90. léta a počátek tisíciletí, byl pro americkou armádu ve znamení několika konfliktů. Invaze na Panamu, válka v Zálivu, Somálská občanská válka, účast v Jugoslávské válce a samozřejmě válka v Afgánistánu a Iráku či Libyji. Bylo toho dost a ještě pořád se válčí. Všechny tyto konflikty zahrnovali i boje v městských oblastech, budovách či jeskyních, tedy to čemu se říká CQB. Právě v těchto situacích vynikala nejvíce jedna zbraň a tou byla bojová brokovnice. Brokovnice je vhodná nejen pro samotný boj na krátké vzdálenosti, ale též je to skvělý nástroj pro prolomení se dveřmi, či různými překážkami. Je to neocenitelný pomocník, jak by vám potvrdila snad každá policejní jednotka na světě. Ale i použití při boji na krátké vzdálenosti v nepřehledné džungli či zákopech ukázalo, že brokovnice není jen zbraň na lovení drobného ptactva. Asi nejdelší služební historii a tradici má v jejím použití americká armáda, což stojí za obsáhlejší povídání z historie...

Americká armáda nasadila brokovnice už v zákopech první světové války v roce 1918, jako jediná ze všech hlavních válčících stran. Právě v zákopech první světové války se zrodil moderní koncept bojové brokovnice americké armády. Legendární Model 1917 Trench shotgun byla ve skutečnosti dvacet let stará brokovnice Winchester M1897 na šest ran, ovšem se zkrácenou hlavní, krytem na hlavni proti popálení a velmi často také bajonetem. Do této podoby ji nechal upravit Generál Jonh Pershing, který ještě jako kapitán, během Filipínsko-americké války (1898), zažil boje zblízka proti fanatickým kmenům Moro, které útočili často jen noži a meči. Zastavovací účinek pušek i revolverů byl nedostatečný, ale naopak se velmi osvědčila brokovnice. Brokovnice M1917 střílela projektily 00 buckshot, které vynikají nízkým zpětným rázem a velkým zastavovacím účinkem. Každý takový projektil obsahoval 9 olověných broků o průměru .330 palců, tedy 8,4 mm. Zásah nechráněného těla takovou zbraní byl extrémně smrtící, zvláště v prostředí zákopové války. Navíc mohla M1917 střílet tzv. „slamfire“. Tedy stačilo držet spoušť a pumpovat. Jakmile jste totiž spodním pažbením pohnuli do přední koncové polohy, brokovnice znovu vystřelila. Zkušený střelec tak dokázal všech šest ran vystřílet během dvou vteřin. Je nutné si uvědomit, že v úzkém zákopu nebylo příliš potřeba mířit a tak šlo o vskutku smrtící střelbu.
Kromě brokovnice Winchester ovšem měli americké expediční síly i arzenál komerčních brokovnic hned několika jiných značek, jako například Remington Model 1912.

Možná jste to nevěděli, ale Německá vláda během první světové války prostestovala proti použití brokovnic u americké armády, protože brokovnici považovala za nehumánní zbraň. V souvislosti s tím dokonce Americkou vládu upozornila, že v souladu s údajným porušením článkem 23(e), Haagské úmluvy z roku 1907, ze strany američanů, popraví každého amerického vojáka, kterého zajme, bude-li u sebe mít takovou zbraň, či munici do ní.
Článek 23(e) - je zakázáno používat zbraně, projektily nebo materiál, který způsobuje zbytečné utrpení zasaženému.
Mimochodem, Američané si na počátku přivezli jen asi 50 brokovnic na každou divizi (každá měla cca 28 tisíc mužů). I to ukazuje, jak moc výraznou zbraní se brokovnice v zákopech stala.
Ano, stěžovalo si to Německo, které v rozporu se stejnou úmluvou nasadilo do boje chemické zbraně a rozpoutalo neomezenou ponorkovou válku. Americký Generál Pershing v reakci na to prohlásil, že pokud tomu tak bude, tak Američané popraví každého zajatého Němce, který bude mít plamenomet, nebo pilový (zubatý) bodák. Dle historických záznamů nakonec nebyl nikdy popraven ani americký, ani německý zajatec z výše uvedených důvodů.
Chemické zbraně později použili i spojenci, takže si nemají co vyčítat. Pro zajímavost, jak moc byla brokovnice účinná,tak 27. září, 1918, jistý seržant Fred Lloyd údajně systematicky postupoval skrz Němci obsazenou malou francouzskou vesnici, přičemž neustále střílel ze své brokovnice. Podařilo se mu zahnat na útěk 30 německých vojáků, aby poté zkolaboval vysílením. Jelikož množství zdrojů používá stejné citace a popisy, je otázkou, jestli se toto stalo či ne...ale nereálné to podle mě není.

