Na začátek se vysvětleme, jak funguje standardní airsoftový granátomet. Granátomet jako takový je pouze trubka se spoušťovým mechanismem. Jádro granátometu je totiž v patroně, která se do něj musí před každým výstřelem vložit. Patrona je v praxi malá nádržka na plyn a kuličky. Spouštěcí mechanismus granátometu pouze udeří do ventilu patrony a obsah patrony vylétne ven – tedy jen obsah patrony, nikoliv patrona, která stále zůstává v granátometu. Vzhledem k tomu, že obsahem patrony jsou většinou airsoftové kuličky či paintballové kule, jsou granátomety v angličtině často označovány jako „BB shower“ - tedy sprcha kuliček.

Po výstřelu je nutné patronu vyjmout, znovu ji naplnit a teprve poté je možné ji znovu použít. To je velmi důležité, pro provoz vašeho granátometu vám teoreticky stačí jediná patrona. Samotný granátomet je bez patrony k ničemu, naopak patronu lze odpálit i v ruce (tedy, jak které, povíme si později). Nicméně takto lze ve stručnosti shrnout funkci granátometů.

Historie granátometů

Asi první značky, které začaly s výrobou granátometů, byly japonské značky CAW (Craft Apple Work) a Sun Project (někdy jen SunPro). Obě značky už v devadesátých letech představily vlastní varianty funkčního airsoftového podvěsného granátometu M203. A samozřejmě velmi záhy se začaly přidávat i další značky jako G&P či Tokio Marui. Především G&P se na tomto poli úspěšně drží dodnes. Povětšinou šlo o granátomety typu M203, nicméně poptávka po nich brzo vedla k tomu, že se objevily i jiné typy. Asi nejznámější z prvních granátometů byl M79, který bylo možné pořídit jak v klasické dlouhé verzi, tak se zkrácenou hlavní a pažbou. Později se objevují pistolové granátomety, mini granátomety v AN-PEQ boxech, různé verze „stand alone“ granátometů a nakonec i revolverové a podvěsné granátomety pro další řady útočných pušek. Časem vznikaly i různé repliky protitankových zbraní, jako Bazooka, Panzerfaust, RPG-7 a dalších, které ale fungovaly na stejném principu jako jakýkoliv jiný granátomet – tedy na patronu. Vývoj modelů šel mílovými kroky kupředu, samotná technologie a funkce už tak rychle nepostupovala. A to platilo i pro patrony. Zatímco na počátku byla patrona jen nádržkou s plynem a prostorem pro volně nasypané kuličky, později přibyla sada hlavní v přímo patroně, ale v zásadě se nejednalo o nic převratného. Až v posledních letech se objevují nové pokusy o oživení konceptu granátometů skrz nové patrony. A věru, jedná se o řešení více než zajímavá.

Vývoj patron do granátometů

S postupujícím časem šla každá značka samozřejmě vlastní cestou. Jádrem vývoje byla totiž právě patrona, nikoliv samotný granátomet. Na tom totiž kromě vzhledu nebylo co vylepšovat. Jak jsem zmínil výše, první patrony byly pouhou nádržkou na plyn. Před touto nádržkou byl prostor, kam jste volně nasypali kuličky či cokoliv jiného a zajistili je záslepkou na šňůrce. Po odjištění plyn vymetl obsah patrony ven. Vlastně to samé jako u plynové zbraně. V této době se ustálil standard rozměru patron na 40mm po vzoru skutečných patron a dodnes se ho všichni výrobci řídí.

Vzhledem k tomu, že komora pro kuličky byla veliká a samotné kuličky neměly žádné vedení, byl dostřel omezený, cca do 15 - 20 metrů – a to výstřel obsahoval kolem 60 kuliček dle typu patrony. Tento typ patrony používaly granátomety Sun Project. CAW naopak zavedl moderní typ patrony, které měly řadu otvorů, které mohly vést kuličky, ale nutily uživatele používat již výhradně 6 mm kuličky (dříve se do patron dávaly ke kuličkám různé prášky či mouka, čistě pro efekt). Patrony vystřelily o něco menší množství kuliček (zhruba 18 – 30 ran), ale zase o něco dál, kolem 20 – 25 metrů. Stále na klasický plyn. Naneštěstí, zde se vývoj téměř zastavil. Vzhledem k uvedeným dostřelům a počtu kuliček je jasné, že spíše než jako granátomet, fungovaly tyto zbraně jako brokovnice na jednu ránu. Právě v této době vznikl termín „BB shower“, protože kuličky na cíl dopadaly téměř vždy po balistické křivce shora pod úhlem a ve velkém množství. Bohužel, bylo nutné volit mezi plošným účinkem s velmi krátkým dostřelem, nebo o trochu vyšším dostřelem, ale jen s velmi malým plošným účinkem. Ač se to nezdá, v éře zbraní s výkony do 100 m/s, v době kdy mnoho lidí používalo manuální zbraně, to nebyla tak špatná věc. Granátomety tehdy byly použitelné a byla s nimi legrace, i když tehdejší ceny tyto zařízení předurčovaly jako doplněk pro ty, co na to mají. Což byla doba ještě před deseti lety.

