. Pravdou ovšem je, že od svého uvedení na konci padesátých let se dostala do výzbroje armád po celém světě. Pomineme-li německý Bundeswehr, tak se objevila ve výzbroji více než 40ti zemí světa a 18 z nich si zařídilo i domácí licenční výrobu. Vyráběla se tak například nejen v Německu či ve Francii, ale také ve Švédsku, Norsku, Pákistánu, Portugalsku, Velké Británii, Turecku a dokonce v Íránu. Po celou tu dobu byla puška vylepšována, nebo modifikována na základě individuálních potřeb jednotlivých států. Asi nejvíce se ale osvědčila na afrických a latinskoamerických bojištích. Právě v Africe si vydobyla reputaci odolné, spolehlivé a přesné zbraně. Také proto se jako jedna z mála bojových pušek s úspěchem používá ve velkém až do dnešních dní.
„Bojovou puška“ je neoficiální, přesto standardně používaný, poválečný termín, který označuje pušky, jež používají výměnné zásobníky, střílí standardní puškové náboje (obvykle 7,62x51 NATO) a jsou schopny automatické střelby. Právě puškový náboj je to, co bojovou pušku odlišuje od útočné pušky, která používá zkrácené puškové náboje nebo náboje v menší ráži. Standardně se mezi bojové pušky řadí H&K G3, FN FAL a M14. Tímto termínem jsou také označováni předchůdci této kategorie zbraní, poloautomatické pušky, jako například M1 Garand, Gewehr 43 nebo SVT-40. Termín "Bojová puška" vznikl prakticky jen kvůli odlišení od útočých pušek, které jsou vzhledem podobné, ale vlastnosti mají zcela odlišné.

Následující obrázek, poctivě ukradený z internetu, asi nejlépe vystihuje proč jsem tak nadšený z každé nové bojové pušky, které mám tak moc rád. I proto jsem si nechal v podobném duchu vyrobit tričko :-D

Co se airsoftu týče, G3 nepatří už dnes mezi ty nejpopulárnější zbraně, přesto má stále množství fanoušků. Když uděláme bleskovou sondu do historie, zjistíme, že slavná Tokio Marui nabízela své první manuální G3 už v roce 1987. Elektrickou pak v roce 1994. Až po roce 2003 se objevují další tři modely. Kopie Marui od J.G.Works, G&G a Classic Army. Kromě J.G.Works se ale ostatní modely postupně vytrácejí a v obchodech jsou vidět méně a méně, aby se později přestali prakticky vyrábět. Tedy kroěm zmíněného modelu od J.G.Works. To se změnilo s příchodem LCT, které na trh uvedlo v roce 2017 svoji G3. Brzo poté totiž i Classic Army ohlásilo, že bude opět svůj model vyrábět.
Uvidíme, zda se opět zvedne vlna zájmu o bojové pušky, uvážíme-li že rok předtím uvedla značka ARES na trh svoji L1A1 a pušek typu M14 je na trhu stále dostatek.

Nicméně co nám LCT přináší? Já tu mám pro dnešní recenzi verzi LC-3A3-S s černým pažbením. Je to replika exportní verze G3A3, která se objevila v mnoa světových armádách. Verze se zeleným pažbením se zase dodnes používá u německé armády Bundeswehru. Podívám-li se hned ze začátku na obsah balení, jsem trochu zklamán. V krásné barevné krabici je pouze zbraň s jedním zásobníkem a katalog LCT pro rok 2017. A to je vše. Žádný návod, žádné příslušenství, prostě nic.
Ocelová cedulka na zbrani je hezká, ale celkově je k ničemu a akorát tak poškrábe zbraň. Hlavně absence návodu mě příliš nenadchla. Pokud chcete návod od výrobce, musíte si ho stáhnout na stránkách LCT.

LCT G3 je těžká! Je sakra těžká! Musím říci, že váha mě zaskočila. Protože hmotnost této repliky je 4,3 kg což je prakticky stejné jako váha ostré zbraně (4,4 kg). A vůbec, to je o kilogram více, než je u airsoftových útočných pušek obvyklé. Vezmeme-li v úvahu délku LCT G3, která je krásných 102 cm, tak stejně dlouhá ICS M16A3 váží jen 3,1 kg (ostrá má 3,4 kg v nabitém stavu). Jistě, to je ten rozdíl mezi útočnou a bojovou puškou, ale v rámci airsoftu je jeden kilogram obří skok.
Bože, s tímhle kouskem od LCT mám vážně pocit, že mám v rukou pušku! Oh my god, I love it! I want it! I need it!!!