Brokovnice se skutečně osvědčila a přestože za druhé světové války našla využití jen v některých částech středomoří, americká armáda se brokovnic nikdy nevzdala. Dobře udělala, protože už ve válce ve Vietnamu se znovu ukázalo, že prostředí husté džungle a nepřátelských opevnění či tunelů, je brokovnice skvělým pomocníkem. Už to ovšem nebyla éra M1917, protože ta byla nahrazena M1912 a ještě oblíbenější brokovnicí Ithaca M37. Jak se blížila studená válka ke konci, snižovala se možnost velkého konfliktu, ale naopak vzrůstaly teroristické hrozby. Hned po pádu sovětského svazu se ukázalo, že bojové brokovnice mají v americké armádě oprávněné místo. Ve všech konfliktech se začalo ukazovat, že brokovnice je nezbytnou součástí amerického vojáka. Ten posledních třicet let používá už moderní brokovnice Remington a Mossberg. Bohužel, s ohledem na použití brokovnice, musí voják mít kromě ní i standardní pušku. Nošení dvou zbraní současně ovšem vojáka velmi limituje. Je to nepraktické, je to zátěž navíc a tak dále. Změnilo se i použití samotné brokovnice, která slouží už spíše jako prostředek pro vniknutí do objektů a překonání dveří či zámků, než jako pouhá bojová zbraň.

Na přelomu tisíciletí americká armáda proto zhodnotila, že už je skutečně na čase, vymyslet pro vojáky lepší řešení. Bylo nutné snížit počet zbraní, které vojáci nesou, což se týkalo především speciálních jednotek. Jednu z cest ukázala už v 80. letech americká Knight's Armament Company, která představila podvěsnou brokovnici „Masterkey“. Šlo v podstatě jen o zkrácenou brokovnici Remington M870, ovšem bez pažby, v podvěsu pod standardní útočnou pušku. Americká armáda shledala tento koncept použitelným, ale zahájila vývoj vlastní podvěsné brokovnice. Podvěsné řešení má totiž řadu výhod. Jednak nižší hmotnost, praktičnost a samozřejmě fakt, že taková brokovnice je ihned po ruce, aniž by vojákovi překážela.

Vývoj začal už na konci 90. let, ale skutečné úsilí začalo být vyvíjeno až po prvních zkušenostech z války proti terorismu v Afgánistánu a Iráku. Právě zde se ukázalo, že vojenské jednotky nevykonávají jen běžnou bojovou činnost, ale často musí provádět operace tzv. Černé taktiky. To je ovšem doména spíše policejních jednotek, které na to mají nejen výcvik, ale i vybavení. A právě vybavení pro průnik do budov či skrz dveře, je to, v čem policie vyniká. Celý vývoj vyústil v novou brokovnici XM26 MASS (Modular Accessory Shotgun System). Ta byla už od roku 2003 ojediněle přidělována některým jednotkám, aby se plně odladila. V roce 2011 pak byla v plošně zavedena do výzbroje americké armády a nahradila tak brokovnice Mossberg M500. Airsoftová replika brokovnice XM26 na sebe nenechala dlouho čekat a já jsem rád, že ji mohu zrecenzovat.

PPS XM26 se objevila už v roce 2015. PPS patří mezi značky, které vyrábí jak díly, tak i zbraně. Není to výrobce, který by každý znal ale pár stop už na airsoftovém poli má. Ať už upgrade díly. Nebo jeho plynové pušky Kar98k a Mosin. V případě XM26 se ale jednalo se o zcela nový produkt, který zatím na trhu nebyl. Možná i proto, že XM26 je pořád vcelku čerstvá zbraň. Dodávána je celá zbraň, společně s jedním zásobníkem na pět ran a dvěma plynovými patronami. Už po vytažení z krabice musím uznat, že jsem trochu překvapen. Očekával jsem celoplastovou kontrukci a nízkou hmotnost. Když jsme zbraň vzal do ruky, hmotnost nebyla skutečně velká. O to více jsem byl potěšen, že tělo zbraně je vyrobené z kovu a plastové zůstalo pouze pažbení. V krabici se zbraní byl samozřejmě jeden zásobník na pět ran a dvě plynové patrony. Nechyběla ani montáž pro podvěs a návod.
Návod byl provedený hezky, ovšem chyběla v něm jedna zásadní informace, na kterou musí uživatel přijít sám. K tomu se ale dostaneme.

