Tenhle samopal si pamatuji už jako malé dítě. Tehdy jsem velmi rád koukal na seriál Profesionálové, ve kterém se v té době objevovalo mnoho zbraní, které jsem do té doby moc neznal, nebo je považoval za exotické. A jedna z nich mě zaujala už tehdy. Na první pohled vypadala jako STEN, ale zahnutý zásobník napovídal, že nepůjde o identickou zbraň. Řeč je o britském samopalu Sterling.

Tento samopal má své kořeny už ve čtyřicátých letech. V probíhající válce měla britská armáda ve výzbroji celkem tři různé samopaly. Zastaralý Lanchester, což byla ale jen přepracovaný německý samopal MP28, velmi těžký a drahý americký Thompson a všudypřítomný STEN, který byl spíše než plnohodnotným samopalem, jakousi nouzovou náhražkou domácí produkce. Někdy v roce 1944 si tak britské velení uvědomilo, že by bylo fajn, mít samopal jen jeden a hlavně takový, který by byl schopen konkurovat soudobým protějškům, jako byly samopaly MP40 či PPSh41. A tímto samopalem se měl stát právě Sterling.

Ale vývoj Sterlingu nebyl nijak jednoduchý. První verze tohoto samopalu z ruky konstruktéra G.W. Patchetta se objevila už v roce 1942, kdy byla firmou Sterling přihlášena do armádní soutěže samopalů jako Patchett Mk.I. Tato firma mimochodem vyráběla i samopaly Lanchester. Trvalo další rok, než firma vyrobila druhou verzi tohoto samopalu, nyní pod pod názvem Patchett Machine Carbine, který se zúčastnil dalších vojskových zkoušek a testování. Díky tomu jím byli vybaveny některé jednotky výsadkářů, podílející se na operaci „Market garden“ a okolo 100 kusů se tak podívalo na bojiště druhé světové války. Válka skončila, ale komise ne a ne se rozhodnout. Nakonec zkoušky pokračovali až v roce 1947 a pokračovali až do roku 1953, kdy bylo konečně rozhodnuto, že tento samopal Sterling Mk 2 bude do armády zaveden pod označením L2A1. V roce 1955 pak vzniká varianta L2A2 a konečně následující rok i nejznámější L2A3, jejíž airsoftovou repliku, pod označením START L2A3, tu mám nyní v rukou. A vážně se těším, až se jí podívám trochu na zub.
Na první pohled se možná zdá, že Sterling je jen vylepšený STEN, ale není tomu tak. Mechanismus je odlišný a celkové zpracování i ergonomie taktéž. V praxi byl Sterling na rozdíl od STENa skutečně kvalitní zbraň s nízkou hmotností, dobrou přesností, nízkým zpětným rázem, dobrou ergonomií. Především to byla odolná a spolehlivá zbraň, která STEN překonávala v parametrech, kvalitě, ale bohužel také v ceně, protože na zbrani bylo mnoho strojně obráběných dílů. Zajímavostí je, že do Sterlinga bylo možné používat i soudobé zásobníky ze STENa a Lanchestera. Rovnou upozorním, že airsoftová varianta toto nenabízí.

Na začátek upozorním, že v jednoduché kartonové krabici bez popisů nenajdete nic extra. V pěnovém výřezu je pouze zbraň, jeden zásobník a pomuchlaný anglický návod. Čekal jsem kapku víc. V tomto ohledu je škoda, že Hong Kongský výrobce S&T patrně prezentaci vlastního produktu zásadně neřeší. A přitom úplně vidím, jak by mohl být v nějaké fancy barevné krabici. Ale co se dá dělat. Krabice nestřílí, ale puška ano, takže koukneme rovnou na ní.