Ale čím to je? Samozřejmě že použitými materiály, kterými je převážně ocel. Zde hned zmíním velmi pěkně vylisované a svařené ocelové tělo. To má černou barvu a hladkou povrchovou úpravu. Stopy po lisování nejsou prakticky vidět, naopak sváry bezpečně poznáte. Nejsem svářeč, takže těžko soudit, jak dobře provedené sváry jsou, ale pro airsoftovou repliku určitě více než dostatečně. Tělo je nicméně ze dvou dílů. Pouzdro závěru a tělo se spouští a pažbičkou.
A jestli vás bude někdo někdy na airsoftu štvát, tak věřím, že tělo zůstane pohromadě i potom, co se pokusíte tuhle pušku o někoho zlomit.

Na pouzdru závěru není mnoho zajímavého. Plynová trubice na předpažbím je pevně přivařená, po pravé straně pak máme výhozí okénko, které se otevírá natažením napínací páky. Že je pod ním ukrytá regulace hop-up mechanismu asi není nutné zmiňovat. Zásobníková šachta je pak vybavena dvěma pojistkami zásobníku, takže je na vás, jakým způsobem budete zásobník měnit. Zvláště boční pojistka je výrazně vystouplá a tedy ji najdete i poslepu. Na vrchní části pouzdra závěru je už jen seřiditelné hledí a také příprava pro montáž puškohledu případně jen R.I.S. lišty.
Osobně tento typ hledí moc rád nemám, protože se mi přes něj nikdy moc dobře nemířilo. Ale to je otázka vkusu. Tyto mířidla používá i MP5. K tělu ještě dodám, že podle úpravy se obávám, že to bude ten typ těla, který se snadno odře a rychle si získá patinu. Těžko říci, zda je to dobře nebo špatně.

Spodní část těla je také ocelová, pevně spojená s plastovou pažbičkou. Na levé straně najdeme kovový přepínač režimu střelby s písmeny značící jednotlivé režimy. Samozřejmě že po německy, tedy "E" jako "Einzelfeuer" – jednotlivé rány, "F" jako "Feuerstoß" – automatická dávka a "S" jako "Sicher" – zajištěno. Je to samozřejmě přepínač, který můžete najít u starších verzí zbraní typu MP5. Není tedy oboustranný, o to více je spolehlivý. Velmi pohodlně se přepíná a plynule přecvakává, takže i poslepu můžete neomylně nastavit správnou polohu. Musím ovšem říci, že přepínání jde u tohoto modelu ztuha. Je potřeba mít sílu v palci. Spoušť i lučík jsou také ocelové. Plastová pažbička je velmi ergonomická. Její držení je díky tomu pohodlné. Kromě toho, že je vyrobena z matně černého plastu, který je použit u zbytku pažbení, má i samostatnou kovovou patku motorku.

Co se pažbení týče, jak jsem již zmínil, je z matně černého plastu. Pevná pažba je upevněna v kovovém pouzdře, které je nasazeno na tělo zbraně a pojištěno dvěma ocelovými čepy. Pažba je pevně usazena, nijak se nehýbe. Na levé straně máme také oko na popruh. Uvnitř pažby je prostor pro baterii, která se připojuje na malý konektor. Co mě ovšem zaujalo, je systém sundavání patky pažby. Patka drží za pomoci dvou silných kovových plíšků/per, které se zaklesnou do dvou čepů prohnaných tělem zbraně. Stačí tedy jen pořádně zabrat a odcvaknout ji. Žádné šroubování. Zároveň nehrozí, že by vám upadla. I když to ale na první pohled nevypadá, tak do pažby se vejde jen malá baterie tvaru SP či malá Li-Pol, právě kvůli dvěma čepům, které jsou skrz pažbu. Ale není to tragedie.

Předpažbí je štíhlého typu a z jednoho kusu. Je to trochu více oldschool, ale líbí se mi a pohodlně se drží. Současné verze G3 už ale používají široké pažbení, pod které lze upnout i dvojnožku. Předpažbí je pevně zaklesnuto v těle a pojištěn čepem u mušky. Velmi jsem byl ale překvapen, že i předpažbí se ani nehne.
Pažbení celkově není nijak zásadně zajímavé, ale stejně jako zbytek zbraně je skvěle zpracováno a působí bytelně.