PPS XM26 je plynová pumpovací patronová brokovnice, která může být použita samostatně, nebo ji lze použít i jako podvěs pod útočnou pušku. Tělo brokovnice je sestaveno. Konstrukčně je tato brokovnice postavená bytelně. Tělo je vyrobeno ze dvou kovových částí, které jsou spojené šrouby. Jsou to v podstatě dvě půlky, mezi kterými jsou kovové bloky. Vše je pevné, působící odolně, ale přesto si hranatý design zachovává štíhlost. Kovové tělo je provedené slušně. Sem tam oděrka na hraně, nebo malinký škrábanec, ale celkově je kvalita velmi dobrá. S ohledem na to, že plyn je v patronách, musí se do zbraně vejít v podstatě jen vyhazovač patron a spoušťový mechanismus. Díky tomu má samotný granátomet váhu 1,6 kg. Když už jsem u toho, tak celková délka je 73 – 82 cm, ale po odstranění pažby a použití jako podvěsu má brokovnice délku pouhých 42 cm.

Plastové pažbení reprezentuje pažbička a výsuvná rámová pažba pro M4. Není ničím speciální a potřebám samostatného použití vyhovuje. K tělu brokovnice drží za pomocí jediného ocelového čepu. Pažba je překvapivě provedena lépe, než je tomu u většiny značkových elektrik a za tu musím výrobce velmi pochválit. Dokonce disponuje i pogumovanou botkou pažby.

Co se těla zbraně týče, musím se k němu vrátí. Na levé straně zbraně je mohutná natahovací páka, kterou je však možné sklopit. Páka působí pevně a s ohledem na její funkci, tedy pouhé nabití či vyhození patrony, není důvod, aby byla více namáhaná. Kloub na sklápění páky je přesto z kovu a působí masivně. Na pravé straně zbraně je pak výhozí okénko. Není nijak kryté a tak přímo vidíme samotný závěr s vytahovačem prázdných patron.
Víc nic zajímavého skrz výhozí okénko neuvidíte, kromě vazelíny, kterou je vnitřek zbraně velmi dobře promazán. Na jednu stranu je to dobře, natahování je příjemně plynulé, na stranu druhou, mechanismus, jakkoliv primitivní, je zkrátka snadno přístupný nečistotám, které se na vazelínu snadno nalepí. Přesto si myslím, že díky velké vůli v mechanismu to ničemu vadit nebude.

Vrchní část těla zdobí R.I.S. lišta a klopné hledí, schované v montáži na podvěs a vpředu naopak sklopná muška, která taktéž slouží k montáži pod zbraň. Zajímavé je, že všechny tyto prvky jsou vyrobeny z plastu, pouze oko pro montáž za muškou, je kovové. Říkám si, že je to sice škoda, ale zbytečně by to zvyšovalo hmotnost celého kompletu.

Vnější hlaveň je pouze kovová konická trubka, zakončená tlumičem výšlehu, který je na pružině. Je tak možné si ho povysunout a posléze zasunout. V airsoftu to k ničemu není, ale tipuji, že v reálu je to kvůli snížení délky v případě, že brokovnici nepotřebujete. Vysouváte ho proto třeba jen když chcete vylomit dveře.

Jako vždy si na konec nechám zásobník a patrony do něj. Zásobník je plastový, tlačný a chce to trochu cvik jak při jeho nabíjení patronami, tak vkládání do zbraně. Při vkládání do zbraně je nutné vždy natáhnout závěr brokovnice, jinak ho tam plně nabitý nevložíte. Celkové provedení zásobníku je slušné a neurazí. Při vkládání patron do zásobníku se ale musí také dávat pozor, aby patrony svými hranami nepřekáželi a nezasekávali se o sebe. Vrchní patrona vždy musí přesahovat spodní patron. Když tomu tak není, tak vám pak nepůjde dorazit závěr a nabít další patrona. V případě, že zásobník nabijete jen čtyřmi patronami, tak ho sice do zbraně vložíte i při nenataženém závěru, ovšem po po natažení závěr nedorazíte, protože patrona se zasekne o patronu pod ní.
Na to jsem přišel hned po prvním nabití. Takže při nabíjení vkládejte patrony pečlivě a skutečně natahujte závěr, před vložením zásobníku. Pak není sebemenší problém.