Naneštěstí se vzrůstajícím výkonem zbraní a s tím, jak se vytrácela exkluzivita airsoftu (rozuměj, airsoft zlevňoval), začali výrobci přemýšlet, jak zatraktivnit i granátomety. Přeci jen, doplněk ke zbrani to nebyl špatný, ale když by i něco uměl, jistě by byl atraktivnější. Bylo nutné vyvinout nový typ patron. Zde se na scéně objevuje značka Madbull, která jako jedna z prvních šla cestou nejjednodušší. Použila zkrátka silnější plyn CO2 a patrony vyrobila bytelnějši a spolehlivější. Jednoduché řešení fungovalo. Dostřel se o něco zvětšil, a na stejnou vzdálenost dovolilo CO2 vystřelit větší množství kuliček. S maximálním dostřelem zhruba 30 - 35 metrů bylo možné vystřelit cca 150 kuliček. A Madbull nabízí své patrony v rozmezí od 18 do 200 kuliček na jedno vystřelení. A vystřelit na jednu ránu oblak 200 kuliček, to už znamenalo hodně mrtvých nepřátel. Další značky začaly Madbull v tomto konceptu napodobovat, tedy upravit své patrony pro použití CO2. Změnily se trochu mechanismy či provedení, ale pokrok to nebyl nijak úžasný.

Zde jen namátkou uvedu patrony od ICS, které vydrží tlaky CO2 díky tomu, že mají i v porovnání s Madbull patronami mnohem jednodušší mechanismus. Díky tomu jsou i levnější, aniž by ztratily něco ze své spolehlivosti.

Madbul a další značky se pokoušely jít ještě různými systémy vystřelovaných polystyrénových šipek, či pěnových projektilů, ale nebylo to ono. Také se objevily pokusy o minomety na principu praků, vodních raket či zvětšeného principu granátometů. Nic z toho nebylo to pravé. Jednak tomu chyběl plošný efekt, který dané projektily neměly, jednak ne vždy se jednalo o bezpečná zařízení v případě zásahu hráče, ale především bylo potřeba něco ve stylu „vystřel a zapomeň“, tedy projektil, který už nebudete muset hledat. Navíc, princip granátometu se nezměnil, protože to pořád byla spíše brokovnice. A to byl kámen úrazu. Granátomety se tak omezily na funkci ničitele vozidel za pomocí paintballových kulí. Na ničení živé síly měly zkrátka moc malý dostřel. Zvláště v prostředí českého airsoftu s vysokými výkony, se granátomety jeví jen jako stylový módní doplněk ke zbrani či výstroji. Všeobecně se v rámci Evropy a Ameriky granátomety nijak zásadně nepoužívají, ale v Rusku je to jiné.

K té brokovnici. Připomnělo mi to, že podvěsný granátomet M203 od Tokyo Marui byl skutečně jen brokovnicí. Dokonce jste do něho dávali klasické patrony do brokovnice, v granátometu byly tři hlavně a vy jste ho zkrátka nabíjeli jako manuální brokovnici.