Nesmím opomenout vnější hlaveň a plynovou trubici. Opět vše kovové. Konec těchto dvou částí zdobí pevná neseřiditelná muška, stejná, jakou známe z MP5. Po levé straně nechybí očko na popruh a jako vždy, konec vnější hlavně zdobí levotočivý závit 14mm. Na tom je nasazen standardní tlumič výšlehu. Tedy takový, který patří na G3, ale vypadal by dobře na jakékoliv zbrani.

Poslední částí je plechový zásobník. LCT dodává ke zbrani vcelku spolehlivý tlačák na 140 ran. Záchyt zásobníku je velmi podobný konkurenci, byť nelze zásobníky od LCT zaměnit s jinými konkurenčními zásobníky. Takže zapomeňte, že budete moci použít zásobníky z vaší staré Maruiky či CAčka, nebo dokoupené od King Arms. Zde je nutné koupit jen ty od LCT. Zásobník je žebrovaného typu, což je modernější a asi i typičtější verze. Jako by mě to vracelo zpátky do minulosti, kdy se tlačáky dávali ke všem zbraním standardně...a točák byla vzácnost, o kterou se lidi prali.
Překvapilo mě, že záchyt ve zbrani je kovový, zatímco na zásobníku plastový. Čekal jsem trochu invence. Marně. Dost už bylo o vnějšku, podívejme se pod povrch této zatím moc pěkné elektriky. Minimálně podle mě se jedná o fakt pěknou elektriku.

Rozborka zbraně je snadná. Vytáhnete tři čepy a náhle máte v ruce jen spodní díl těla. Vnitřek zbraně stojí na mechaboxu LC-3. Prakticky se jedná o velmi lehce modifikovaný mechabox verze 2 s 9 mm kuličkovými ložisky. Vnitřní díly jsou překvapivě velmi dobré. Sada ocelových kol se zpožďovací vačkou, hliníková hlava válce i pístu, chromovaný válec, plastová tryska, ocelový trn pružiny verze 2 s ložiskem a samozřejmě plastový píst s celokovovým ozubením. Celou tuhle parádu pohání kvalitní zátěžový motor. Ačkoliv výrobce doporučuje pro zbraň použití baterie Li-Pol 11,1V, nenamontoval do zbraně MOS-FET ani jinou elektroniku.
Jak jsem již kdysi zmínil, svět si stále není jist, zda je tato elektronika užitečným doplňkem, nebo jen další věcí co se může pokazit. A tak si nejsou jisti ani výrobci, protože elektronické komponenty nevyrábí a nad jejich kvalitou tak mají pramalou kontrolu a musí věřit svému dodavateli. I proto není MOS-FET dodnes standardem.

Ale vás asi zajímá výkon že? S mosaznou hlavní o délce 515 mm a průměru 6,02 mm bych se nebál ani o přesnost, ani o výkon. I když je hlaveň upevněna v plastové hop-up komoře, jejíž regulace je tedy trochu krkolomná, vzhledem k velikosti výhozího okénka, vše funguje jak má. Výsledných 130 m/s s 0,20g kuličkami je rozhodně dobrý výsledek. Na základní zbraň moc pěkné. Tohle je ten typ zbraně, kterou koupíte a jdete rovnou hrát. Pokud nechcete zvyšovat výkon, tak není nutné nic řešit ani z dlouhodobého hlediska. Pro mě je to ideální výkon.

No a máme to za sebou. Tak jak vás zaujala puška, která hájila území suveréních států po celém světě? S touhle puškou se bránili lidé na všech kontinentech. Bránili se před divou zvěří, před povstalci, před komunisty, před jinými státy, před sousedy, před zločinci, zkrátka všude tam, kde bylo potřeba. Dodnes na ní v Africe, latinské Americe a Asii nedají dopustit. A já na tuto pušku nedám dopustit ani v airsoftu. Pokud jde totiž o mě, tak toto je nejlepší replika G3, jakou jsem kdy viděl. Ano, něco to stojí. Ale stojí to za to. Ať už jste fanoušek starých nebo nových zbraní, ať už jste sběratel nebo hráč, tahle puška bude vyhovovat všem. Samozřejmě vyjma těch, kteří preferují karabiny. Ale tak, člověk by měl v rukou držet pořádnou zbraň...nebo řídit tank.

LCT LC-3A3-S Černá lze zakoupit na Bohemia Air Soft za 11691 Kč ve standardní záruce, nebo pak s dekorační slevou 400 Kč. A neděste se, že zatím máme na eshopu jen zelenou verzi. Ta černá se v brzku také objeví.