Máme tu ještě patrony. Samy o sobě jsou hezky provedené a skvěle imitují klasické 12 gauge patrony, navíc jsou oranžové, takže je na zemi nepřehlédnete. Z venku jsou sice plastové, ale uvnitř je kovové jádro, takže něco váží a také toho dost vydrží. Plní se plynem, klasickým green gasem a třemi kuličkami. Nicméně já mám s těmito patronami hned několik problémů. První je nízká kapacita. 3 kuličky je prostě na takovou brokovnici málo. Dále je to plnění plynem. V návodu nenajdete ani zmínku o tom, jak patrony plnit. Jen díky tomu, že se s podobným systémem nesetkávám poprvé, jsem pochopil jak na to. K nabíjení potřebujete takový fundament, tedy nástroj, kterým zabráníte stlačení ventilku. Absence nabíjecího postupu je dle mého velmi hrubým nedostatkem dodávaného návodu. Celkově se mi nelíbí způsob plnění patron plynem a přijde mi i škoda, že se taková brokovnice nevydala cestou patron s košíčky a krytkami, jako APS. V patronách u této zbraně cítím promarněný potenciál.
Samozřejmě, že není problém zakoupit rezervní patrony. Kromě patron na klasický green gas, existují na trhu i dražší, kovové patrony na CO2.

Na patrony navážu hned fungováním zbraně a její mechanismus. Je to zkrátka pumpovací brokovnice. Není nutné hledat nic složitějšího. Natažením závěru otevřete závěr, natáhnete vnitřní úderník a zachytávač nábojnic vyhodí patronu ven. Doražením závěru vpřed, nabijete novou patronu. Pak už stačí zmáčknout jen spoušť. Vnitřní hlaveň má klasickou 6 mm hlaveň, takže si kuličky snadno zachovají vedení a letí tam kam víceméně mají, ale zároveň mají pořád rozptyl. Samozřejmě, že hlaveň má zásadní vliv na dolet kuliček, ale neočekávejte, že by měla nějaký hop-up mechanismus.
Osobně si myslím, že nějaká forma hop-upu by u zbraně byla reálná. Ale chtělo by to hodně dobře navrhnout.

Nabíjení masivní sklopnou pákou je díky její velikosti velmi pohodlné a jde vážně dobře. Tím, že se páka sklopí vám navíc brokovnice nepřekáží, máte-li ji jako podvěs. Když je řeč o podvěsu, tak i jeho namontování je otázka chvilky. Předně je potřeba si říci, že podvěs je určen je pro zbraně typu M16 a M4. Z pušky musíte sundat spodní kryt závěru. Pak pod trojúhelníkovou mušku nasadíte plastový blok, který slouží k záchytu samotné brokovnice. Z brokovnice musíte sundat pažbu, na což stačí jen vytáhnout čep. Pažbu oddělíte odstraněním čepu v pažbě. Pak je nutné jen brokovnici nasadit na zbraň a pod muškou pojistit čepem. Je to jednoduché a obrázkový návod je dobrým pomocníkem.
Musím říci, že karabina M4 s XM26 vypadá jako pěkné monstrum. Má takový futuristický vzhled, který působí exoticky.

Když už máme brokovnici nasazenou, jak je to s dostřelem? Inu, je to skutečně na CQB. Dostřel je 20 metrů a chcete-li střílet dál, chce to střílet s náměrem. Ideální váha kuliček byla mezi 0,20 – 0,25. Chce to vyzkoušet co vám sedne. Očekával jsem trochu více, s ohledem na klasickou hlaveň, ale tři kuličky zkrátka letí skrz hlaveň jinak, než jedna. Oproti tomu musím pochválit rozptyl. Ten není přehnaně velký, ani malý. Tak akorát. Věřím, že na první ránu trefíte každého, kdo vykoukne v budově zpoza rohu, i když nebude přehnaně mířit. Na jednom kanálu měl někdo dobrý tip, že stojí za to systematicky míchat váhy kuliček v patroně.

Jestli bych měl shrnout tuto brokovnici, je to zkrátka spíše designová záležitost, podobně, jako třeba podvěsné granátomety. Vyniká jednoduchostí, spolehlivostí a odolností. Záporem je fakt, že používá patrony a také dostřel, který ji skutečně určuje primárně pro CQB. Přesto pro fanoušky aktuální americké armády je to téměř povinnost, pokud chtějí mít svoji sbírku amerických zbraní kompletní.

TF33 (PPS XM26) lze zakoupit na Bohemia Air Soft za 4908 Kč ve standardní záruce, nebo s dekorační slevou 300 Kč.
Kromě toho lze dokoupit i patrony a zásobník.