Velmi nedávno se totiž v airsoftu objevila další cesta, která má ovšem svá úskalí. Říká se, že Rusko není země, ale životní styl. A možná právě proto tam někoho napadlo, že je načase vytvořit skutečný granátomet. Fungující jako granátomet. A střílející taky daleko jako granátomet. A tak vznikly TAG granáty pro airsoftové granátomety. A je potřeba na to jít opět přes patronu. Tým nadšenců vyvinul speciální vložné patrony, které jste mohli dát do granátometů. Do této vložné patrony jste pak vložili konkrétní speciální granát. Stačilo naplnit plynem a granát dokázal letět kolem 80 m, aby vzápětí po dopadu zasáhl cíl barevným práškem či měkkým projektilem. Na první pohled to není úžasně, ale povedlo se vystřelit kapsli s barevným práškem, která letěla 80 metrů a po dopadu se rozbila. Ale ruští vynálezci šli dál. Dostřel máme, chce to plošný efekt. A tak přišla ke slovu pyrotechnika. Speciální typ patrony totiž může před či po dopadu i explodovat a vymrštit množství kuliček všemi směry. A v této chvíli by se dalo říci, že byl vývoj granátometu na airsoftové kuličky ukončen. Jenže to má problém. A to v mnoha zemích ve světě. Prvním je to, že vystřelujete vcelku těžký a velký objekt, překračující povolené limity energií na výkon zbraní ve většině (spíše všech) evropských zemích. A nic to nezmění na tom, že tvůrci ukazují, že nebezpečí nehrozí ani při zásahu na kontaktní vzdálenost. Druhou je výše zmíněná pyrotechnická slož, která zařídí zpožděný výbuch. Ač se jedná o nepatrnou nálož (i když...) stále to je jako byste po někom házeli petardy či stříleli ohňostroj a to je v mnoha zemích (včetně té naší) nemyslitelné.

A ano, já vím, že svého času po sobě lidé házeli všelijaké trhaviny ve formě sádrových granátů, ale ne na 80 metrů. Zkrátka v praxi si člověk toto zařízení nemůže vychutnat ani jako ideálního ničitele aut, protože i čistě barvící projektil je vcelku nebezpečný. Minimálně z pohledu zákona v mnoha zemích, včetně té naší.

A proč vám o tom píši? Jen abych ve vás vyvolal pocit, že tu je zase něco, co si asi nikdy neužijete. Ale aby vám to nebylo líto, jeden výstřel z takového granátometu může přijít na cca 200 korun. A to je prozatím hlavní zabiják potenciálu této zbraně. Ono minout cíl pak je něco jako když vezmete bankovku a roztrháte jí. Na rozdíl od klasických granátometů na airsoft, toto není hračka pro chudé...

Zajímavosti

Mimochodem, toto není jediná specialita na poli granátometů. Velmi zajímavým vynálezem byly i mini 28mm patrony pro speciální granátomety značky Mosquito. Pomineme-li, že se jedná o patrony do granátometu maskovaného jako AN-PEQ zařízení, je na nich zajímavý malý rozměr. Dle mého tyto patrony měly potenciál fungovat jako potencionální platforma pro brokovnice. Jedna patrona mohla mít dle typu 18 nebo 32 kulí. A to je pro brokovnici více než dost. Škoda že toho dodnes nikdo nevyužil...já sám jsem si kdysi jeden kousek pořídil, dokud se vyráběly a kdo ví, až budu jednou starší a bohatý, něco s ní vymyslím...taková brokovnice Striker, CAWS, Razor Jackhammer...hmn.

Na stejném principu jako granátomety mimochodem fungovaly i některé typy airsoftových min Calymore či nášlapných min Madbull (i když ty jsou dimenzované jen na prášek a nikoliv kuličky). I ty lze svým způsobem považovat za granátomety. Na začátku jsem hovořil o Sun Project. Jejich mina fungovala stejně jako jejich patrony do granátometů. Záslepka na provázku a pak už jen otevřít ventilek...

Granátomety dnes

V dnešní době představuje průměrný granátomet výmetné zařízení pod zbraní či jako samostatná zbraň a patronu na CO2. Používají se patrony buď na cca 60 – 80 6mm kuliček na ničení živé síly, nebo na cca 4 paintballové kuličky pro ničení vozidel. To je nejběžnější použití. Standardně se kupuje granátomet zvlášť a patrony zvlášť. A co si lze dnes rozumného pořídit?

Podvěsné granátomety

Lze je sehnat v ceně od cca 2500 Kč do zhruba 8000 Kč. V dnešní době můžete pořídit buď granátomety ke konkrétním řadám zbraní, konkrétně dlouhý a krátký M203 granátomet pro řadu M14/M4, granátomet GP25 pro řadu AK74, granátomet AG36 pro řadu zbraní G36 a nakonec EGLM pro řadu zbraní SCAR. Tyto granátomety jsou dimenzovány pro uchycení na konkrétní typy zbraní, takže nejsou univerzální. Většina z nich dnes střílí standardní 40 mm patrony. Jen výjimečně některé střílí projektily s trochu jiným rozměrem patrony – hlavně starší granátomety, jako G&P GP25, Classic Army GP30 a starší ICS M203. Ale s těmi se dnes téměř nesetkáte.