Jak jsem již zmínil START L2A3 je vyráběná v Hong Kongu značkou S&T. Už když vyndáte L2A3 z krabice, dýchne na vás kus historie. Ano, v rukou držíte design, který je ještě silně ovlivněn druhou světovou válkou a k moderním zbraním má stále daleko, přesto cítíte, že tohle nebyla špatná zbraň. No v originále určitě ne, ale v airsoftové verzi? To už bude kapku horší. Už od pohledu L2A3 působí, že by měla být blbu vzdorná a nerozbitná. Teoreticky. V ruce nicméně držíte pušku o váze necelých 3 kg, což není mnoho, ale je to méně, než třeba u Thompsona. Se složenou ramenní opěrku je to navíc kompaktní, 50 cm dlouhý, samopal. Ani po jejím vyklopení, kdy délka vzroste na 68 cm to není tak špatné. Ergonomie je o několik řádů výše, než u STENa. Doslova nebe a dudy. Sterling se drží přirozeně, dobře se s ním lící, míří a ani se nijak zásadně nepřevažuje vpřed, jak je u zbraní se sklopnou pažbou zvykem. Trochu nepohodlný je zásobník trčící do strany. Pravákovi to tolik nepřijde, ale pro leváka to může být problém. Hlavně nezapomeňte, že tenhle samopal se drží za hlaveň a nikoliv za zásobník.
To je velmi častý mýtus, že se STEN či Sterling drží za zásobníky. Ano, v praxi se to občas dělalo, ale nebylo to doporučováno, protože zvláště u STENa to způsobovalo problémy s podáváním zásobníku.

Tělo zbraně je vyrobeno ze dvou kusů. Prostá ocelová trubka tvoří rám celé zbraně. Prakticky to je pouzdro závěru přecházející do děrovaného předpažbí. K rámu je navařena zásobníková šachta a vyříznuty všechny nezbytné otvory. Na mnoha místech zbraně je použito svařování a každý díl je poctivě nalakován v černé barvě. Těžko říci, jak rychle se barva odře, ale to k těmto zbraním patří. Zespodu je pak upevněna pažbička s lučíkem a kloub sklopné pažby.

K tělu zbraně je dále v přední části navařena pevná muška, v zadní prakticky neseřiditelné hledí. Na horní části zásobníkové šachty najdeme i pojistku zásobníku a vyražený nápis Sterling. Pravou stranu zbraně zdobí výhozí okénko a natahovací páka závěru v matně šedé barvě. Ačkoliv lze pákou pohybovat, odkryje nám okénko pouze pohled na přední část mechaboxu. Byl jsem trochu zneklidněn, protože jsem si uvědomil, že nikde nevidím regulaci hop-up mechanismu. Nahlédl jsem proto do návodu, který mi sdělil dobrou a špatnou zprávu. Dobrá zpráva byla, že zbraň má regulovatelný hop-up. Špatná, že přístup k regulaci je špatně provedený a jeho seřízení není jednoduché. Reguluje se zespoda hlavně rozšířeným otvorem v předpažbí. A ani mým štíhlým prstům to moc nešlo. Takže musíte mít po ruce nějaké kapesní štourátko.
Je to samozřejmě cena za dodržení rozměrů modelu a bohužel, ještě není úplně zaplacena, protože další ústupky vám ještě ukážu.

V zadní části rámu zbraně je pak kryt prostoru pro baterii. Stačí velmi jednoduše sejmout zadní krytku s okem na popruh a je to. Co se velikosti prostoru pro baterii týče, není to žádná velká sláva. Válcový prostor pro baterii má rozměry 8cm na délku a průměr 3,6 cm. Takže to vidím na nějakou menší li-pol baterii. Samozřejmostí je malý konektor.
Zde vidím jeden malý problém. Celá zadní krytka se pojišťuje pootočením a pak ji jistí jen síla pružiny. Což by nevadilo, kdyby na ní nebylo oko na popruh. V tomhle ohledu nemám úplně důvěru, aby se vám krytka náhodou nevyšroubovala. Ale to se ověří až v praxi používáním.

Málem bych zapomněl zmínit sklopnou pažbu. Ač vcelku jednoduše vyrobená, je velmi dobře funkční a pohodlná. Při přepravě se sklápí pod hlaveň, kde se pak zachytí a pojistí sklopením patky. Stejně tak pružina v patce, společně s pružinou krytu prostoru pro baterii, zajistí pažbu při vysunutí. Kloub je k tělu zbraně přivařen, vše je snýtováno či sešroubováno a působí velmi pevným a odolným dojmem. Musím říct, že jsem to vůbec nečekal.

