Tato řada zbraní nazvaná SA80 (Small Arms 1980s) byla určena pro přezbrojení v 80. letech. Přes problémy s typem munice byla nakonec v roce 1985 zbraň zavedena do výzbroje. Naneštěstí hned po svém zavedení se na této pušce projevilo mnoho vad a problémů, které vy vrcholili v roce 1997, kdy se rozhodlo o úpravách a vylepšení stávajícího modelu L85A1. Během let 2000-2002 provedla firma Heckler&Koch všechny nutné úpravy na dvou třetinách vyrobených zbraních a mnoho much se tak vychytalo. Bohužel stále některé zůstaly, především co se týče údržby zbraně. A tuto krásnou, rozporuplnou zbraň, dostáváme do ruky i my, příznivci kuličkových zbraní. A co je mnohem zajímavější, jedná se o plynovou verzi s blowbackem. Výrobcem není nikdo jiný, hlavní výrobce dlouhých blowback zbraní, Taiwanská firma WE-tech.

První dojem je jasný. Je těžká. Nejen sama o sobě, ale i rozložením váhy. Zbraň není až tak dobře vyvážena, ale díky bullpup konstrukci vám umožňuje její používání v jedné ruce. Sice to chce trochu síly, ale dá se tak i pohodlně mířit. Ovšem i po zalícení jde veškerá váha zbraně stále jen na jednu ruku a působí těžce. Pro někoho možná trochu nezvyklé, ale toto je asi cena za krátkou zbraň s dlouhou hlavní.



Tělo zbraně je pevné, a nijak se nehýbe. Máte pocit kompaktního bloku materiálu, na kterém je pár plastů. A v zásadě je to skoro pravda.
Celá zbraň má tělo z kovu a pažbení plastové. Hlavní díl těla je ze dvou lisovaných dílů z kvalitního plechu. Hlaveň také klasicky kovová a kovový tlumič výšlehu. Ovládací prvky a nosné ucho jsou také z kovu.




Pažbení, tedy předpažbí, pažbička a lícnice, je z velmi dobře provedeného plastu s dobrou povrchovou úpravou. Plast jako takový je dobře vyroben a má jen minimum otřepů. Patka pažby je pak zelená gumová a velmi pohodlná v protiskluzové úpravě. Předpažbí je pevně usazené a není možnost s ním nijak pohnout. Barvy jak kovů, tak plastů jsou reálné a především všechny stejné. Žádné odlišnosti odstínů či materiálů.



Co se mi velmi líbilo na celé zbrani, byla její reálná rozborka. Vytáhnete dva čepy a zbraň rozložíte na dva kusy.



Z horního dílu pak bez problémů vyjmete samotný plynový mechanismus. Nosné ucho je odnímatelné a pod ním je speciální 18mm lišta pro montáž příslušenství.



Samozřejmě, že po montáži dané optiky od WE by vám pak muška překážela a proto se dá bez problémů odmontovat i ta. Samozřejmostí jsou oka na popruh a závit na vyšleháku má 14mm levotočivý.



Přepínač střelby je trochu atypicky umístěn takřka až u ramene na levé straně zbraně.



Pojistka spouště je naopak umístěna přímo za spouští a v dosahu ukazováčku.



V první chvíli je celý úchop trochu nepohodlný, ale jakmile si zbraň zapřete o rameno a zalícíte, je ovládání zbraně náhle intuitivní a ani míření, či přebíjení zásobníků není tak nepohodlné, jak se na první pohled jeví. I váha zbraně najednou není nijak nepříjemná. Prostě máte skutečně pocit, že máte v rukou kus železa, jak se říká. Nicméně vzhled není všechno, důležité jsou parametry.

Délka zbraně je rovných 80 cm a váha 4,1 kg včetně prázdného zásobníku. Zásobník je přesně na 30 ran, má kovové tělo i slušnou váhu 360g. Zásobník je standardní pro plynové zbraně WE řady M4 na Green Gas. Samozřejmě že firma WE nabízí i zásobník na CO2 12g bombičky.



Samozřejmě v případě plnění Green Gas počítejte s dobou plnění cca 10 sekund či o trochu více. A jaký že má zbraň výkon?
S 0,20g kuličkami je výkon přesně 132 m/s s klasickým Green Gas (doporučil bych plyn Cybergun Extreme blowback pro zvýšení výkonu). Na jedno naplnění jsme vystřelili 45 ran, takže plyn je tak akorát na jeden zásobník a půl. Při vystřelení poslední kuličky prvního zásobníku ukazoval měřák 115 m/s (opět pro větší výdrž bych doporučil plyn Pro Tech). Takže parametry standardní. Co mě však nadchlo, je ovládání jako u ostré, takže před prvním výstřelem je nutné natáhnout závěr a při střelbě se páka závěru pohybuje. Zpětný ráz je silný a při dlouhé dávce to chce zbraň držet pevně v rukou. Rázy do ramene určitě pocítíte a pocit ze střelby je úplně jiný, než z AEG zbraně. Každý výstřel má pořádný zvuk a dávka je skutečně úžasná. Vzhledem k tomu, že se jedná o plynovku, tak je kadence vcelku vysoká. Nicméně zpětný ráz a málo kuliček v zásobníku vám nedovolí praktikovat dlouhé dávky, jako u AEG. Při vystřelení poslední kuličky zůstane závěr v zadní poloze a vy tak máte pocit skutečné zbraně v rukou. Navíc zbraň je z řady Open Bolt, tedy natažená páka závěru neodkrývá nějaký kus plechu, ale skutečně prázdnou šachtu na patrony. Pocitově a funkčně jsou plynové dlouhé automatické zbraně skutečně nejúžasnější.



Příslušenství je vcelku chudé. Trubičková rychloplnička, iambus na seřízení hop-up a manuál ke zbrani. Tady musím ale WE-tech pochválit, protože i když je návod v písmu rozsypaného čaje, má spoustu černobílých obrázků a i laik pochopí, jak zbraň rozebrat, kde se dá s čím hýbat, či co seřídit. Jediné co se však nedozvíte (minimálně já to nepochopil), je jak seřídit hop-up. Chvilku mi to také trvalo, než jsem na to přišel. Hop-up se seřizuje za pomocí červíku umístěného uvnitř zbraně na horní straně čela hop-up komory. Seřízení skrz výhozí okénko je dost nepohodlné, lepší je rozebrat zbraň, ale to zase není praktické. Osobně se mi to moc nelíbí a vidím to jako nedostatek. K těm nedostatkům určitě musím přičíst i atypickou lištu na montáž puškohledu na zbraň.

Takže nějaké zhodnocení? Na bojové použití to asi nebude zrovna snadná zbraň, jelikož nízká kapacita v zásobníku je značně limitující. Na druhou stranu, výkon není nikterak špatný a všeobecně platí, že pořádná rána z plynovky má větší respekt, než z AEG. Samozřejmě, že možnost používat široké spektrum plynů (viz. Předchozí článek o plynech), vám dovolí zbraň trochu přizpůsobit vašim potřebám a požadavkům. Výhodou je určitě mechanická jednoduchost dlouhých plynovek a věrné modelové zpracování. A samozřejmě blowback. Tohle je podle mě to nejúžasnější na této zbrani. Pokud chcete zažít nový pocit ze střelby, volte tuto zbraň, nebo jakoukoliv jinou dlouhou GBB plynovku z široké řady těchto zbraní od firmy WE. Výrobce totiž nabízí několik modelů řady M4, ale také AK, M14 a G36.

Foto a text - Petr a Alfred