Dále můžete pořídit univerzální granátomety na R.I.S. lišty, které lze přidělat na jakoukoliv zbraň s R.I.S. lištou. Většinou fungují na principu granátometu M203, byť jejich vzhled je jiný. Asi nejtypičtějším představitelem jsou granátomety Madbull XM203. Nabízí se ve třech délkách a třech barvách.

Všechny výše zmíněné granátomety mají společné to, že až na ty nejlevnější kousky jsou celokovové, většinou pěkného provedení a není na nich moc co rozbít. Mají vždy pojistku, což je u granátometu věc k nezaplacení.

Nikdo nechce zažít ten pocit, když ho náhodou odpálíte.

Co se pořízení týče, je vždy nutné myslet na to, že výrobci je obvykle dimenzovali na vlastní řady zbraní, takže kompatibilitu rozdílné značky zbraně a granátometů, nelze vždy zaručit, i když třeba u M203 granátometů to obvykle nikdy problém nebyl. Spíše narazíte třeba u AG36, kde je granátomet součástí celého předpažbí, které musíte vyměnit. Pokud si nejste jisti, volte granátomety pro R.I.S. lišty, se kterými je nejméně problémů, byť zrovna u Madbull granátometů úplně neoceňuji pozici spoušťového tlačítka pro odpálení.

Kompletní aktuální nabídku podvěsných granátometů Bohemia Air Soft naleznete ZDE.

Samostatné granátomety

Tyto granátomety jsou buď podvěsnými granátomety se speciální pažbou a rukojetí, nebo naopak přesnými replikami různých policejních a vojenských granátometů. Hlavní je, že takovýto granátomet je zkrátka samostatnou zbraní a proto se jim říká „Stand alone“. Cena se pohybuje různě, od cca 3500 Kč do zhruba 8000 Kč.

Dělí se na dva typy. Jednoranné a revolverové.

Je vám jasné, že jednoranný granátomet není velká výhra, podobně, jako vás nespasí M203 pod hlavní, když vám dojde munice či baterie ve zbrani ke které je přimontována. Přesto svoji funkci splní více než dobře a jeho největší předností bude nízká váha, snadné míření a manipulace.

Takovým nejtypičtějším zástupcem je třeba granátomet M79 od King Arms nebo GL-06 od ASG. Oba přebíjíte jako lámací brokovnici. Má to styl, je to jednoduché a funkční. Oba mají kovovou hlaveň a dle provedení buď dřevěné, nebo plastové pažbení. V případě ASG GL-06 je navíc granátomet opatřen sklopnou pažbou a celkově je dimenzován pro použití v rámci moderního boje. Příkladem pro podvěsný granátomet opatřený pažbou je třeba zmíněný EGLM pro SCAR.

Kategorií samotnou, jsou protitankové zbraně, které sice umí vystřelit granátometnou patronu, ale nebudu lhát, většina to dělá jen proto, aby něco dělali, ne proto, že by to dělaly dobře. Je to spíše jen vizuální doplněk. Lepší službu v praktickém použití vám udělá granátomet od ASG. Tedy udělal by, kdyby nebylo revolverového granátometu od ICS...

Asi nejpopulárnější, zároveň levnou a funkční alternativou k praktickému použití v boji, je právě revolverový granátomet od ICS. Revolverový granátomet ukázala před lety už CAW, ale cena byla astronomická. Ale ICS dokázalo nabídnout lepší granátomet za nižší cenu. Celoplastová konstrukce je dost bytelná, zároveň dost lehká na to, aby ho mohl použít kdokoliv, kdo se nebojí. Hlavní předností je ale možnost poloautomatické střelby, kdy můžete postupně vystřelit 6 ran. A to už je pěkná palebná převaha. Zajímavostí je i technické provedení, které je čistě mechanické. Aby se buben sám otáčel, je nutné ho natáhnout. Pružina už zajistí, že se po každém zmáčknutí pootočí. Disponuje výsuvnou pažbou, jejíž úhel lze nastavit tak, aby bylo možné co nejefektivněji zasáhnout cíl. Montážní lišty dále dovolují připevnit rozličné zaměřovací příslušenství. V současnosti nejlepší varianta poměru cena/výkon/styl.