Dost bylo o hlavní části zbraně, přesuneme se níže k pažbičce. Celá spodní část zbraně je totiž jen jakousi krytkou mechaboxu. Ke zbrani je přišroubována a musím říci, drží pevně. Vroubkované střenky jsou plastové, zbytek dílů kovový. Lučík je dokonce přímo součástí mechaboxu. Na levé straně je přepínač režimu střelby, který dovoluje zbraň zajistit, střílet jednotlivými ranami nebo automatem. Spoušť i přepínač jsou kovové.

Poslední částí je zásobník. Velmi jednoduchý vzhled, který je klasicky z venku kovový a uvnitř s plastovým mechanismem, jak je obvyklé u všech elektrik. Byl jsem velmi potěšen, že k této zbrani byl dodán tlačný zásobník na 110 ran.

A co vnitřek zbraně? Nebudu vám lhát, nečekejte hliníkový mechabox od SHS. Mechabox uvnitř této repliky Sterlinga je velmi atypický. Už jen tím, že jde o dělený mechabox. Horní část se vzduchotechnikou je v pouzdře závěru dobře uložena a spodní díl se k ní jen přišroubuje. Vše překvapivě drží pevně. Velmi hezky je řešeno vzájemné uchycení mechaboxů, kdy jsou díly v přední části vzájemně zaklesnuty a v zadní zase sešroubovány. Překvapivě to funguje velmi dobře. Ale na rozdíl od ICS děleného mechaboxu, zde to nevypadá na nějaký upgrade potenciál. Mechabox určitě není na zátěž dimenzovaný. Vnitřní díly ale patří k takovému tomu levnějšímu standardu. Základní kola, plný chromovaný válec, plastová hlava pístu i válce, píst s jedním kovovým zubem a velmi jednoduchý kovový trn. Díly určitě neohromí, ale neurazí, protože na tuto sestavu stačí. Základní bronzová hlaveň má délku 190 mm a je uložena v plastové hop-up komoře. Přesto tento samopal střílí pěkných 115 m/s s 0,20 g kuličkami, což není na takový základ špatné.
Osobně doporučuji pro jeho pohon 7,4V baterii, přestože by někdo mohl namítat, že zbraň nemá MOS-FET. Tuhle krásku si nepořizujete, abyste nastříleli stovky ran. Mimochodem, rozborka sice není nijak reálná, ale je vcelku jednoduchá a rychlá.

START L2A3 je pěknou zbraní. Především je ale tato ocelová kráska velmi bytelně vyrobená a sestavená. Věřím, že tělo vydrží dost. Jako každý kousek, který je replikou starší zbraně, není asi pro běžného airsoftového hráče. Archaický design sice není tak špatný jako třeba u STENa, pro kterého byla ergonomie sprosté slovo, ale na moderní běhaní je zásobník do strany asi nepraktický, stejně jako bezútěšná mířidla. Naopak, tato replika Sterlinga je velmi příjemná na manipulaci a držení. Je to zvláštní, protože to byla po dlouhé době zbraň, se kterou mě bavilo si během pracovní doby hrát, jen tak jí držet, lícit a tak dále. Prostě mazlit. Navíc, kdo říká že není moderní? Vždyť tenhle samopal tvoří základ imperiálního blasteru E-11 z Hvězdných válek! Takže pokud vám přijde zastaralá, můžete si hrát s její přestavbou. Střelecky tato elektrika není špatná, byť nějaký ten rozptyl má, ale děsivě nepraktická regulace hop-up mechanismu a také nemožnost upgradu ji řadí spíše mezi zbraně pro fandy, nebo tématické akce. Dostřel je obvyklý na 115 m/s při této kratší hlavni, takže do CQB by se člověk bát určitě nemusel. Ale chcete-li opět mít něco zajímavého, tak tohle by se vám mohlo líbit.

START L2A3 lze zakoupit na Bohemia Air Soft za 10851 Kč ve standardní záruce, nebo pak s dekorační slevou 500 Kč.