Nicméně k té ceně je nutné připočíst fakt, že je nutné si koupit i šest kusů patron – ty lze koupit buď přímo jako sadu od ICS, nebo jednotlivě od jiných výrobců.

Kompletní aktuální nabídku samostatných granátometů Bohemia Air Soft naleznete ZDE.

Patrony

Není nutné složitě řešit problematiku patron. Hlavní ale je si dávat pozor při plnění, aby vám patrona nevystřelila. Zvláště patrony čistě na Green Gas se snadno odpálí, při neopatrné manipulaci. Lze je odpálit i v ruce, pokud stisknete ventil. CO2 patrony mají sice vyšší tlak a jejich odpálení v ruce není tak snadné, ale lze to udělat i u nich. Tolik k bezpečnosti a pro pořádek přiblížím tři nejběžnější typy.

Prvním typem je patrona určená pouze na 6 mm nebo 8 mm kuličky. Záleží na provedení. V praxi platí, čím méně kuliček, tím vyšší dostřel. Ideál je kolem 50 – 80 ran. Je to dobrý poměr dostřelu a plošného efektu. Ceny jsou kolem 1300 – 2000 korun za kvalitnější patronu od Madbull na CO2, popřípadě o něco nižší za výhodná balení více kusů. Lze koupit i levnější neznačkové patrony, ale zde může být občas problém s životností. Jsou ideální, pokud chcete granátomet vyzkoušet. Pokud to ale myslíte s granátomety vážně, kupte spíše prověřenou značku.

Druhým typem jsou kontejnerové patrony, které mají zkrátka prostor pro vsypaní „čehokoliv“ chcete a i vystřelí „cokoliv“ chcete. Standardně se plní kuličkami, paintballovými kuličkami a nebo práškem. Cena je srovnatelná s ostatními patronami.

Posledním typem jsou vrhače projektilů, obvykle gumových projektilů, gumových čepiček, polystyrenových a pěnových šipek apod. V běžné hře se v podstatě nevyužívají.

V dnení době má smysl používat jako náplň téměř vždy jen CO2, pokud to vaše patrona dovoluje. Z toho důvodu lze zakoupit různé plničky a redukce pro přepouštění z CO2 bombiček.

Kompletní aktuální nabídku granátů a patron Bohemia Air Soft naleznete ZDE.

Mimochodem, specialitou je pak Madbull puškový granátomet. Na zbraň si dáte speciální tlumič výšlehu, na který můžete kdykoliv nasadit patronu ve tvaru puškového granátu a výstřelem jí odpálit. Taková zajímavá a realistická věc. Jen škoda toho ošklivého tlumiče výšlehu, který musíte používat.

Praktické použití

Jak tedy v současnosti skutečně využijete granátomet? Na mil-sim akcích jsou granátomety využívány pro střelbu patron s barvícími kuličkami či prášky, aby symbolicky ničily vozidla. Je to dle mého dobrá cesta na jejich využití. Podobně se používají i samostatné granátomety. Na ničení živé síly se až tak často nevyužívají, přestože svůj potenciál v použití stále mají. Ty jednoranné jsou například vhodné, pokud používají patronu s velkým počtem kuliček. Jsou ideální na přepady ze zálohy, nebo vyčištění vstupních prostorů do budov. V tomto ohledu je revolverový granátomet velmi často používán jako brokovnice k čištění budov ihned po vstupu. Není před ním kam uhnout a na krátké vzdálenosti to je zabiják. Podvěsné granátomety jsou praktické a skladné a svoje využití nachází v útoku na zákopy, kde balistická křivka dovoluje trefit ukrývající se obránce a nebo přímou palbou trefit úzké průzory střílen.

Samozřejmě je otázkou, kdo jak má nastavena pravidla a je zvyklý přiznávat volně padajícím kuličkám, když se krčí v zákopu.

Dle mého, ačkoliv není granátomet něco, bez čeho by člověk nemohl žít, je to zbraň, která má co nabídnout i v dnešní době. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že rájem pro granátomety je členitý terén či hustá vegetace. A věřte, že výstřel do naloženého auta plného lidí, nebo místnosti plné obránců, je k nezaplacení. A přepady křižovatek, či náhlé útoky na budovu se s nimi praktikují mnohem lépe.